Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Západ Evropy sází na větrnou energii na moři

Ekonomika

  20:02
BRUSEL/PRAHA - Vhodná místa pro stavbu větrných elektráren na pevnině začínají v řadě evropských států docházet. Stále je však dost místa na mořských mělčinách. A právě na ně se zaměřuje pozornost investorů i výrobců větrných turbín.

Německá kancléřka Angela Merkelová na obhlídce větrného parku Baltic 1. foto: Reuters

Podle studie Evropské asociace větrné energie budou větrné parky na moři vyrábět na konci tohoto desetiletí již kolem 150 miliard kilowatthodin elektřiny a pokryjí tak čtyři procenta spotřeby v zemích Evropské unie.

Do roku 2030 tato čísla vzrostou na 560 miliard kilowatthodin a 14 procent celkové spotřeby. Lídrem oboru se stala Velká Británie, která disponuje dostatkem vhodných míst v mělkém Severním moři i politickou podporou. Premiér David Cameron se v úterý osobně setkal se zástupci 50 potenciálních investorů a zdůraznil, že britské větrné farmy na moři představují „stabilní, dlouhodobou a lukrativní investici“.

První zahraniční investoři již přicházejí. Japonský koncern Marubeni koupil téměř poloviční podíl ve větrném parku Gunfleet Sands. Podíl v britských větrných projektech již dříve koupil také nizozemský penzijní fond PGGM nebo investiční skupina Ampere Equity.

INFOGRAFIKA

vet

Plány britské vlády zapůsobily také na dodavatele větrných turbín - Siemens, Vestas i Mitsubishi plánují v Británii postavit výrobní závody. Kromě Británie sází na větrné elektrárny na moři také Německo, severské státy, Irsko, Nizozemsko a Belgie. První projekty se objevují i v nových členských zemích EU.

Zatím nejdále je Estonsko, které schválilo výstavbu v rozsahu až tisíc megawattů v Baltském moři a na Čudském jezeře. Výhodou takzvaných offshore větrných parků je větší vzdálenost od obydlených míst.

Odpadají tak protesty proti narušení krajinného rázu nebo hluku z elektráren. Na moři nemá být problém za několik let stavět stožáry vysoké až 170 metrů, což představuje dvojnásobek běžné výšky českých větrných elektráren.

Síla větru je navíc na moři vyšší. Průměrné využití instalované kapacity zde běžně přesahuje 40 procent, zatímco nejlépe umístěné větrné elektrárny v Česku běží v průměru na 30 procent maximálního výkonu.

Větrníky zaměstnají 460 tisíc osob

Jen v tomto desetiletí mají investice do větrných parků na moři dosáhnout 66 miliard eur. Studie připomíná také dopad na zaměstnanost. Firmy působící v oboru větrné energetiky mají na konci desetiletí v Evropě zaměstnávat přes 460 tisíc osob. A značný podíl na tom budou mít právě projekty budované na moři.

Elektřina z větrné energie vychází výhodněji než z jiných obnovitelných zdrojů. Podle řady výpočtů ale v nejbližších dvaceti letech bude stále levnější vyrábět energii z uhlí, zemního plynu nebo jádra než ve větrných elektrárnách.

Loni tuto domněnku potvrdila i studie britského výzkumného centra pro energetiku UKERC. „Vítr je dražší než plyn nebo uhlí a těžko se to v následujících dvaceti letech změní,“ uvedl spoluautor studie Robert Gross. Podobné výsledky přinesla i loňská zpráva Mezinárodní energetické agentury.

Jiné výzkumy však přišly s odlišným pořadím. Loni v prosinci zveřejněná prognóza ministerstva energetiky USA uvádí, že větrné elektrárny na pevnině jsou nákladově srovnatelné s uhelnými elektrárnami, a dokonce vycházejí o 18 procent výhodněji než jaderné bloky třetí generace. Neplatí to však o projektech na moři.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...