Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Začalo to plakáty pro OF, pak Votrubův Kafka a Golem zaplavily Prahu

Média

  18:25
Česko to jsou Hradčany, Karlův most a Votruba. Jiří Votruba. Nikdy jste o něm neslyšeli? Jeho trička se nosí od Aljašky až po Zimbabwe: každoročně jej obdivuje šest milionů cizinců a Praha je už přes dvacet let poseta jeho Kafkou, Mozartem i Golemem.

Grafiky Jiřího Votruby zaplavily Prahu už v 90. letech foto: Grafika/Jiří Votruba

Všechno začalo pár plakáty pro Občanské fórum, hned v roce 1989, které Jiří Votruba namaloval na popud Bohuslava Blažka, kamaráda, který za ním jako výtvarným redaktorem občas zašel do nakladatelství Albatrosu. Na jednom z těch plakátů bylo napsáno: Paní učitelko, už nám nemusíte lhát! "Tehdy se mi ty plakáty zdály odvážné, dneska se jim směju," říká o začátku své "globální kariéry".

Stále fascinovaný – stejně jako kdysi Andy Warhol – světem konzumu a značek, dnes Jiří Votruba ilustruje knihy: nedávno vyšel skvělý slovník přísloví, pořekadel a přirovnání Kdo jinému jámu kopá. A pracuje i na velkých projektech pro děti – je hlavním ilustrátorem cyklu v Národním divadle Opera nás baví. Rehabilitovat Prahu turistickou, jíž se před více než dvaceti lety stal jedním z neotřelých symbolů, se mu však dnes už nechce.

LN Když dnes jdete starou Prahou, tam se už dvacet let nezměnilo nic. Všude jsou vaše trička s Kafkou – snad k nim jen v posledních letech přibyl Krteček a zase o něco víc ruských nevkusností. Jak se cítíte, když to vidíte?
Moc do turistických ulic nechodím, jen nerozumím tomu, že mé nadšení ze začátku devadesátých let ještě nevystřídal nějaký mladší malíř, umělec, který by dal turistické Praze nový, modernější rozměr. Třeba plakát Franz Kafka, který se stal porevoluční ikonou, skutečně vznikl z čirého nadšení, z absolutně čistého pocitu, že se nám otevřel svět. Má sestra žila od roku 1968 v Rakousku, vždycky jsem toužil cestovat, a na druhou stranu jsem měl rád Prahu. Najednou, když jsem mohl, jsem se o ní chtěl vyjádřit po svém. To se stalo – ale už je to přes dvacet let.

Jiří Votruba ve svém pražském ateliéru

LN Jak se vám tehdy podařilo Prahu svými díly doslova zahltit?
Vyráběl jsem si v roce 1990 pohledy, jen a jen pro sebe. Byly to obrazy staré Prahy, ale třeba i takzvaná „Praha-Freedom“, holubice s trikolorou nad Starou Prahou. Byl to můj upřímný výraz nadšení ze svobody. Až jeden můj kamarád ze stavárny z ČVUT, kterou mám vystudovanou, za mnou přišel do Albatrosu – vidím to jako dnes – a prý, že mi ty pohlednice nechá vytisknout. Stalo se. Ráno jsem šel po Staroměstském náměstí a už visely v knihkupectví. Byl to zvláštní pocit.

LN Kdy vás napadlo, že by se vaše věci daly dobře prodat?
Celé to byl nápad Martina Vohryzka, učitele na ČVUT. Vytvořili jsme takovou dobrou dvojku, která nechtěně využila toho, že tu nic podobného tehdy nebylo. Vlastně tu nebylo nic. Díky tomu jsme se dostali do světa.

LN A tak se Franz Kafka, jak jde ulicí a nad ním se klene popsané pražské nebe, dostal z plakátů na trička a mikiny a hrnky a…
Nemyslete si, dávat Franze Kafku na triko mi zpočátku bylo absolutně proti srsti. Četl jsem Proces a Zámek, oba vydané v roce 1968, měl jsem je jako modlu. Ale pak jsem si řekl, že je to určitá propagace naší země, ve které nejde o pivo – i když to jsem nakonec taky nakreslil. A když před rokem přijela o Praze točit CNN, vyzvali mě, abych jim dělal průvodce židovským městem. „Můj“ Kafka se objevil i na obálkách vědeckých knih v Německu či Francii, což mě znovu a znovu udivuje.

Celý rozhovor s Jiřím Votrubou o Warholovi, Che Guevarovi a obdivu Japonců si přečtěte v magazínu Pátek, který vychází 10. ledna.

Co ještě najdete v magazínu Pátek LN:

  • Michael Schumacher. Proč se stal takovou legendou a čím formule 1 stále přitahuje diváky.
  • Reportáž z cesty fotografa Stanislava Krupaře do válkou zmítané Sýrie.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!