Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Fidel Castro pogratuloval Řekům k ‚brilantnímu politickému vítězství‘

Zprávy z EU

  16:07aktualizováno  18:24
BRUSEL/ATÉNY - Řecko v úterý před mimořádným summitem eurozóny v Bruselu překvapivě nepřineslo žádné nové písemné návrhy na dohodu o mezinárodní finanční pomoci této zadlužené zemi. Podle nejmenovaného zdroje, který citovala agentura Reuters, se řecká delegace omezila na mlhavý slib, že tak učiní "možná" ve středu.

Řecký premiér Alexis Tsipras hovoří s lídrem Evropské centrální banky, Mariem Draghim. foto: Reuters

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz potvrdil, že týž den má řecký premiér Alexis Tsipras vystoupit na půdě parlamentu.

„Nepomůže to večernímu summitu lídrů eurozóny,“ komentoval dosavadní počínání aténské administrativy na Twitteru maltský ministerský předseda Joseph Muscat.

Tsiprasův program

  • V úterý odpoledne se má řecký premiér Alexis Tsipras sejít s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
  • Po této schůzce, přibližně v 18:30, začne summit čelných představitelů všech zemí platících eurem.
  • Ve středu dopoledne pak Alexis Tsipras vystoupí před poslanci Evropského parlamentu.
  • Kdy Tsipras předloží nové úsporné návrhy řecké vlády, zatím není zřejmé.

Podle zahraničních agentur nový řecký ministr financí Tsakalotos věřitelům plány úspor představil v blíže nespecifikované prezentaci. Písemná podoba návrhu ale na stole není.

Předpokládalo se přitom, že řecký premiér Alexis Tsipras v Bruselu už v úterý požádá o překlenovací půjčku ve výši sedm miliard eur (téměř 190 miliard korun), poskytnutou Řecku nejlépe během dalších 48 hodin. Tento předpoklad po odpoledních jednáních potvrdil i šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska.

Řecké představy by měl ale řecký ministr financí Tsakalotos nabídnout co nejdříve, míní Dijsselbloem. Tento vývoj bude podle něj startem jednání. Příslušné instituce pak musí rychle zhodnotit finanční situaci Řecka, jeho potřeby a udržitelnost dluhu. Poté se opět musí sejít euroskupina, aby formálně zahájila rozhovory o novém programu pomoci. 

„Insolventní země do eurozóny nepatří“

V úterý dopoledne však eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger řekl, že řecká vláda bude pravděpodobně v brzké době nucena začít hradit účty a vyplácet mzdy a důchody ve formě dlužních úpisů.

„Insolventní země, která zavádí paralelní měnu, nepatří do měnové unie,“ uvedl Oettinger. „Nacházíme se v kuriózní situaci, kdy Řecko je sice členem eurozóny, ale nemá téměř žádná eura,“ dodal.

Situaci po nedělním řeckém „ne“ v úterý poprvé komentoval také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který během jednání Europarlamentu řekl, že se nyní bude snažit o obnovu rozhovorů s Aténami. Uvedl však zároveň, že nyní je na Řecku aby vysvětlilo, jak si další postup představuje.

Titulky z úterních řeckých novin:

Ethnos (sociálně demokratický list): Čas na nalezení řešení se krátí, katastrofa se blíží

Kathimerini (konzervativní deník): Summit, který rozhodne o Grexitu

Eleftheros Typos (deník blízký liberálním straném): Soudný den: dohoda nebo Grexit?

Rizospastis (deník řecké komunistické strany): Lid uzavření další dohody nedovolil

„Kdybychom přišli s řešením už dnes, bylo by příliš zjednodušující,“ myslí si předseda Evropské komise. Zdůraznil zároveň, že podle jeho zkušenosti jednoduchá řešení obvykle nebývají úspěšná.

Klíčový summit

Kvůli řecké dluhové krizi se bude v úterý od 18:30 konat mimořádný summit eurozóny. Řecký premiér Alexis Tsipras v pondělí slíbil, že na něm představí nový návrh řešení řecké dluhové krize poté, co Řekové v nedělním referendu odmítli podmínky mezinárodních věřitelů pro poskytnutí finanční pomoci. Oettinger nicméně upozornil, že nová jednání s Řeckem nebudou mít smysl, pokud budou Atény nadále odmítat reformy.

Dopad řecké krize na český export: ohroženy pohledávky za miliardu korun

„Mám pocit, že se stále pohybujeme v kruhu a postupně nás to všechny otravuje,“ řekl v úterý odpoledne slovenský ministr Peter Kažimír s tím, že nyní musí klíčové rozhodnutí učinit hlavy států eurozóny, od úterního jednání se svými kolegy mnoho nečeká.

Také podle Dijsselbloema je ještě příliš brzy na optimismus. Z pohledu euroskupiny Řecko potřebuje věrohodné reformy. „Proto od řecké vlády musíme slyšet, zda mají takové reformy na mysli. Zda jsou politicky připraveni. A to uslyšíme velmi, velmi brzy,“ poznamenal.

Slovenský ministr doplnil, že eurozóna respektuje výsledek řeckého referenda, hlasování ale ekonomickou realitu Řecka nezměnilo. Před novináři nevyloučil ani možnost odchodu Řecka z eurozóny.

„Výsledek respektujeme“

Majitelka řecké lékárny: Voláme SOS, medikamenty smíme vydávat jen na příděl

Německý ministr Wolfgang Schäuble připomněl, že země platící eurem výsledek referenda respektují. Bez záchranného programu ale teď podle něj chybí rámec, v němž by bylo možné Řecku pomoci. Zda by mělo Řecko zůstat v eurozóně, je podle něj otázkou především pro řeckou vládu.

