Lídři podle dosavadních zpráv přijmou rámcovou dohodu, kterou pak následně bude ještě třeba doladit na expertních úrovních. "Evropská rada a lídři eurozóny jsou politici. Potřebují politická rozhodnutí," řekl mluvčí Evropské komise Olivier Bailly novinářům v Bruselu.
"To je také přesně to, co se dnes večer očekává," uvedl s tím, že po summitu budou následovat expertní práce na technických detailech. "Evropská rada tady není od toho, aby přicházela s detaily všech čísel o finančních technikáliích," dodal.
Strategie by měla obsahovat několik klíčových bodů, zejména zvýšení kapitálu velkých bank, rozšíření dosahu záchranného fondu eurozóny a mnohem výraznější seškrtání řeckých dluhů soukromými investory a bankami.
ČTĚTE VÍCE: |
Evropští lídři po nedělním summitu eurozóny původně ujišťovali, že dnes předloží komplexní balík pro řešení dluhové krize a zklidnění napjaté situace, která ohrožuje budoucnost eura i výhledy evropské ekonomiky.
Plán by měl obsahovat několik základních bodů. Měl by zahrnovat zvýšení kapitálu evropských bank, zvýšení dosahu záchranného fondu eurozóny EFSF a také mnohem masivnější odpis řeckých dluhů v držení soukromých investorů, než jen 21 procent dohodnutých na červencovém summitu eurozóny.
Řecký premiér: Má země podstupuje nadlidské úsilíPodle řeckého premiéra Jorgose Papandrea nebude dnešní jednání jen o záchraně eura, nýbrž i o idejích, na nichž je Evropa založena. Řecko, které se značnou měrou na vzniku nynější dluhové krize v eurozóně podílelo, prý nyní kvůli úsporným krokům podstupuje nadlidské úsilí. "Nyní nastala chvíle, aby evropští lídři společně přijali rozhodnutí ukončit nejistotu, ukončit krizi, otočit stránku a zajistit, že uděláme velký krok kupředu pro lepší budoucnost a prosperitu lidí v Evropě," řekl před jednáním Papandreu. |
"Dnes se pravděpodobně nedohodneme na všech detailech, ale měli bychom po dnešku mít vyjasněnou celkovou linii," řekl lucemburský premiér a současně šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker, který do sídla Rady EU dorazil s více než tříhodinovým předstihem.
"Kdybych v to neměl důvěru, tak bych sem vůbec nejezdil. Úplně klidný ale nejsem, to bych nepřijel tak brzo," řekl v reakci na dotaz, zda podle něj dnes lídři opravdu přijdou s kýženou dohodou.
V Německu schválili navýšení záchranného fondu
Němečtí poslanci dnes odpoledne velkou většinou schválili posílení záchranného fondu eurozóny EFSF. Kancléřka Angela Merkelová ho tak může na summitu podpořit.
Pro návrh se vyslovilo 503 z 596 přítomných poslanců. Kromě vládní koalice mu své hlasy dali i zákonodárci dvou nejsilnějších opozičních stran, sociálních demokratů a Zelených. Proti bylo 89 poslanců, čtyři se zdrželi.
Pokud by návrh neprošel, Německo by se na summitu nemohlo připojit k záchrannému plánu pro eurozónu, což by znamenalo jeho krach a další prohloubení nynější krize.
"Je ještě hodně problémů k řešení a vyjednávání, které je třeba vést," podotkla Angela Merkelová po příletu do Bruselu. "Práce zatím neskončily," dodala v krátkém prohlášení k novinářům.
Pomůže Čína či další země BRICS?
Do Bruselu dnes s napětím hledí finanční trhy i zbytek světa. Dluhová krize eurozóny hrozí tím, že by mohla přejít do recese evropské ekonomiky a že negativní dopady by citelně mohl pocítit celý svět. I proto se také intenzivně zvažuje, zda a jak do boje "zatáhnout" mezinárodní partnery. Například Čína se už nechala slyšet, že je připravena se zapojit.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy nedávno podotkl, že pokud by politici nechali padnout euro, hrozil by konec Evropy. Podobně chmurné postoje zastává i řada jeho evropských kolegů.
"Evropská unie působí křehce a unaveně," řekl analytik bruselského Střediska evropské politiky Janis Emmanuilidis. Dříve nemyslitelné věci jako konec eura, rozpad EU či odchod nějaké země z eurozóny už nyní v debatách nejsou tabu.
Krize a její dopady nicméně mohou vést i k opačnému efektu, mohou zrychlit a prohloubit evropskou integraci. Mezi "zakázaná" témata by dříve patřila i možnost změny základních unijních smluv, o čemž se nyní kvůli krizi už oficiálně uvažuje.