Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Analýza: EET není jen bič na neplatiče. Může otevřít dveře digitální ekonomice

PRAHA - Stát má unikátní příležitost pomoci českým podnikatelům. Elektronická evidence tržeb nemusí být jen bičem na daňové neplatiče. Může otevřít dveře k bezhotovostní ekonomice či k zjednodušení administrativy po vzoru severských zemí. A to je jen začátek.

Je strach z EET zbytečný? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Stačí pár kliknutí a z běžného člověka se stane podnikatel. Nemusí se ani zvednout od stolu – a co víc, stát už ho nikdy nebude s ničím obtěžovat.

‚Všechny registry se zkoušely naostro, a nefungovaly. EET je unikum,‘ tvrdí Babiš

Pro většinu podnikatelů je něco takového dnes bohužel jen čirá utopie. I když se objevují první vlaštovky digitálního zlidšťování státu, jako je elektronické daňové přiznání, právě těch, u nichž doslova platí, že čas jsou peníze, se to netýká.

Změnu může nečekaně přinést zatracovaná i oslavovaná EET. Systém elektronické evidence každé utržené koruny v ekonomice jeobrovskou zkouškou pro české úřady a mohl by změnit pohled na svět samotných úředníků. Už rozsahem se jedná asi o nejrozsáhlejší digitální projekt v historii Česka.

Digitální dveře

Podobné projekty zatím v České republice příliš velké úspěchy neslavily. Jednotlivé dílčí kroky sice místy fungují, ale celkově chybí české digitalizaci státní správy jednota a jasný plán. Digitalizace je tak zatím často vnímána jen jako nástroj zavádění dalších povinností, prakticky ale situaci podnikatelům příliš neulehčuje.

KDO A ODKDY

prosinec 2016

ubytovací a pohostinská zařízení

březen 2017

maloobchod a velkoobchod

březen 2018

dosud nezařazení podnikatelé

červen 2018

výrobní řemeslné činnosti

Elektronická evidence například nijak zásadně neusnadní podávání kontrolního hlášení nebo daňového přiznání, tyto dokumenty budou muset podnikatelé nadále zpracovávat stejně jako doposud. Namísto zjednodušujícího prvku je tak EET vnímána jako nucená digitalizace, jíž se nelze vyhnout a která podnikatelům činnost jen komplikuje. Především lidé bez větších technických znalostí se takových kroků obávají.

Příkladem nucené digitalizace jsou i plátci DPH, kteří stejně jako firmy musejí mít povinně datovou schránku a přes ni odesílat kontrolní hlášení i přiznání k DPH. I to dokáže některým podnikatelům zkomplikovat život. Zatímco odeslat přiznání k DPH nebylo pro řadu z nich nijak složité, s příchodem kontrolního hlášení svěřili mnozí tuto povinnost do rukou účetních – v obavě před sankcemi kvůli přísným termínům na odevzdání i kvůli celkové větší časové náročnosti úkonu.

To samozřejmě pro řadu z nich znamená náklady navíc, a tak není divu, že proti takovému způsobu digitalizace mají podnikatelé výhrady. Ruku v ruce s digitalizací by totiž mělo jít také zjednodušování samotné dokumentace, nikoli její komplikace.
Již dlouho státní správa v Česku slibuje zjednodušení daňových přiznání, elektronické odeslání dokumentu by se pak samozřejmě nabízelo jako logický krok.

Harmonogram zavedení elektronických pokladen.

Jenže zatím je portál pro elektronické vyplňování a podávání přiznání Daněelektronicky. cz pro mnohé podnikatele (a nejen je) spíše nepřehlednou džunglí s řadou nesrozumitelných požadavků.

Kdo má správně nastavený internetový prohlížeč, ví, který formulář se ho týká a jak ho má správně vyplnit, a má datovou schránku nebo elektronický podpis, může tyto povinné dokumenty odeslat digitální cestou.

