"Pokud Česká republika konvertuje velkou část elektráren na plyn, kope si hrob," uvedl Bartuška. "Stavět velkokapacitní plynové elektrárny je v současných podmínkách nesmysl," dodal.
Ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění Factum Invenio Jan Herzmann doplnil, že více než polovina české veřejnosti právě kvůli Rusku nepovažuje plyn za bezpečný zdroj.
Podíl plynu na výrobě elektřiny v Česku podle České plynárenské unie (ČPU) činí zhruba 4,7 procenta, přičemž průměr evropské sedmadvacítky je na 21 procentech.
V současnosti se v ČR připravuje sedm projektů plynových elektráren v různém stupni rozpracovanosti o celkovém výkonu 1820 megawattů, což je téměř stejný výkon, jakým disponuje celá jaderná elektrárna Temelín, uvádí ČPU.
Jedinou zbraní je propojení
Česko by podle Bartušky mělo hledat energetická řešení, která jsou výhodná v rámci celé EU. "Vzájemné propojení zemí je jedinou zbraní, kterou Evropská unie má," podotkl. "Když si vzájemně pomůžeme a řekneme, že se bez ruského plynu obejdeme, Rusko na to uslyší."
Tím by pak bylo možné předejít situacím, jako byla plynová krize na začátku loňského roku, kdy se kvůli rusko-ukrajinskému sporu o dodávkách plynu ocitla řada zemí ve střední a východní Evropě bez této suroviny.
Herzmann ale zároveň upozornil, že 41 procent Čechů zastává názor, že EU neučinila dostatek opatření, aby zamezila opakování loňské plynové krize.
"Důvěra ve schopnost Evropské unie vyřešit některé problémy, jejichž řešení jsme očekávali, když jsme hlasovali o vstupu, postupně klesá," dodal Herzmann s odkazem na výsledky studií.
