Například americký Fed tak pošle do aukce čtyřicet miliard dolarů, dalších čtyřiadvacet pak zpřístupní evropské a švýcarské centrální bance.
Je to po útocích z jedenáctého září poprvé, co se centrální banky jednotlivých států domluvily na takto koordinovaném postupu k zabránění či snížení následků finanční krize.
„Tento krok má řešit největší potíže ekonomiky, tedy rostoucí nedostatek volného kapitálu, který by banky mohly půjčovat,“ napsal ve své zprávě klientům Bernard Baumohl z poradenské společnosti Economic Outlook Group.
„Koordinovaná akce centrálních bank snížila pravděpodobnost recese ve Spojených státech z 65 procent tak na padesát procent,“ dodal Baumohl ve své zprávě.
Banky už přišly o šedesát miliard dolarů kvůli nespláceným půjčkám, především ve Spojených státech. Analytici očekávají ještě další miliardové ztráty.
„Centrální banky musejí mít opravdu strach z toho, co ještě může následovat, když se rozhodly pro tento postup,“ řekl hlavní ekonom ABN Amro Kieran Davies. „Vypadá to, že situace je opravdu špatná,“ dodal. Centrální banky mají obavu, že pokud budou mít banky samy obtížný přístup k půjčkám, budou dráže půjčovat i svým zákazníkům. To by snížilo spotřebu a poslalo americkou ekonomiku do recese s možnými dopady na ekonomický růst celého světa.
Centrální banky se tak rozhodly poté, co se nepodařilo snížit tzv. sazbu LIBOR, londýnskou mezibankovní sazbu, která se používá pro půjčování peněz na mezibankovním trhu.
To znamenalo, že banky měly stále obavu z vzájemného půjčování peněz, a to i přesto, že centrální banky USA, Kanady i Británie snížily během podzimu své úrokové sazby několikrát.
„Bude to mít stejný efekt jako další pokles úrokových sazeb,“ řekl agentuře Reuters Greg Salvaggio z firmy Tempus Consulting.
Někteří analytici se nedomnívají, že krok centrálních bank přispěje k zažehnání krize, protože neřeší základní problém, a to je pád trhu nemovitostí v USA.
