Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Zrozeni k bohatství. Jak dávní předkové rozhodují o našem osudu

Ekonomika

  11:11
PRAHA - Tvrdou prací a odříkáním se může člověk vymanit z pout chudoby. Myšlenka, na níž stojí kapitalismus, dává všem lidem naději, že pílí a úsilím dokážou změnit své sociální postavení. Některé moderní ekonomické studie ale ukazují něco trochu odlišného.

Florencie - pohled na most zlatníků foto: Petra Švehlová Stowasserová

Stačí narodit se do správné rodiny a máte zajištěno, že se budete mít dobře. A to nejen po dobu dvou či tří generací, ale klidně po stovky let. Něco takového alespoň tvrdí několik na sobě nezávislých ekonomicko-historických studií z posledních let. Tou nejaktuálnější je práce dvou italských ekonomů Guglielma Baroneho a Saura Mocettiho z italské centrální banky. Při svém výzkumu srovnali data o florentských daňových poplatnících z roku 1427 s údaji z roku 2011. A zjistili fascinující věc, jelikož jsou italská jména velmi osobitá a regionálně rozdílná, dokázali přes propast sedmi století najít v obou daňových záznamech rodiny, které jsou s největší pravděpodobností příbuzné.

Co víc, bližší průzkum dokumentů ukázal, že povolání, příjem a bohatství dávných předků vcelku spolehlivě předurčovalo povolání, příjem i bohatství jejich současných potomků. „Zjistili jsme, že jména s největším příjmem mezi současnými daňovými plátci byla na špičce socioekonomického žebříčku již před šesti sty lety,“ píší oba ekonomové ve svém komentáři pro webovou stránku VoxEU.

Jak oba italští ekonomové tvrdí, florentská data dokazují, že právě u těch nejbohatších lidí byla největší pravděpodobnost, že své postavení na sociálním žebříčku ani po stoletích neztratí. Zdá se, že existuje cosi jako záchranná síť, která brání tomu, aby potomci smetánky propadli ve společenském žebříčku.

Něco podobného naznačují i další nedávné studie z jiných míst světa. Například ze Švédska či Japonska. V obou zemích se podobné problematice věnoval ekonomický historik Gregory Clark. Neměl sice na rozdíl od italských ekonomů k dispozici data o majetku, mohl se ale opřít o jiný doklad majetnosti či chudoby – o příjmení.

Samurajové a synové Andersů

Ta švédská vznikla v 17. století a byla určována na základě urozenosti svých držitelů. Kdo patřil k nejvyšší vrstvě švédské společnosti 17. století, byl pojmenován na základě své rodové příslušnosti. Lidé ve střední třídě získali zpravidla příjmení s ohledem na profesi, kterou vykonávali, a u těch nejchudších bylo odvozeno od prvního jména jejich otce.

Například příjmení Andersson tak získal člověk, jehož otec se jmenoval Anders. Z Clarkova výzkumu jasně vyplynulo, že Švédové s „urozenými“ příjmeními budou patřit k finanční elitě současného Švédska s daleko větší pravděpodobností než lidé s příjmením Andersson. To je do určité míry překvapení, vždyť právě severské státy jsou známy svým rovnostářstvím a vysokou prostupností sociálních vrstev.

Nové číslo magazínu Index LN najdete dnes na stáncích spolu s vydáním Lidových...

V japonském případě postupoval Clark obdobně. Zjistil, jaká jména náležela na počátku 19. století k tradičním samurajským rodinám, jež patřily k elitě tehdejší společnosti. Následně nositele těchto velmi specifických jmen vysledoval v současném Japonsku. A dospěl k stejnému závěru jako u Švédska.

Četnost výskytu „samurajských“ jmen v seznamech japonských lékařů, univerzitních profesorů, manažerů a právníků byla výrazně vyšší než u jmen „obyčejných“. Majetková predestinace opět zafungovala. V Japonsku navíc podobně jako v Itálii navzdory obrovským historickým změnám.

Ani reformy Meidži, kterými byl po roce 1869 v Japonsku zrušen feudální systém, ani porážka země ve druhé světové válce neotřásly elitním postavením samurajských rodin.

Freska Giorgia Vasariho v prostorách florentského Palazzo Vecchio, pod níž byla nalezena stará malba Leonarda da Vinciho.

Zdá se, že faktory, jako jsou sociální konexe, velký nemovitý majetek, tradice elitního vzdělání nebo i společný genetický základ umožňují bohatým rodinám přetrvání ve vyšších společenských vrstvách. A to po velmi dlouhou dobu. Jak Clark tvrdí, sociální postavení předků předurčuje sociální status jejich potomků až po deset až patnáct generací, tedy po ohromující dobu 300 až 450 let. A možná ještě déle.

Podle Clarkových propočtů mohou předkové ovlivňovat sociální postavení potomků dokonce přes propast jednoho tisíce let. Anglický historik prostudoval takzvanou Domesday Book, což je vlastně soupis majetku ve středověké Anglii z roku 1086.

Zjistil přitom, že současní Angličané jmenující se například Sinclair, Percy nebo Beauchamp, což jsou jména náležející tehdejší elitní vrstvě normanských dobyvatelů, mají o čtvrtinu větší šanci dostat se na Oxford či Cambridge než lidé s „prostými“ příjmeními.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...