Zájem o využití insolventního zákona mezi Čechy postupně roste. Zákon platí od začátku roku a dává lidem možnost oddlužit se ve chvíli, kdy jim závazky přerostly přes hlavu a nedokáží je splácet.
Zatím nejvíce žádostí o vyhlášení osobního bankrotu je podle nejnovějších údajů ministerstva spravedlnosti z Ostravy (88 žádostí) a z Ústí nad Labem (70 žádostí). Naproti tomu v Praze ministerstvo zaznamenalo pouze tři žádosti.
Banky ale před osobním bankrotem varují. „Každá banka si dá pozor na člověka, který se dostane na insolventní rejstřík. Takový člověk bude mít problém získat další možné půjčky,“ uvedla Monika Kubovcová, ředitelka produktů retailového bankovnictví GE Money Bank.
Pokud dlužník chce na sebe vyhlásit bankrot, musí splňovat několik podmínek. Příslušnému soudu doloží, že má práci a že během následujících pěti let bude schopen svým věřitelům zaplatit alespoň třicet procent z dlužné částky. Zbytek dluhu se mu poté vymaže.
Pro banky tento nový institut oddlužení znamená určité riziko. Češi se totiž čím dál více zadlužují, a to ať už jde o hypotéky nebo spotřebitelské úvěry. V loňském roce dosáhla zadluženost domácností sedm set dvacet šest miliard korun, což byl meziroční nárůst o třicet pět procent.
Letos by dokonce dluhy u bank mohly přesáhnout devět set miliard korun. S rostoucím zadlužováním ale rovněž roste počet lidí, kteří své úvěry nedokáží splácet. Pokud využijí insolventního zákona a splatí třicet procent dluhu, banky už zbytek půjčených peněz nemusí získat zpět. I proto banky s ministerstvem spravedlnosti pracují na dalších úpravách zákona.
„V některých případech se zdá, že veřejnost ne zcela správně pochopila účel zákona, a podle našeho názoru ho někdy mylně považuje za možnost sejmout ze sebe odpovědnost za své závazky a povinnosti,“ řekla Pavla Plachá z České spořitelny.
Podobně se vyjadřují i zástupci dalších bank. „Vše je o komunikaci mezi klientem a bankou, a to v průběhu celého vztahu. V případě hrozících problémů by klient neměl mlčet, ale naopak aktivně hledat s bankou optimální řešení problému,“ řekl mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký.
Podle Kopeckého se i proto banka snaží angažovat v provozu poraden při finanční tísni, kde je už z názvu patrné, že poradny mají sloužit jako poradny pro dlužníky, kteří se dostali do finančních potíží.
Obavy z insolventního zákona ale mají také české firmy. Podle průzkumu společnosti Atradius totiž polovina dotázaných firem zákona nevyužije ze strachu z poškození obchodních vztahů.
Možnost vložení dlužníka do insolvenčního rejstříku chápe jako účinný nástroj proti nezaplacení faktury pouze dvacet sedm procent firem.
Zatím nejvíce žádostí o vyhlášení osobního bankrotu je podle nejnovějších údajů ministerstva spravedlnosti z Ostravy (88 žádostí) a z Ústí nad Labem (70 žádostí). Naproti tomu v Praze ministerstvo zaznamenalo pouze tři žádosti.
Banky ale před osobním bankrotem varují. „Každá banka si dá pozor na člověka, který se dostane na insolventní rejstřík. Takový člověk bude mít problém získat další možné půjčky,“ uvedla Monika Kubovcová, ředitelka produktů retailového bankovnictví GE Money Bank.
Pokud dlužník chce na sebe vyhlásit bankrot, musí splňovat několik podmínek. Příslušnému soudu doloží, že má práci a že během následujících pěti let bude schopen svým věřitelům zaplatit alespoň třicet procent z dlužné částky. Zbytek dluhu se mu poté vymaže.
Pro banky tento nový institut oddlužení znamená určité riziko. Češi se totiž čím dál více zadlužují, a to ať už jde o hypotéky nebo spotřebitelské úvěry. V loňském roce dosáhla zadluženost domácností sedm set dvacet šest miliard korun, což byl meziroční nárůst o třicet pět procent.
Letos by dokonce dluhy u bank mohly přesáhnout devět set miliard korun. S rostoucím zadlužováním ale rovněž roste počet lidí, kteří své úvěry nedokáží splácet. Pokud využijí insolventního zákona a splatí třicet procent dluhu, banky už zbytek půjčených peněz nemusí získat zpět. I proto banky s ministerstvem spravedlnosti pracují na dalších úpravách zákona.
„V některých případech se zdá, že veřejnost ne zcela správně pochopila účel zákona, a podle našeho názoru ho někdy mylně považuje za možnost sejmout ze sebe odpovědnost za své závazky a povinnosti,“ řekla Pavla Plachá z České spořitelny.
Podobně se vyjadřují i zástupci dalších bank. „Vše je o komunikaci mezi klientem a bankou, a to v průběhu celého vztahu. V případě hrozících problémů by klient neměl mlčet, ale naopak aktivně hledat s bankou optimální řešení problému,“ řekl mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký.
Podle Kopeckého se i proto banka snaží angažovat v provozu poraden při finanční tísni, kde je už z názvu patrné, že poradny mají sloužit jako poradny pro dlužníky, kteří se dostali do finančních potíží.
Obavy z insolventního zákona ale mají také české firmy. Podle průzkumu společnosti Atradius totiž polovina dotázaných firem zákona nevyužije ze strachu z poškození obchodních vztahů.
Možnost vložení dlužníka do insolvenčního rejstříku chápe jako účinný nástroj proti nezaplacení faktury pouze dvacet sedm procent firem.
| Jak roste zadluženost českých domácností (v miliardách Kč) | |||
| ROK/hypotéky | ostatní úvěry na bydlení | spotřebitelské úvěry | ostatní úvěry |
|
2003 / 78 |
76 |
44 |
27 |
|
2004 / 115 |
93 |
54 |
36 |
|
2005 / 167 |
113 |
74 |
45 |
|
2006 / 238 |
133 |
92 |
55 |
|
2007 / 334 |
177 |
115 |
72 |
Celkové zadlužení českých domácností u bank bylo v loňsku 726 mld. Kč
