Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Argentina vykrádá vlastní centrální banku jako státní pokladničku

Ekonomika

  15:23
BUENOS AIRES - Argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová včera vydala dekret, který jí umožňuje přesunout asi čtyři miliardy dolarů (76,7 miliardy korun) z devizových rezerv centrální banky do státní kasy. Má se z nich zaplatit část státních dluhů Argentiny, které vznikly v souvislosti se státním bankrotem Argentiny v roce 2002.

Argentinská prezidentka Cristina Kirchnerová. foto: Reuters

Na peníze by měla podle dekretu dohlížet speciální komise Kongresu, argentinského parlamentu. Opozice se jej ale pokusí zablokovat. "Je to neúcta k zákonu," zlobil se představitel opozice Alfonso Prat. Jenže pokud peníze už z centrální banky odešly, jak tvrdí agentura Reuters, bude to obtížné.

Kirchnerová zároveň zrušila dva své předešlé dekrety, údajně kvůli právním nejasnostem. Těmi chtěla z peněz centrální banky vytvořit speciální fond na splácení státních dluhů ve výši 6,6 miliardy dolarů.

Jenže soud rozhodl, že dekrety musí schválit argentinský Kongres. Navíc tehdejší šéf centrální banky Martín Redrado odkládal převedení peněz z banky na konto speciálního fondu.

Policie proti bankéři
Kirchnerová tvrdila, že devizové rezervy centrální banky – zhruba 48 miliard dolarů – jsou příliš velké a měly by se použít na umoření státního dluhu. "Máme tady peníze, tak proč bychom měli zůstat zadlužení a platit úroky," prohlásila prezidentka.

Centrální bankéř Redrado ale tvrdil, že argentinská ekonomika je do takové míry dolarizovaná (od státního bankrotu lidé místní měně příliš nevěří a navíc zemi sužuje vysoká inflace), že případné šoky může zmírnit jen za pomoci značných rezerv. Nehledě na to, že půjčování peněz z centrální banky vládě dále posiluje inflaci. Tu se vláda snaží už od roku 2007 zmírnit úpravou statistik.

Argentinský statistický úřad před třemi lety změnil index spotřebitelských cen tak, že oficiálně je inflace nyní pod deseti procenty, ačkoliv soukromé banky ji odhadují na více než dvacet procent.

Když Redrado odmítl spolupracovat, byl letos v lednu odvolán a na jeho místo nastoupila vládě loajální Mercedes Marcó del Ponto. Redrado ovšem oponoval, že ho může podle zákona odvolat pouze Kongres, a jeho názor potvrdil nezávislý soud.

Soudce, který v případu rozhodl, pak našel u svých dveří policisty a šéf prezidentské kanceláře veřejně prohlásil, že policie soudce "drží pod dohledem". Samotnému Redradovi nakonec policisté zabránili ve vstupu do jeho kanceláře v centrální bance. Redrado poté "dobrovolně" rezignoval.

Rodinné prezidentství
Argentinská vláda se snaží ovládnout ekonomiku země i nezávislé instituce. Tento trend začal už za předchozího prezidenta Néstora Kirchnera, manžela současné prezidentky. Oba reprezentují levicové křídlo populistické Perónistické strany.

Kirchner postupně dostal pod státní kontrolu některé velké společnosti, například argentinské aerolinky. Zavedl také státní kontrolu cen například u zemního plynu nebo vodáren a energetických společností (ceny jsou telefonicky diktovány z ministerstva obchodu). Kirchnerová zase před dvěma lety de facto znárodnila soukromé penzijní fondy a použila je jako "banku", z níž si půjčuje na výdaje státu.

Teď hledá Kirchnerová další zdroje, aby měla peníze na sociální dávky chudým. Ty se v Argentině zvyšují vždy před volbami. Příští rok totiž bude opět kandidovat někdo z rodiny Kirchnerů – buď Cristina, nebo její manžel Néstor.

Autor: