Minulý týden ale Kalousek za nejpravděpodobnější variantu vývoje označil stagnaci až dvouprocentní pokles. Šetření se má dotknout provozu a režie státu, pozastaveny by měly být i některé investice. A dotkne se i živnostníků.
„Zcela jistě předložím úpravu paušálů živnostníků,“ nastínil další možnou změnu Kalousek. Takzvané výdajové paušály bude chtít ministr financí snížit na úroveň roku 2005.
Jak by se mohly změnit výdajové paušály?V současnosti si do paušálních výdajů mohou řemeslníci a zemědělci zahrnout 80 procent svých nákladů, ostatní živnostníci 60 procent, tlumočníci, auditoři a ostatní svobodná povolání 40 procent, u příjmů z pronájmu je paušál 30 procent. Snížení na úroveň roku 2005 znamená, že paušál řemeslníků a zemědělců klesne na 50 procent a všech ostatních na 25 procent nákladů. |
Současně by lidé, kteří tyto paušály uplatňují, přišli o možnost získat od státu vratky na daních. Výdajové paušály využívá zhruba pětina z 1,8 milionu českých živnostníků. Živnostníci na paušálech oceňují, že se vyhnou podrobnému zúčtování jednotlivých výdajových dokladů, což je nutné pro výkazy při standardním placení daní.
„Na snížení paušálů živnostníků stát vydělá půldruhé miliardy korun za rok. Státu to tedy mnoho nepřinese vzhledem k tomu, kolik peněz potřebuje. Na druhé straně, živnostníky to nezabije, jen pořádně znechutí,“ řekl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Živnostníci podle něj nemají problém zaplatit na daních o pár tisíc víc, ovšem s daněmi spojená administrativa je odrazuje. „Výdajové paušály ale nelze redukovat jen na administrativu. V malých obcích totiž podporují aktivitu drobných podnikatelů. Ta je pro obce životně důležitá. Obyvatelům zajišťuje služby, které tam velké firmy nenabízejí, a také snižuje nezaměstnanost,“ připomněl Karel Havlíček.
„Smyslem paušálů je kopírování nákladů živnostníka. Situace v Česku je ojedinělá, tady paušály nekopírují, ale daleko přesahují náklady,“ prohlásil již dříve Kalousek.
Státní rozpočet počítá pro letošní rok se schodkem 105 miliard korun. Pokles ekonomiky o dvě procenta by schodek prohloubil až o 50miliard korun. Dalším rizikem zvýšení schodku je špatné získávání peněz z fondů Evropské unie.