Řecký důchodce čeká před zavřenými dveřmi banky, která bude penzistům vyplácet...
Obchodníci se zdráhají přijímat platby kartou. Hotovosti je však mezi Řeky...

Podobný názor při příchodu na schůzku euroskupiny, která večernímu summitu předcházela, vyslovil také eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici. Podle něj je v této chvíli potřeba přímá debata, aby se odchodu Řecka z eurozóny podařilo zabránit. Opačná situace by podle něj byla „prohra, strašná chyba, kolektivní selhání“.

Další půjčka by byla morálním hazardem

Evropská centrální banka v úterý upozornila, že finance z jejího záchranného fondu jsou určené pouze pro peněžní ústavy, které čelí dočasným problémům. ECB Aténám už v pondělí vzkázala, že více peněz nedostanou.

Přitom právě neochota evropských bankéřů je hlavní příčinou toho, že řecké banky zůstávají už devátý den zavřené. „Poskytování pomoci za příliš velkorysých podmínek by mohlo zvýšit riziko morálního hazardu na straně finančních institucí nebo odpovědných úřadů,“ vzkázala však přesto Evropská centrální banka.

Euro dál padá

Evropská měna i v úterý oslabuje. Vůči dolaru klesla pod 1,1 dolaru, tedy na nejnižší hodnotu za pět týdnů. Pokles způsobilo rozhodnutí Evropské centrální banky nechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny a zároveň zpřísnit podmínky pro poskytnutí těchto peněz. Kolem čtvrté hodiny odpolední euro vůči dolaru oslabilo o jedno procento na 1,0950 USD.

„Trhy, zdá se, ztrácejí trpělivost a víru v ukončení aténské dluhové krize a v to, že řecké banky zůstanou nedotčené a země bude členem eurozóny,“ komentoval pro agenturu Reuters situaci na trhu analytik Western Union Business Solutions Joe Manimbo. Upozornil však, že panika na trhu zatím nenastala.

Podle obchodníků by rozhodujících mohlo být příštích 24 hodin. Nejvyšší představitelé a ministři financí eurozóny se scházejí v Bruselu, aby jednali o Řecku, a nedostatečný pokrok v jednání by mohl zvýšit tlak na euro.

Rusko o pomoc nežádali

Ruský ministr financí Alexei Ulyukayev v úterý popřel, že by Atény požádaly Rusko o finanční pomoc, která by jihoevropské zemi pomohla překlenout současnou krizi. Uvedla to agentura Reuters.

„Řecko nás o žádnou pomoc nepožádalo, ani jsme o takové možnosti nemluvili,“ uvedl v úterý Ulyukayev. O možné ruské podpoře Aténám se mluvilo už v pondělí, kdy se sešel ruský prezident Vladimir Putin s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardovou.

Putinův mluvčí ale po setkání řekl, že schůzka se případné pomoci Řecku vůbec netýkala.

Snížení dluhu by nemělo být tabu

„Vystoupení Řecka z eurozóny by představovalo riziko pro světový hospodářský růst a ekonomiku,“ řekl v úterý francouzský ministerský předseda Manuel Valls, podle nějž by debata o snížení dluhu neměla být tabu. Podobně se krátce před začátkem klíčového summitu vyjádřil i lucemburský ministr financí Pierre Gramegna, podle něhož by ale dluhová úleva pro Řecko měla jít ruku v ruce s reformami.

Řecko páchá ekonomickou sebevraždu, soudí čeští analytici

Řecké banky v úterý zůstávají zavřené a Řekové tak mohou nadále vybírat peníze pouze z bankomatů. Denní limit pro jednu kartu zůstává 60 eur (zhruba 1600 korun).

ECB se v pondělí rozhodla znovu ponechat objem nouzového financování řeckých bank beze změny na zhruba 89 miliardách eur (2,4 bilionu korun). Zároveň zpřísnila podmínky pro záruky požadované od řeckých bank za nouzové úvěry; podle zdroje agentury Reuters obeznámeného se situací však tento krok nebude mít na fungování bank žádný dopad.

Mezitím se Tsiprasovi dostalo podpory z daleké Kuby, odkud ho podle BBC podpořil bývalý kubánský vůdce Fidel Castro. Napsal mu dopis, ve němž mu pogratuloval k „brilantnímu politickému vítězství“, což je zjevná narážka na nedělní refendum a vítězství vládou podporovaného tábora, který odmítl podmínky věřitelů.

Řecký dluh

  • Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur (8,7 bilionu Kč), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve vztahu k HDP je druhý největší na světě za Japonskem.
  • Největším věřitelem Řecka je Evropský fond finanční stability (EFSF), kterému řecká vláda dluží zhruba 130,9 miliardy eur (přes 3,5 bilionu Kč).
  • EFSF vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc těm členským zemím eurozóny, které se ocitly v problémech. Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).
  • Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky (ECB) a zhruba 20 miliard u MMF. Řecko na přelomu června a července nesplatilo MMF část dluhu, a stalo se tak první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku.
  • Dalších 89 miliard eur tvoří objem nouzového programu financování řeckých bank (ELA) Evropskou centrální bankou (ECB). Toto financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
  • Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard). Tyto částky zahrnují půjčky i prostředky z EFSF.
  • Dalšími věřiteli jsou řecké a další zahraniční banky, soukromí investoři a další.
  • Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy partneři z Evropské unie, Evropská centrální banka a MMF. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech slíbeno 240 miliard eur.
Autoři: ,

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...