Lidovky.cz: Jak byste jednoduše vysvětlil laikovi, co je to blockchain a k čemu je dobrý?
Je potřeba oddělovat dvě věci – blockchain a bitcoin. Když někdo mluví o blockchainu, tak často nezmiňuje vůbec bitcoin, přitom ten je ve spojení s blockchainem ještě důležitější. Zjednodušeně řečeno je blockchain sdíleně distribuovaná databáze nějakých dat. Jeho podstatou je to, že všechny transakce, které jsou v této databázi zapsány, jsou nezměnitelné. Je technicky velmi obtížné, ne-li nemožné, vrátit se do minulosti a přepsat jakýkoliv záznam. Blockchain ale dělá vzácným především decentralizace, něco, co je označováno jako decentralizovaná shoda. Všechny jeho kopie jsou totiž distribuovány po celém světě ve stejném čase a ve stejné podobě.
Lidovky.cz: Co zůstane po oddělení blockchainu od bitcoinu?
Rozdíl mezi blockchainem jako obecným pojmem a bitcoinovým blockchainem je v tom, že ten druhý je bezpečný díky decentralizaci a motivaci těch, kteří potvrzují transakce, to jsou těžaři bitcoinu. Ti vidí smysl v tom, aby vydávali finanční prostředky na hardware a energii, která je potřebná k provádění výpočtů, kde soutěží o právo potvrdit blok s transakcemi. Za každý potvrzený blok totiž obdrží odměnu v podobě bitcoinů. Čím je systém robustnější a je v něm zapojeno více těžařů, tím je bezpečnější. Jakýkoliv útočník by potřeboval k ovládnutí systému více než 51 procent výpočetního výkonu celé současné sítě.
Pokud oddělíme finanční motivaci těžařů, tak vznikne blockchain, o kterém mluví banky a korporace. Absolutně tady chybí motivace k potvrzování transakcí z nezávislých zdrojů. Blockchain, tak jak ho chápou banky, je pouze technologie této distribuované účetní knihy, která ale není přirozeně decentralizovaná. Tím pádem není tak bezpečná, necenzurovatelná a neovlivnitelná. U bankovní verze blockchainu by tady byla pořád nějaká centrální síla nebo napadnutelný bod. Centrální silou myslím například akcionáře, dozorčí radu a vedení společnosti. Napadnutelným bodem myslím útok hackerů, státní a regulátorní cenzurovatelnost.
Lidovky.cz: Je tedy tato technologie pro banky nějak využitelná?
Nemyslím si, že by se banky měly soustředit na využívání technologie blockchainu, tak jak o něm dnes mluví. To konkrétně u bank nedává smysl. Smysl mi dávají dvě věci. A to sice využití blockchainu pro digitalizaci majetku a digitalizaci cenných papírů, kde banka může plnit roli nezávislého rating providera, hodnotitele projektů, zda jsou smysluplné. To umí dobře. Naopak můžou banky přestat zastávat transakční roli. Díky blockchainu můžeme vidět přesun transakcí do digitálních řešení, které by nemusely mít v gesci zrovna banky. Myslím si, že bude přibývat řada startupů a projektů, které budou zaměřené na transakční styk mezi subjekty a budou využívat technologii blockchain, se stejným protokolem jako má bitocin.
Rozhodně by se banky neměly soustředit na to, aby postavily celý svůj systém na blockchainu, který je paradoxně méně efektivnější a pomalejší než nějaké bankovní centralizované řešení. Blockchain dává smysl u transakcí mezi dvěma stranami, kde nepotřebujete prostředníka nebo třetí stranu. Toto nepotřebují banky ale uživatel.
Lidovky.cz: Jak těžké je vytvořit si vlastní kryptoměnu, která má šanci uspět?
K vytvoření vlastní kryptoměny existují dnes už generátory, kde si přes víkend i jako neprogramátor můžete vytvořit třeba klon nějaké kryptoměnu. O úspěchu ale rozhoduje užitečnost takového altcoinu a jeho přijetí trhem. Kromě všech technologických věcí by měla úspěšná kryptoměna mít svoje uživatele, investory a těžaře – respektive ty, kteří budou potvrzovat transakce. Úspěšná kryptoměna by měla splňovat všechno co bitcoin a měla by být doplněná dalšími prvky, které bitcoin zatím nemá, ale může je v budoucnu mít. Smysl takzvaných altcoinů vidím především v tom, že se díky nim bitcoin nemusí dotvářet do absolutně multifunkční kryptoměny – trvalo by to dlouho a bylo by to podle mě zbytečně složité.
Karel Fillner
|
Lidovky.cz: Mohou ostatní kryptoměny dohnat bitcoin? Co například IOTA, o které se hovoří jako o ambiciozní měně budoucnosti ?
Nemyslím si, že bitcoin doženou další kryptoměny. Například IOTA funguje na jiném principu než bitcoin. Nemá klasický blockchain ale takzvaný Tangle, s jiným způsobem potvrzování transakcí. IOTA je primárně určena na vypořádávání transakcí v procesu internetu věcí, kde mezi sebou budou komunikovat miliony různých zařízení a posílat si transakce. Bude tak potřeba mít ultrarychlý systém, ideálně decentralizovaný a skoro až s nulovými poplatky. Pak může být IOTA zajímavý projekt k ovládnutí určitého digitálního segmentu, kde by mohl nahradit bitcoin.