První den EET v pilotním provozu: přihlásilo se necelých 500 podnikatelů

Bohužel komplikací a možností, jak udělat nějakou chybu, je tu stále dost, a proto se tohoto způsobu řada podnikatelů obává. Navíc – podání daňového přiznání nebo přehledu OSVČ jsou jedněmi z mála příkladů toho, že to dnes elektronicky jde.

Potíž je v tom, že ne vždy je elektronická komunikace možná a jedinec často tápe. Schopnost úřadů vyměňovat si informace, které podnikatelé státu poskytují, je téměř nulová. A minimální je i vývoj v této oblasti: od zavedení datových schránek se jejich schopnosti nijak zásadně nerozrostly, například elektronická platba správních poplatků je často stále nemožná.

Česká republika se tak dle údajů Evropské komise ve studii o kvalitě digitálních veřejných služeb umístila z 28 členských států až na 24. místě. Hůře na tom jsou jen Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. A elektronická evidence tržeb jako taková na tom nic nezmění. Jako impulz by však zafungovat mohla.

Obavy o podnik i data

Prozatím však EET funguje před prosincovým startem spíše jako stresující faktor pro samotné podnikatele. Nervozita, horečné přípravy, ale i rostoucí obavy a kritika vygradovaly v posledních dnech u většiny firem a podnikatelů, kterých se účtenková evidence bude týkat. Hlavně u těch, kteří musejí začít s evidencí tržeb už od prvních prosincových dnů – tedy hospodských, majitelů barů, hotelů či penzionů.

I přes masivní kampaň, kterou ministerstvo financí spustilo v létě, není pár týdnů před ostrým startem EET řada z nich připravena. Už od začátku listopadu si přitom všichni mohou odesílání účtenek a komunikaci se servery finanční správy zkoušet nanečisto. Systém má potvrdit identifikaci účtenky a odeslat zpět do zařízení podnikatele její unikátní kód (takzvaný FIK) do dvou vteřin.

Účtenková revoluce krok za krokem

„Je v tom zmatek. Z různých stran slyším něco jiného. Velký oříšek pro mě bylo vybrat zařízení s tiskárnou, které bude pro naši hospodu stačit,“ komentuje blížící se termín EET Zdeněk Karlík z malé vsi na Plzeňsku. K vyzkoušení systému ještě neměl příležitost a doufá, že alespoň v prvních dnech bude finanční správa k případným chybám tolerantní.

Právě malé hospody na vesnicích, kterých je v Česku odhadem kolem 5700, jsou projektem EET ohrožené nejvíc. Podle šetření, které provedla česká jednička v dodávkách gastronomických pokladen, společnost Storyous, odkládá řešení na poslední chvíli právě velká část vesnických hospod. A nejradikálnější z nich jsou připraveny EET zcela bojkotovat. „Mají obavy, že i taková změna, jakou je nutnost vydávání účtenek, naruší dlouhá léta budovaný ekosystém,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.

Vaše platba se ukládá na státní server. Startuje dobrovolná fáze EET

Údaje o tržbách, které takto finanční správa získá od podnikatelů a firem, doplní už od letošního ledna zavedený systém kontrolního hlášení, ve kterém musí všech zhruba půl milionu plátců DPH reportovat berňáku měsíčně nebo čtvrtletně údaje o všech přijatých a odeslaných fakturách. Již mnohokrát zaznělo, že státu se tak dostává do rukou obrovský objem citlivých obchodních údajů, zneužitelných v případě úniku dat třeba ke konkurenčnímu boji.

„Takto plošně sebraný soubor citlivých dat dohromady tvoří extrémně cennou informaci jak o ekonomice jako celku, tak o občanech jako jednotlivcích. A jak jsme se v minulosti několikrát přesvědčili, zabezpečení citlivých údajů nepatří mezi silné stránky české státní správy,“ varuje třeba člen Rady Unie daňových poplatníků ČR Jan Rambousek.

