Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Začíná ramadán. Během něj sice muslimové chudnou, ale jsou šťastnější

Ekonomika

  13:00
Stovky milionů muslimů po celém světě si v sobotu začínají připomínat a slavit první zjevení koránu proroku Mohamedovi. Každý den od východu Slunce až po svolání na večerní modlitbu nesmí následující měsíc jíst, pít, kouřit, ani mít sexuální styk. Fyzický i duševní půst má muslimy přiblížit k bohu, měli by se modlit nad rámec každodenních motliteb a intenzivně studovat Korán.

Nepálští muslimové při masové modlitbě v mešitě Kathmandu. foto: Reuters

Během ramadánu zkrátka vzkvétá činnost duchovní. Jenže zároveň upadá činnost ekonomická. Firmy zkracují pracovní dobu. Některé obchody jsou zavřeny, jiné mají otvírací dobu upravenou. Restaurace mají zatemněná okna.

V mnoha muslimských státech je pracovní život dokonce regulován centrálně. Například ve Spojených arabských emirátech je pracovní doba plošně snížena o dvě hodiny během celého postního měsíce pro všechny pracovníky, tedy věřící i nevěřící. Navíc stavaři a konstruktéři pracující venku mají povinně odpolední pauzu mezi polednem a třetí hodinou.

Banner magazínu Index LN. Vychází 29. května.

Pracovní dobu zkracují i v mnoha státech Afriky nebo v Asii, kde islám představuje hlavní náboženství.

Není pochyb, že ve svém důsledku má ramadán negativní vliv na celkový výkon ekonomiky v muslimských zemích. Jak velký je tento vliv, se pokusili spočítat Filipe R. Campante z Harvardovy university a David Yanagizawa-Drott z Curyšské univerzity.

Měření hospodářství během ramadánu

Určit dopad ramadánu na ekonomiku je možné díky jeho nestálosti. Ramadán se řídí arabským lunárním kalendářem. Postní období tedy nemá pevné datum. Zatímco letos ramadán začne 27. května a skončí 25. června, v roce 2030 se bude slavit od 6. ledna do 4. února.

Délka denního půstu se navíc liší podle polohy země vůči zeměpisné šířce. Jestliže ramadán připadá na zimní měsíce, tak v Bangladéši bude denní půst podle Koránu delší než v Turecku, protože Bangladéš je blíže k rovníku. Naopak, jestliže ramadán připadne na letní měsíce, tak v Turecku bude postní čas delší oproti postnímu času v Bangladéši.

Konkrétně lednový ramadán v roce 1997 nařizoval okolo jedenácti hodin postění v Turecku a dvanáct hodin postění v Bangladéši. Naopak červencový ramadán v roce 2014 znamenal v Turecku postní dobu okolo 17 hodin denně, zatímco v Bangladéši pouze hodin patnáct.

Tyto nestálosti v čase a místě představují ideální podmínky pro statistické zkoumání dopadu ramadánu na hospodářství muslimských států. A na co Campante a Yanagizawa-Drott vlastně přišli?

Vědci odhadli, že každá hodina postění navíc přináší významný pokles v ekonomickém rozvoji. Jestliže by se průměrná délka půstu během ramadánu zvedla ze současných 12 hodin na 13 hodin, tak by došlo v průměru ke snížení hospodářského růstu v muslimských zemích o 0,6 až 0,9 procentního bodu.

Co to znamená v praxi? Za jinak stejných okolností by měl být průměrný hospodářský růst v Turecku o 1 procentní bod nižší než v Bangladéši během cyklu letního ramadánu a naopak o 1 procentní bod vyšší během zimního cyklu ramadánu.

Neekonomické dopady

Délka postění během ramadánu neovlivňuje pouze ekonomiku. Ovlivňuje život věřících v mnoha ohledech. K tomu, aby Camapnte a Yanagizawa-Drott mohli odhadnout dopad postění na duševní pohodu věřících, použili údaje z World Values Survey. Výsledek byl překvapivý: ramadán má neekonomické výnosy.

Muslimka se účastní modlitby Taráwír v mešitě Al Akbar v indonézském městě Surabaya.

I když delší doba postění dělá muslimy chudší, tak jsou šťastnější a spokojenější se svým životem. Zvýšení průměrného času postění z 12 hodin na 13 hodin by mělo za důsledek, že muslimové budou o 5 procentních bodů častěji označovat svůj život za šťastný a o 9 procentních bodů za spokojenější v daném roce.

Jinak řečeno muslimové se cítí podstatně šťastněji a více spokojeně se svým životem v letech, kdy je držení půstu delší a to i navzdory vysokým ekonomickým nákladům, které delší postění představuje.

Tyto výsledky poukazují na jeden základních principu každého náboženství: jeho praktikování dělá lidi šťastnými a za to jsou ochotni obětovat i své bohatství.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!