Například finanční odměna, včetně bonusů, akcií a opcí, nejlépe placeného bankéře na světě, šéfa JP Morgan Chase Jamieho Dimona, činila 27,6 milionu dolarů (asi 668 milionů korun). Ten z pomyslného trůnu sesadil šéfa Goldman Sachs Lloyda Blankfeina, který byl nejlépe placeným finančníkem v předchozích dvou letech. Dimonův plat přitom vzrostl meziročně o 36 procent z 20,2 milionu dolarů a souhlasilo s tím přes devadesát procent akcionářů banky.
Možná i díky tomu šéf JP Morgan tento týden oznámil, že se během tří let zvýší minimální mzda zhruba 18 tisícům pracovníků banky asi o 20 procent. Těm by tak plat měl vzrůst ze současných 10,15 dolaru na 12 dolarů za hodinu.
Američani berou více než Evropané
Panují však zásadní rozdíly mezi platy amerických kapitánů finančního průmyslu a jejich evropskými protějšky. V průměru vychází, že CEO amerického finančního domu, jako je Goldman Sachs, Citi, Wells Fargo, Bank of America či JP Morgan Chase, bere 20,7 milionu dolarů, zatímco jejich evropští kolegové si přijdou „jen“ na 10,4 milionu dolarů. Průměr je ale pouhý statistický ukazatel. Například plat šéfa francouzské Société Générale Frédérica Oudéa činí oproti tomu „pouhé“ čtyři miliony dolarů (asi 96 milionů korun).
Finančníci jsou přesvědčeni, že si své vysoce nadstandardní příjmy zaslouží. „Řídit tyto firmy v posledních letech bylo peklo, jaké si nikdo nedokáže představit,“ řekl například Bill Smead ze společnosti Smead Capital, která spravuje aktiva ve výši 2,4 miliardy dolarů. Vysoké platy pak podle něj odráží to, jak se šéfové bank dokázali vypořádat s rekordně nízkými sazbami a stále přísnější regulací.
Bankéři mají ale štěstí. Podle teď zveřejněné studie washingtonského think-tanku Economic Policy Institute průměrný plat šéfů 350 největších amerických firem meziročně klesl a brali „pouhých“ 15,5 milionu dolarů. To je stále 276krát více než plat typického zaměstnance.
„Platy nejvýše postavených manažerů jsou něco, co obvykle neklesá, pokud nedojde k nějakému splasknutí bubliny, jako byla ta technologická z roku 2000 nebo pozdější finanční krize,“ uvedl autor studie, ekonom Lawrence Mishel.