Ministerstvo financí (také opakovaně) uklidňuje, že se nic takového nemůže stát. Podle Kateřiny Vaidišové z tiskového oddělení ministerstva jsou přístupy pracovníků do informačního systému evidovány (logovány) a mohou do něj vstoupit pouze přes čipové karty a pouze v rozsahu oprávnění, které souvisí s výkonem jejich činností.

Shon na všech frontách

S ubývajícím časem přibývá i protestů a pokusů, jak EET zastavit. Šance možná nejsou velké, přesto odpůrci evidence dávají najevo, že se s opatřením, které považují za diskriminační a zbytečnou administrativní zátěž zejména malých podnikatelů, nehodlají smířit.

Ústavní stížnost už dříve podali někteří poslanci, kteří nedostali ve třetím čtení možnost se v rozpravě k zákonu o EET vyjádřit, podobně postupují i opoziční strany ODS a TOP 09. Nově se také pokouší zastavit evidenci i samotní podnikatelé. A to prostřednictvím petice, ve které žádají vládu a parlament o okamžité zrušení zákona o EET.

Ministr financí Andrej Babiš hlasuje ve sněovně pro zavedení EET.

„Praktické přípravy na EET jasně ukázaly, že jeho vliv na české podnikatelské prostředí, zvláště na drobné venkovské živnostníky, řemeslníky, prodejce a hostinské, je destruktivní a diskriminační,“ píše se mimo jiné v petici, kterou inicioval podnikatel Ivo Hucl ze Šťáhlavic.

K prvním několika stům podpisů při startu petice v polovině října jich potřebuje sehnat aspoň 10 tisíc a odevzdat hned začátkem prosince poslancům.

S tím, jak se blíží termín pro první fázi zavádění EET, tedy pro pohostinské a ubytovací služby, graduje i aktivita firem, které podnikatelům a firmám dodávají potřebná zařízení a vybavení. Kolik takových dodavatelů v Česku působí, se přesně neví. IT a telekomunikačních společností, které v této nové legislativní změně vidí velmi zajímavý obchodní potenciál, jsou desítky – alespoň podle odhadu Jana Mrvíka, výkonného ředitele společnosti Editel CZ, která se zabývá elektronickou výměnou dat.

„Jejich nadšení z EET je možná větší než nadšení samotného tvůrce myšlenky zavedení EET v Česku. Lze se domnívat, že v průběhu času se z nich vyprofiluje řekněme pětice s majoritním tržním podílem. Ostatní se budou určitým způsobem profilovat v rámci konkurenčního odlišení a budou spravovat zákazníky ze specifických sektorů,“ soudí Mrvík.

EET je podle něj v Česku potřebná a společně s kontrolním hlášením prý přispěje k lepšímu výběru daní. Část své agendy stát skutečně přenáší na komerční subjekty, takže by měl ušetřit na nákladech, lidech a podobně. Na druhé straně na EET vynaloží další prostředky, najme další lidi. „Ale buďme féroví a mějme za to, že celkový přínos pro stát a následně pro společnost bude vyšší než náklady s tím spojené,“ věří ředitel firmy Editel CZ.

Krocení šedé ekonomiky

Není to však jen lepší výběr daní. EET by ráda byla prvním krokem k omezení šedé ekonomiky. Ta v České republice dosahuje podle odhadů karetní společnosti MasterCard zhruba 11 procent hrubého domácího produktu. Konkurenční Visa ve své loňské studii vypočítala podíl šedé ekonomiky ve výši dokonce patnáct procent.

Objemově je tak Česko srovnatelné s průměrem Evropské unie. Čím je specifické, jsou motivace k šedé ekonomice vedoucí. Podle poradenské společnosti A. T. Kearney existuje v tuzemsku určitá historická tolerance spojená s vnímanou neefektivitou veřejného sektoru a relativně nízkými tresty za aktivity v rámci šedé ekonomiky.

