Vzdělání se vyplatí. Vysokoškolákům rostly platy i v době krize

Z dat statistického úřadu je jasně patrné, že v roce 2009 se vzdělání stalo jedním z hlavních faktorů rostoucích rozdílů ve mzdách.

Tím také došlo ke změnám ve výši průměrných platů. Zatímco u dělnických profesí, tedy lidí se základním vzděláním, nominální mzdy mírně klesly, platy vědeckých a duševních pracovníků se zvedly.

To ale nutně neznamená, že všem vysokoškolsky vzdělaným lidem vzrostly platy. Stejně, jako platí, že jejich platy jsou v průměru nejvyšší, platí také, že pomyslná křivka jejich platového rozpětí je nejstrmější – ve výši jejich platů jsou tedy největší rozdíly.

Zajímavé je, že za posledních 8 let se zvedl počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci z 9,5% na 12,7%. To se ale nelíbí ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které na podzim oznámilo svůj záměr snížit počty studentů navazujícího magisterského studia až na pouhých 50% studentů studia bakalářského.´

Fakulty jsou tedy nuceny přistupovat k nejrůznějším zpřísnění přijímacího řízení. Do budoucna je tedy možné, že se výše platů v jednotlivých skupinách změní.