30. září 2016 11:30 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

V Rusku nekončíme, hlavní problém máme v Turecku, říká šéf státní pojišťovny EGAP

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jan Procházka, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jan Procházka, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) | foto: Česká pozice
PRAHA Z elektrárny Adularya, kterou v Turecku staví Vítkovice Power Engineering, se stal pěkný bolehlav. A to bez ohledu na nezdařený pokus o puč, který země nedávno zažila.

„Pokud získáme cejch, že nejsme schopni projekt dostavět, bude to problém na mnoho let a může to ohrozit poptávku po českém zboží a službách, která tam je veliká,“ říká Jan Procházka, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).

LN: Loni byl EGAP ve ztrátě přesahující pět miliard korun, bude ten letošní rok lepší?

To je ještě předčasné, podívejte se, co se děje ve světě. Teď to vypadá s hospodářským výsledkem výrazně lépe, ale do konce roku je ještě daleko. Navíc, ani situace některých českých firem není optimální.

I když česká ekonomika mimořádně roste, někteří exportéři prožívají velkou krizi. Přitom jde vesměs o společnosti, které mohou být označeny za národní šampiony. Kdyby se do potíží dostaly během dvou, tří let, strávil bych to lépe, ale ono k tomu došlo během dvou, tří měsíců. Když přišla krize, stát se z ní pokusil „vyexportovat“. Jako někdejší analytik bych řekl, že je to tak správně, podobně k tomu ostatně přistoupila většina zemí.

Když se ale po letech dívám zpátky, tak se mi zdá, že jsme spíše některým firmám tu krizi pouze odložili. Společnosti, které krizí prošly, se očistily, musely zapracovat na produktivitě, snížit počty zaměstnanců a především musely inovovat. A někam se posunuly. Pak tu byli ti, kterým se během krize nic nestalo. Získali se státní pomocí spoustu zakázek, exportovali hlavně na východ a žádnou očistou projít nemuseli. Dopady vidíme dnes. Skutečně občas přemýšlím, zda jsme jim onou pomocí nakonec ten příchod krize jen o pár let neodsunuli. A teď z toho máme všichni problémy a nesplacené úvěry.

LN: Lze říct, jakou část nesplácených úvěrů se nakonec podaří zachránit?

Fungujeme už takřka čtvrt století, takže máme dostatečně dlouhé statistiky, které hovoří jasně. To číslo se pohybuje kolem 24 procent. To není špatné. Někde nezachráníme nic, někde všechno. Když jsme dělali program bonusů a malusů pro banky, s kterými spolupracujeme, jasně jsme jim řekli: Nebudeme se zlobit, když vám některé projekty nevyjdou. Budeme se ale velice zlobit, když těch projektů bude hodně, nebudete se v čase zlepšovat a ještě k tomu budete mizerně vymáhat peníze od dlužníků.

LN: Zmínil jste program bonusů a malusů pro banky, které dostávají podle toho, kolik jim zkrachuje exportních úvěrů; zavedli jste ho před rokem. Jak se osvědčil?

Je vidět, že to mělo smysl. Dobré banky se zákazníkům svými bonusy chlubí, ty špatné berou riziko a vyšší náklady na sebe a nepřenášejí je na své klienty. Tohle opatření ostatně plní i to, co po nás chtěl ministr financí a vytýkal pan prezident, tedy vyšší zapojení a spoluúčast našich klientů. Mělo by také zabránit extrémům. Nesmí se již nikdy stát, aby ze tří největších pojištěných projektů byly nakonec tři pojistné události.

LN: V souvislosti s kontrolou ČNB došlo také letos ke zdražení pojistného. Jak dramatické to zdražení je?

Především stále platí, že můžeme pojišťovat do všech zemí. Došlo sice ke zdražení pojistného, ale to se týká jen projektů ve velice rizikových zemích, ve kterých se na projektu mají podílet patneři s horším ratingem. Pokud tedy půjde o projekt v kategorii OECD 7, což jsou nejrizikovější země, ale partnerem je samotný stát, pak k žádnému zdražení nedochází. Původní návrh ČNB přitom byl, abychom zdražili vše, podařilo se nám je ale přesvědčit, že takto to bude pro budoucí pojistný kmen i pro podporu exportu lepší.

LN: Rýsuje se na obzoru nějaký další velký pojistný problém?

