Kramer vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 byl redaktorem týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu Gustava Husáka do čela KSČ. Kramer byl členem KSČ od března 1968, v listopadu 1969 ale ze strany vystoupil.
V následujících letech pracoval jako tlumočník, pomocný dělník nebo nosič kufrů a od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Byl signatářem Charty 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin.
V porevolučních letech pracoval v zahraniční redakci Lidových novin, v anglické redakci ČTK nebo v Radiu Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se pak stal redaktorem deníku Právo, kde se postupem času začal specializovat na velké sobotní politické rozhovory, které byly poté vydány v několika dílech knižně. Je držitelem Ceny Karla Havlíčka Borovského.
V době normalizace psal Kramer rovněž povídky science fiction.