Babiš slibuje nejlepší výsledek rozpočtu v historii Česka. Díky daním, tvrdí

Opatření několika posledních vlád se přitom zaměřovala na zajištění vymahatelnosti práva prostřednictvím zvýšené transparentnosti fakturace a kontrol. Podle firem jako Visa či MasterCard je však klíč v podpoře bezhotovostních plateb. S více než stovkou elektronických plateb na hlavu za rok se Česko sice řadí nad úroveň ostatních východoevropských zemí, avšak stále je 40 procent pod unijním průměrem.

Důvodem je zejména děravá akceptační síť. V tuzemsku je totiž podle Visy stále 93 tisíc obchodníků, kteří platební terminál nemají, přestože by jej mít mohli a jejich zákazníci by možnost platit kartou ocenili. Češi tak běžně používají kartu pro výběr hotovosti a následnou platbu v hotovosti za zboží a služby; na rozdíl od západní Evropy počet transakcí uskutečněných prostřednictvím bankomatů stále převažuje nad počtem transakcí platebními kartami.

„Zvýšená nabídka možností výběru z bankomatu s nízkými nebo žádnými poplatky nepodporuje bezhotovostní platby, ačkoli by mohla být vyvážena dostatečným rozšířením bezkontaktních karet a obchodních prodejen s platebními terminály,“ říká Marcel Gajdoš, šéf karetní asociace Visa pro ČR a SR.

Estonsko jako odstrašující příklad

Profesor ekonomiky z univerzity Johannese Keplera v Linci Friedrich Schneider si dal tu práci a vymodeloval na příkladech evropských trhů vývoj elektronických transakcí a šedé ekonomiky. Podle jeho výsledků znamená například patnáct procent nárůstu bezhotovostních plateb snížení šedé ekonomiky o šest až devět procent.

Ani EET, ani platby kartou však nejsou všespásné. Dokazuje to příklad Estonska, které je v rozvoji bezhotovostních plateb a elektronizace veškeré agendy již léta na špičce Evropy a světa.

Přestože tam ročně lidé provedou v průměru 250 transakcí, podíl šedé ekonomiky se blíží 30 procentům. „Důvodem je, že Estonsko se potýká s velkým objemem práce na černo,“ vysvětluje Gajdoš.

Nehlášené maloobchodní a obchodní transakce jsou totiž jen třetinou šedé ekonomiky. Zbylé dvě třetiny v Evropě tvoří práce na černo. Podobně je tomu v Česku, kde podle A. T. Kearney stojí v cestě rychlejšímu zlepšení vysoké příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení. Očekávaně tak této oblasti vládnou obory jako stavebnictví, kde šedá ekonomika tvoří třetinu hrubé přidané hodnoty.

Naproti tomu hotely a restaurace, jejichž trh je oproti stavebnictví v absolutních číslech třetinový, ale na které EET dopadne jako první, dosahují podílu šedé ekonomiky 19 procent hrubé přidané hodnoty.

Podle Timothyho Murphyho, generálního rady a dvojky v manažerské struktuře karetní společnosti MasterCard, se však šedé ekonomiky úplně zbavit nelze. Ani kombinací EET, elektronických plateb či dalších nástrojů. Se správně nastavenými pravidly ji lze pouze významně omezit.

„Dokud bude existovat hotovost, které se stoprocentně zbavit asi nelze, bude tu i šedá ekonomika. Trvat na nule je zbytečná ztráta času. Cílem by mělo být vynaložit dostatečné úsilí k omezení šedé ekonomiky a dosažení měřitelného úspěchu. I kdyby se podařilo snížit její objem z 11 procent HDP jen na devět, získala by vláda miliardy na investice do důležitých věcí. Ekonomiku nevyčistíme, můžeme ji ale udělat méně šedou,“ řekl Murphy v rozhovoru pro LN .

Státy napříč světem mají různé přístupy, ať už jde o elektronickou evidenci tržeb, nebo vyplácení různých benefitů, zjednodušování daňového systému, e-government a další. Odborníci se ale shodují, že žádný efektivní postup proti šedé ekonomice se bez podpory elektronických plateb neobejde.