Ministerstvo financí zatím nenabídlo žádné detailní vysvětlení. A statistiky nabízí jediné: lidé utrácejí méně než loni. Přestože zboží a služby zdražily o 3,5 procenta, lidé zaplatili za nákupy v obchodech o 2,1 procenta méně.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Dá se samozřejmě jen spekulovat, jestli spotřeba klesá kvůli vyšší dani, nebo kvůli celkové společenské atmosféře, kdy mají lidé obavy, a proto neutrácejí,“ říká Ladislav Minčič, náměstek ministra financí pro daně. Nižší ze dvou sazeb DPH, která se platí za základní potřeby, jako jsou potraviny a léky, stoupla od ledna z 10 na 14 procent. Za prvních sedm měsíců roku stát na této dani vybral 122 miliard korun, což je přesně stejná částka jako s loňskou nižší sazbou.
Proti předchozímu měsíci, kdy příjmy státu z DPH dokonce meziročně klesly o 2,5 miliardy, je to zlepšení, nikoliv ale obrat velmi nepříznivého trendu. Vláda si totiž představovala, že na dani z přidané hodnoty získá díky vyšší sazbě o 15,5 procenta víc než loni. V této chvíli tak měla v rozpočtu mít nikoliv zmíněných 122, ale více než 140 miliard. Kvůli slabším nákupům se nedaří vybírat ani spotřební daně.