Pro nás je teď hlavním problémem turecká elektrárna Adularya, kterou staví Vítkovice Power Engineering. Pevně věřím, že ale jdeme správným směrem, zvláště pak na turecké straně to začíná vypadat mírně optimisticky. Horší je to už s naším exportérem. Doufám, že se k tomu v následujících dnech postaví čelem. Šance zachránit ten projekt ale stále žije.

LN: Mimochodem, měl nepovedený puč výrazný vliv na český export do Turecka?

Samotný puč, myslím, ani ne. Bojíme se spíše reputačního rizika spojeného s dostavbou elektrárny Adularya. Pokud získáme cejch, že nejsme schopni projekt dostavět, bude to problém na mnoho let a může to ohrozit poptávku po českém zboží a službách, která tam je veliká.

LN: V minulosti bylo v rámci státem podpořeného exportu dominantním teritoriem Rusko. Vzhledem k tamní hospodářské situaci se právě Rusko výrazně podílí na nesplácených úvěrech, které EGAP v minulosti pojistil. Budete i dál podporovat vývoz do Ruska?

S Ruskem jsme v žádném případě nepřestali, v loňském roce jsme tam měli pojištění asi za sedm miliard korun. Hodně ale analyzujeme to, kdo je naší protistranou. Ideální je, když to jsou exportní firmy, které inkasují příjmy v cizích měnách, nikoli jen v rublech, tedy v měně, která v posledních letech ztratila výrazně hodnotu. Největší potíž v Rusku v poslední době vyplývala z toho, že si tamní firmy od Čechů půjčily eura, řekly, postavte mi to tu, sežeňte mi na to úvěr a já až to budu provozovat, tak vám budu splácet ze svých zisků v rublech. A to se ne vždy naplnilo.

LN: Alternativou vůči Rusku jsou další země bývalého Sovětského svazu – výrazně rostl například podíl Ázerbájdžánu. I tato země ale v době klesajících cen ropy zaznamenala pokles tamní měny. Nehrozí, že tamní dlužníci nebudou schopni úvěry splácet, tak jako v Rusku?

U Ázerbájdžánu je výhodou, že protistranou je tam stát, což vždycky snižuje riziko nesplácení. Navíc jsme to riziko dozajistili ještě komerčně. Nikdy nevíte, kdy klesne cena ropy, kde proběhne třeba puč, nebo volby dopadnou jinak, než se předpokládalo... Každopádně, ázerbájžánská strana splácí. A faktem je, že vůči zahraničí vystupuje velice seriózně. Kdyby nespláceli Čechům dozajištěným v Londýně, zadělali by si asi na velký mezinárodní problém.

LN: Právě Ázerbájdžán byl loni státem, do něhož EGAP nejvíce pojišťoval český export. Kdo by mohl být letošní jedničkou?

Je příliš brzy něco takového odhadovat, překvapivě bude vepředu Čína, rovněž Rusko, či Gruzie. Jasného lídra zatím nemáme, a to je dobře. Právě kvůli diverzifikaci rizika. Velký zájem je také o Írán a Kubu. V těchto zemích je pro exportéry obrovská šance v různých repasech výrobků a zařízení, která tam byla ještě v 90. let z Česka či dokonce Československa dodána.

Kuba je nesmírně zajímavá a perspektivní, jen si člověk musí zvyknout na jejich specifickou platební morálku. Fungují tak, že když peníze mají, zaplatí i to, co by platit nemuseli, a když nemají, tak považují za přirozené, že si prostě na peníze budeme muset počkat. Pozitivní nicméně je, že EGAPu letos konečně splatili vše, co dlužili.

Máme každopádně obrovský přetlak exportérů, kteří tam chtějí vyvážet potraviny, strojírenské výrobky, Slováci i Rusové nás lákají do společných energetických projektů. Limit, kolik tam můžeme pojistit, je ale zatím spíš menší, pohybuje se kolem miliardy korun.

LN: Světové zajišťovny typu Lloyd ́s mají v současné době větší apetit na riziko v mimoevropských oblastech než státní agentury pro podporu exportu. Jak to vnímáte?

Bereme to určitě pozitivně, je to trend, na kterém se nedá prodělat. Je vidět, že přetlak kapitálu není jen na finančním trhu, ale i na tom pojišťovacím a zajišťovacím. Zajišťovny se předhánějí v tom, která nabídne lepší cenu, když toho nejsou schopny, tak jedna kupuje druhou. My se toho snažíme samozřejmě využít a transakce prostřednictvím těchto společností dozajistit. Funguje to tak, že přijdeme za zajišťovnou, řekneme, že chceme dozajistit export 200 autobusů do Afriky, které tam má dodat Iveco. My můžeme kvůli koncentračnímu riziku pojistit jen 120 autobusů, zbytek pojistí oni.

