Novelou se tak budou muset znovu zabývat poslanci, kteří mohou doporučení horní komory přehlasovat.
Zrušit navrhovaný zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly použity jako důkaz v soudním řízení, doporučily senátní ústavně-právní výbor podobně jako komise ústavní a mediální.
Její předseda Jiří Oberfalzer (ODS) upozornil na to, že by šlo o dublování, neboť problematiku už řeší zákony o ochraně utajovaných skutečností a o ochraně osobních údajů, který stanoví výjimku pro informace související s výkonem veřejné funkce.
"Neoprávněné nakládání s osobními údaji je už dnes trestné," podotkl senátor. Nové ustanovení o postihu médií by podle Oberfalzra umožnilo spíše "vyhnout se řešení příčiny, a to samotnému úniku informací". Připomněl, že podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce má k odposlechům legálně přístup až 3000 lidí. Vrácení novely sněmovně podpořilo 49 z 62 přítomných senátorů.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) byl ke zrušení zákazu neutrální vzhledem k potřebě ctít presumpci neviny. Odmítl využívání prostředků trestního práva k politickému boji. Senátorka ODS Alena Venhodová neúspěšně navrhla schválení novely beze změn. "Médiím, pokud se budou řídit etikou a dodržovat pravidla, žádné ohrožení nehrozí, možná jenom větší odpovědnost a větší sebekontrola," uvedla. Podpořilo ji ale jen 18 kolegů.
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) podotkl, že schválením by se stát smířil s úniky odposlechů, které by se bez možnosti zveřejnění mohly snadněji stát předmětem vydírání. "To je samozřejmě potrava pro všechny nebezpečné politické šíbry, kteří prostě s tím budou vydírat a ovlivňovat veřejný život," uvedl Pithart Do autorů zákazu ze sněmovního ústavně-právního výboru se pustil senátor ČSSD Vladimír Dryml. "Vše, co pochází z dílny (předsedy výboru) Marka Bendy (ODS), je pro mě dílo ďáblovo," prohlásil s tím, že cílem prý bylo Bendovým cílem bylo "nasadit náhubek demokratickým novinářům", zastrašit je a zabránit zveřejňování odposlechů ve veřejném zájmu. Občanští demokraté se proti tomu ohradili. "Nedělejme z toho politickou agitku," uvedl ministr s tím, že zákaz ve sněmovně podpořili i zástupci opozičních stran.
Za porušení zákazu zveřejňování odposlechů by hrozilo až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Stejná sankce má hrozit za zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Až na výjimky má být zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou děti a mladiství. U starších lidí se má zákaz vztahovat například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Ministr k tomu uvedl, že není obvyklé, aby informace o obětech trestných činů nepodléhaly žádné právní regulaci. Vládní návrh pokládá za kompromis mezi právem na informace a na ochranu soukromí. Cílem je podle Pospíšila omezit zveřejňování informací o obětech znásilnění, ublížení za zdraví, pokus o vraždu, které mají osobní až intimní charakter a byly by dehonestující. Novela má ale umožnit zveřejněním informací o obětech zločinů v případech, jestliže by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu.
Pokud novela bude přijata, v médiích by se již neměly objevovat například jména a tváře týraných a zneužívaných dětí. Týkat by se to mohlo i chlapců a dívek, o které se přetahují jejich rodiče. S návrhem na ochranu dětských obětí přišel loni vládní výbor pro práva dítěte. Reagoval tak na loňské případy, například na takzvanou kuřimskou kauzu.