Celkově je v mých očích bitcoin nenahraditelný tím, že byl prvním a všechno z něj vzniklo. Je tak vnímaný veřejností i investory jako „digitální zlato“. Má totiž za sebou nejlepší developery a nejchytřejší mozky. Má také největší síťový efekt a infrastrukturu a trvalo by velmi dlouho než by se některému systému podařilo v tomto bitcoin dohnat. Dá se o něm říct, že je dnes už i uchovatelem hodnoty. Na druhou stranu netvrdím, že tady musí bitcoin být i za deset nebo dvacet let. Pravděpodobně ano, ale zřejmě v jiné podobě. I dnešní bitcoin je technologicky jinde, než třeba před pěti lety.
Lidovky.cz: Proč podle vás v poslední době hodnota bitcoinu klesá? Dělá se z toho zbytečný mediální poplach?
Je to opravdu zbytečné plašení. Dokážu si ale představit, že investoři nebo spekulanti, kteří si bitcoin koupili na konci loňského roku, bědují. Nevidím za poklesem žádné složité konspirace. Po tom, co v loňském roce popularita bitcoinu začala strmě stoupat a s tím i jeho cena, se ukázalo, že do něj v tu chvíli nastoupilo velké množství retailových investorů. To je podle mě jedna z hlavních příčin poklesu. Do bitcoinu zkrátka chtěl investovat najednou úplně každý a u investorů nastal pocit, že jim ujíždí vlak. Menší investoři začali bitcoin nakupovat v tom největším vrcholu, kdy každý zkušený člověk tušil nějaký pád.
Velké množství dřívějších investorů začalo vybírat peníze při těch největších ziscích a vyvolali korekci, která má většinou tendenci od něčeho se odrazit. V tomto případě ale korekce pokračovala až do situace, které se říká medvědí trh (klesající trh – pozn. red.). Těch lidí, kteří začali panikařit a vyprodávat bylo násobně víc než u běžných investic, jako například na akciových trzích. Lidé, kteří začali bitcoin prodávat, se s podobnou situací podle mě ještě nesetkali kvůli menším zkušenostem. Z tohoto pohledu to je racionální vývoj při iracionálním chování a muselo se to stát. Jakmile si trh najde svoje dno, tak přijdou na řadu smart money – větší a zkušení investoři, při větším nárůstu ceny si toho všimne i retail a cyklus se bude opakovat.
Lidovky.cz: Změnil se za poslední roky pohled veřejnosti na kryptoměny? Přeci jenom na začátku to většina vnímala jako nějakou nekalou věc.
Pohled veřejnosti se určitě změnil. Můžeme to vidět i na přístupu médií. Ubyly články zaměřené na negativní jevy. Například právě na spojování bitcoinu s černým trhem a financování nějakých nekalých aktivit. I média, která se v minulosti o kryptoměny nezajímala, se jimi naprosto seriozně zaobírají. Další věcí, kterou můžeme vidět i ve světě, je to, že do kryptoměnového systému přibylo velké množství peněz a nových nápadů. Čím dál více tak tyto nápady zasahují do běžného života a do oblastí, kde byste to nečekal. Proměňuje se i legislativa a zákonodárci a regulátoři si začínají všímat, že tady jsou nějaké kryptoměny.
Lidovky.cz: Proč vznikla Krypto-bankovní asociace, a co je jejím cílem?
Během toho, co se pohybuji na kryptoměnové scéně, potkávám tři typy lidí. Uživatele, podnikatele, kteří vytvářejí infrastrukturu a zástupce finančních domů a bank. Za tu dobu, co fungují kryptoměny, se jejich vnímání ze strany bank příliš nezměnilo. Je vidět, že se zatím kryptoměn obávají a možná ani nevědí proč. Často je pro ně klient, který přichází z kryptoměnového světa, poměrně nepohodlný. Banky totiž musí ze zákona plnit některé procesy, kdy musí poznat svého zákazníka. Pokud tedy budou mít mezi svými klienty i ty s kryptoměnami, tak se dříve nebo později dostávají pod tlak regulátorů. Nejenom banky, ale i ostatní, kteří přicházejí do styku s kryptoměnami z podnikatelské pozice, jsou ze zákona povinní identifikovat své klienty.
Na druhou stranu jsou tady podnikatelé v oboru kryptoměn, a ti většinou banky potřebují. Banky zase potřebují naopak tyto podnikatele. Z tohoto důvodu vznikla Krypto-bankovní asociace BACCA, která má za cíl vytvořit příznivé prostředí pro smysluplnou komunikaci mezi těmito dvěma stranami. Známe oba druhy prostředí a chceme jim pomáhat najít vhodné řešení. To řešení může mít legislativní, regulatorní, ale i edukativní stránku. Chtěli bychom se zaměřit na mezinárodní scénu a lobbovat u zákonodárců v Evropském parlamentu.
Lidovky.cz: Jaké je podle vás nejlepší legislativní uchopení kryptoměn, které by bylo výhodné pro obě strany?
Z pohledu například anarchokapitalistů a části libertariánů mohou být samozřejmě kryptoměny vnímány jako nástroj k odtržení od státní moci, centrálních bank a daňových úřadů. To by ale bylo na delší debatu. Na druhé straně je tady snaha o mainstreamové přijetí a užívání kryptoměn, kde podstatou není obejít systém, ale vytvořit mu zdravou alternativu. Myslím si, že úkolem asociace i lidí, kteří se zabývají legislativou, je zjednodušení procesů, které už dnes probíhají. Část je už legislativně podchycená, ale někdy je vidět malá zmatečnost. Není to úmysl, ale spíše důkaz toho, že je potřeba zapojit lidi, kteří jsou s kryptoměnami zvyklí pracovat a chápou souvislosti.