Novým světovým trendem je spolupojišťování, kdy státní i soukromé pojišťovny dělají transakce společně, již neexistuje tak jasná linie mezi projekty pro instituce našeho typu a ty ryze soukromé a to je dobře.

LN: Ke konci letošního roku se podle mezinárodních dohod výrazně omezí možnost podporovat stavbu uhelných elektráren. Co to bude znamenat?

Ano, existuje dohoda OECD, kdy příspěvkem státních agentur na podporu exportu je ukončení podpory těmto projektům. Určitě tedy nebudeme hledat cesty, jak to obejít. Faktem je, že v minulosti byl podíl podpory uhelných projektů, včetně nákupu dolů či přepravy uhlí, ale i subdodávek, jako jsou turbíny či kotle, skutečně velký. Takže určitě nás to bude velmi bolet a bude nám to chybět, protože to byla česká doména. A nejde jen o elektrárnu, ale většinou k ní patří důl a tam se jedná o výztuže, lokomotivy, kombajny atd. Češi ale budou v oblasti uhlí určitě dál dodávat, jen k tomu nebudou mít financování a zajištění ze strany státu. A budou tak méně konkurenceschopní.

Obecně si myslím, že rozhodnutím OECD jen někomu uvolníme prostor, například Číně. Ta to dodržovat nebude.

LN: Zaměříte se tedy více na podporu projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE)?

To závisí na schopnostech našich exportérů dodávat v této oblasti. Češi ale například solární panely a desky nevyrábějí. Občas se někdo zeptá, jestli bychom nepodpořili výstavbu solárních elektráren v Africe. Co je na nich ale českého? Skoro nic.

Na druhou stranu podporujeme vodní elektrárny a vodní turbíny, kde jsou Češi specialisté, popřípadě tu máme i technologie pro bioplynové elektrárny. Klíčové je pro nás vždy to, jaký je tam český podíl.

LN: Takže je tu menší prostor vzhledem k dění okolo jádra, uhlí, ale i OZE?

Skutečně se ten prostor zúžil. Důvodem je ale i to, že jsou v problémech někteří exportéři, a to nejen Vítkovice, ale i třeba Kovosvit či Let Kunovice. Je tu ale zase prostor u malých a středních firem jako je například výrobce tachografů Lesikar. Tomu jsme pojistili 11 milionů korun a on měl za půl roku zakázky za 250 milionů korun. Kdyby se podobný obchod povedl pětkrát za rok, tak je to perfektní. Jenže to není příliš reálné.

LN: V minulosti EGAP z velké části pojišťoval úvěry České exportní banky (ČEB). V posledních letech ale roste podíl komerčních bank na celkové angažovanosti EGAP. Vidíte budoucnost spíše ve spolupráci s komerčními bankami? Proč?

V minulosti činil podíl ČEB sto procent, později 50 a dnes jsme pod 20 procenty. Má to svůj důvod: podíl komerčních bank skutečně výrazně roste, protože tu je přebytek likvidity, banky mají znalosti a zkušenosti, chtějí tu likviditu umístit, takže stát tolik nemusí chodit do rizika a může to nechat na bankách. Určitě zase přijde ta doba, kdy do toho rizika půjde více stát.

Podívejte se třeba na Němce. Jejich proexportní politika je hodně zajímavá, někdo tomu dokonce říká „novodobý kolonialismus“. Stát tam dost často podpoří i hodně rizikové transakce, u některých dokonce ví, že pravděpodobnost defaultu je extrémně vysoká. Ale když se rozhodnou, že i z důvodu získání dobré image pro značku Made in Germany nebo kvůli posílení svého vlivu v dané zemi je dobré takový vývoz podpořit, tak to udělají.

LN: Informovali jste také o nadějných projektech výstavby a modernizace nemocnic ve světě a dalších příležitostech pro české vývozce ve zdravotnictví. Kde konkrétně?

Máme do konce roku rozpracované projekty v subsaharské Africe a východní Asii. U jedné stavby nemocnice ve světě se uplatní minimálně 20 českých subdodavatelských firem. Není to už zdaleka jen výrobce lůžek Linet, ale například i MZ Liberec, který dělá rozvody medicinálních plynů a výrobu k tomu potřebných zařízení. Těch firem je ale víc a i dodávky rostou. Často to přitom děláme ve spolupráci s Rakouskem.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz