Retro zprávy
|
Někteří Češi a Slováci si před čtvrtstoletím zchladili žáhu na skomírajícím režimu. To když programově ničili zbrusu nové stokoruny s vyobrazením soudruha číslo jedna. I za cenu toho, že nebudou moci znehodnocenými penězi platit: z hlediska tehdejších příjmů mělo sto korun větší hodnotu než dnes.
Dát do oběhu bankovku s portrétem „prvního dělnického prezidenta“ plánoval režim již dříve, ale svůj záměr z různých důvodů odkládal.
Nakonec spatřila nová stokoruna světlo světa pár týdnů před 17. listopadem – jenomže to už bylo v době, kdy společnost načichla perestrojkou a kdy například Poláci a Maďaři účtovali s komunismem. Dokonce i Sovětský svaz tehdy připouštěl debatu o zločinech stalinismu.
Českoslovenští mocní však podobnou sebereflexi nechystali a dál velebili svého „Klemu“. Ještě tři roky před převratem se na obrazovkách Československé televize objevil pětidílný paján scenáristy Jaroslava Matějky s Jiřím Štěpničkou v hlavní roli. Příznačné je, že seriál končí únorovým pučem v roce 1948. Následná léta represí, vykonstruovaných procesů a nevinných obětí přešli filmaři mlčením. Žádnou velkou protiodezvu ve společnosti to tehdy podle očekávání nevyvolalo.
Když ale 1. října 1989 Státní banka Československá vydala novou bankovku s Gottwaldem, byl už hlasitější odpor znát. „Na rubu je zobrazen Pražský hrad a část Malé Strany s mosteckými věžemi a s chrámem svatého Mikuláše. Autorem výtvarných návrhů obou stran je národní umělec Albín Brunovský,“ vábilo den před vydáním oběživa Rudé právo.
Jako po flámu Ani nemuselo. Lícové strany stokoruny, která měla postupně nahradit dosluhující, leč populární „stovku“ s hutníkem a družstevnicí, si nešlo nevšimnout. Na agresivně brčálovém pozadí tam někdejší „vůdce československého proletariátu“ vypadá, jako by se právě probudil do těžké kocoviny (rovněž příznačné).
Lidem se stokoruna nelíbila. Státní bezpečnost během jednoho měsíce zachytila přes sto znehodnocených „gottwaldů“.
Ve středu 25. října 1989 se v centru Prahy dokonce konal krátký protest proti zavedení nové bankovky. Veřejná bezpečnost tehdy tento happening za účasti dvou set lidí rychle rozprášila.
S pádem komunismu vzala zasvé i nechtěná stovka. Na Silvestra 1989, chvíli poté, co se prezidentem stal Václav Havel, se vedení státní banky rozhodlo ji stáhnout z oběhu. Na rozdíl od hutníka s družstevnicí se nedožila ani měnové rozluky.
Mimochodem – dnes má Gottwald na stovce svou, byť ne významnou sběratelskou hodnotu. Na jedné z internetových diskusí lze najít žádost o tuto bankovku „v opravdu v perfektním stavu za 200 až 250 Kč“.
