4. srpna 2014 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Auto

Žádný dopravní kolaps. Silniční
elektrické semafory slaví sto let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Připravit, pozor, jeď! Silniční elektrické semafory slaví sto let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Připravit, pozor, jeď! Silniční elektrické semafory slaví sto let. | foto: Shutterstock
PRAHA Dopravní kolaps by na rušnějších křižovatkách způsobila neexistence dnes tak samozřejmé věci, jako je semafor, jehož historie sahá do 19. století. Tehdy se objevila v Londýně první světelná signalizace regulující provoz na silnici, šlo však o plynové lampy, takže nebyla bezpečná a život měla jepičí. První elektrický silniční semafor instalovali v americkém Clevelandu 5. srpna 1914.

Clevelandský semafor, umístěný na rohu Východní 105. ulice a Euclid Avenue, měl dvě světla (červené a zelené) a změnu mezi nimi signalizoval bzučák. Oranžové světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy, se objevilo o čtyři roky později v New Yorku. Teprve v listopadu 1927 měl premiéru semafor, který nepotřeboval obsluhu - stalo se tak v britském Wolverhamptonu.

  • Signály červená pro "stůj" a zelená pro "jeď" jsou mezinárodně srozumitelné, v některých zemích ale mají i svá specifika či vylepšení.
  • Například v Americe na přechodu pro chodce mají místo červené a zelené postavičky pokyn "walk" (jdi) či "don´t walk" (nechoď).
  • V kanadském Halifaxu existuje semafor pro barvoslepé řidiče (každá barva je v jiném geometrickém obrazci).

První dopravní světelná signalizace regulovala jízdu vlaků, a to od 40. let 19. století v Londýně. Železničním semaforem se inspiroval i autor prvního silničního semaforu inženýr John Peake Knight, jehož vynález byl instalován v prosinci 1868 rovněž v britské metropoli, kde řídil provoz koňských povozů a chodců před sídlem britského parlamentu. Zařízení, tvořené dvěma plynovými lampami, ale fungovalo jen necelý měsíc, než v lednu 1869 vybuchlo a vážně zranilo policistu, který ho obsluhoval.

Jedno světlo a bzučák

Jako první evropská metropole instalovala semafor zřejmě Paříž, a to na křižovatce boulevardů Saint-Denis a Sébastopol v květnu 1923, signalizace měla jen jedno světlo (červené) a bzučák. Slavnější semafor, jemuž některé zdroje připisují i evropské prvenství, byl umístěn roku 1924 na křižovatce Potsdamer Platz v Berlíně. Šlo o 8,5 metru vysokou pětibokou věž s kabinou v horní části (replika je dodnes tamtéž k vidění), kde elektrickou signalizaci ručně přepínal policista.

  • Spíše kuriozitou je pak "feministický semafor" pro chodce ve španělském městě Jaén, na němž mají obě postavičky (zelená i červená) sukni, přičemž za červenou postavou v sukni se "schovává" osoba v kalhotách.
  • Slavnou raritou, která je dnes v Německu suvenýrovým artiklem jako symbol bývalé NDR, je rozverný panáček s kloboukem ze semaforu pro chodce "Ampelmann", jemuž v některých městech v roce 2004 přibyla partnerka "Ampelfrau".

Ve 20. letech minulého století začala semafory vybavovat své křižovatky i další velká města - v roce 1925 například Milán a Řím, rok nato Londýn, Vídeň či Madrid, v roce 1927 Praha, pak například Brémy či Norimberk (1928), Barcelona (1929), Frankfurt nad Mohanem, Leningrad, Moskva či Tokio (1930). Ale například Basilej a Helsinki dostaly první semafory až v roce 1952.

V českých městech předběhla silniční semafory světelná signalizace pro tramvaje, v Praze zaváděná od roku 1911 například v ulicích Celetná, Letenská, Křižovnická (Karlovy lázně) a Radlická. Od září 1919 začali provoz v Praze na nejrušnějších křižovatkách (mj. na Můstku) řídit strážníci.

Semafory v Praze

První světelná signalizace v Praze byla umístěna v roce 1927 na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova u dnešního Masarykova nádraží. Zprvu šlo o jeden čtyřboký semafor zavěšený uprostřed nad křižovatkou, který platil pro vozidla ze všech směrů i pro chodce a měl ruční přepínání. První světelný semafor bez obsluhy byl instalován v Praze uprostřed Václavského náměstí mezi ulicí Vodičkovou a Jindřišskou v lednu 1930. Světelná silniční regulace ve městech byla postupně vylepšována, například začátkem 50. let instalovali v Mnichově systém, který umožnil řidičům jedoucím určitou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - "zelená vlna". K semaforům na křižovatkách někde přibyla například signalizace pro cyklisty či zvuková signalizace pro nevidomé.

Křižovatek se semafory v Praze je dvakrát víc než před 25 lety

Počet křižovatek řízených semafory v Praze se za poslední čtvrtstoletí téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 1989 řídily provoz na 345 rozcestích, loni křižovatek se světelnou signalizací v hlavním městě bylo 626. Vyplývá to ze statistik Technické správy komunikací Praha (TSK).

Technické řešení světelné signalizace se od té doby výrazně změnilo. Z původních mechanických semaforů, které pravidelně střídaly barvy bez ohledu na rozdílnou hustotu provozu, se dnes semafor stal zařízením plným výpočetní techniky. Standardem je takové zařízení, které rozpozná množství projíždějících aut a podle intenzity provozu upravuje dobu zelené, řekl ČTK technický ředitel výrobce světelné signalizace Swarco Milan Smolík.

  • Z pohledu výrobce představuje semafor zboží silně závislé na politické objednávce, což se podle Smolíka projevuje mimo jiné i tím, že se jich nejvíce prodá před obecními volbami.
  • Zvyšování bezpečnosti silničního provozu představuje pro komunální politiky u voličů důležité politické body.

Zatímco řadiče určující střídání jednotlivých barevných signálů prošly výrazným vývojem a jejich hardware se stále zmenšuje, samotný semafor se pro oko běžného chodce nebo motoristy příliš nezměnil. Nejmarkantnější změnou je větší využití plastů ve výrobě a náhrada klasických žárovek LED diodami, které dokážou výrazně snížit odběr elektřiny. Běžnou šedesátiwattovou žárovku v semaforu pro chodce dnes nahrazuje LED svítidlo s příkonem pěti wattů, dodal Smolík.

Určitou změnu přineslo i zavádění takzvaných zpomalovacích nebo trestajících semaforů, které neřídí křižovatku, ale naopak trestají rychle jedoucí řidiče tím, že jim na semaforu padne červená. Těchto semaforů se od roku 2010 vyrábí stále víc, uvedl mluvčí výrobce zabezpečovací techniky AŽD Praha Jiří Dlabaja.

Přestože zpomalovací semafory mohou být účinné pro omezování rychlosti v obcích, ministerstvo dopravy a dopravní policie jejich využívání příliš nefandí. Jejich využití totiž nesouvisí s řízením provozu na křižovatkách, a nemá tudíž oporu v zákoně o silničním provozu, uvedla mluvčí ministerstva Martina Volaříková. Zákon sice umožňuje využívat světelné signály i mimo křižovatky, jde ale pouze o používání žlutého přerušovaného světla, které řidiče upozorní na překážku v nepřehledném úseku. Takovým příkladem může být přechod pro chodce v zatáčce a nikoliv rovný a přehledný silniční úsek, který láká k jízdě nepovolenou rychlostí.

hmHana Mazancová, ČTK
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz