Přesto, že podle statistik má tunelový komplex Blanka pozitivní dopad na dopravu v české metropoli, objevily se v něm i bizarní a nebezpečné situace. Vyplývá to ze statistických podkladů, které pro Magistrát hlavního města Prahy zpracovala firma Satra.
Řidiči tak mohli v uplynulých dvou letech provozu narazit v tunelovém komplexu narazit například na bloudící lišku, kuny, zajíce či kachny. Neukázněně se však v Blance nechovala jen zvířata.
Přesná čísla: Blanka ušetřila řidičům 290 let čekání v kolonách. Komu uškodila? |
Jeden z řidičů například zastavil v nouzovém zálivu, který lze použít jen ve výjimečných případech, a začal po telefonu řešit s výrobcem nefungující navigaci.
Statistiky dále hovoří o případu, kdy si muž opravoval v tunelu auto, protože venku pršelo. Celkově v tunelu za dva roky došlo palivo 117 řidičům a ve 455 případech došlo přímo v tunelu k poruše vozidla.
65 milionů aut pod zemí
Podle měřících přístrojů umístěných v tunelu se pro jízdu tunelem rozhodlo v posledních dvou letech 65 milionů vozidel. Provoz v tunelu postupně narůstá, což se podle autorů studie pozitivně promítá do plynulosti dopravy na povrchu.
Za první rok provozu Blanky se tunelem průměrně během pracovního dne prohnalo téměř 75 tisíc vozů, v druhém roce to bylo už necelých 83 tisíc. O víkendu pak první rok projíždělo přes 46 tisíc aut, druhý rok tento počet narostl téměř o deset tisíc.
Zaplať pánbůh za tunel Blanka, říká výtvarník David Černý |
620 uspořených let
Zajímavá čísla vyplývají ze statistik z hlediska časové úspory, kterou mohli řidiči nahnat při používání tunelového komplexu. Pokud řidič projel Blankou alespoň dvakrát denně, ušetřil za dva roky jejího provozu dohromady už 88 hodin ve srovnání s přesunem po povrchu. Celkem tak všichni řidiči ušetřili 620 let sezení za volantem.
Díky nižší dopravní vytíženosti pozemních komunikací se obyvatelům Prahy odlehčilo i od hluku. Nejvýrazněji si v tomto směru polepšili obyvatelé ulice Veletržní v Holešovicích, hluk spojený s dopravou tam klesl až o čtyři decibely. Klidněji je podle statistik i v ulici Milady Horákové, Nad Octárnou či Nad Štolou.
Naopak hlučnější prostředí je po otevření Blanky v ulici Svatovítská a Patočkova. Vůbec nejvíc se nárůst hlučného provozu projevil na Náměstí Na Balabence, kde stoupl až o dva decibely.
Díky plynulosti dopravy klesly na některých místech i emise oxidu dusičitého, až o 21 procent to bylo ve frekventované ulici V Holešovičkách.
Krnáčová: Doprava pod zemí je nejlepší možná varianta
Přesunutí části provozu pod zem vedlo zřejmě i ke snížení počtu možných nehod; nehodovost totiž byla v tunelovém komplexu „výrazně nižší“, než na podobném úseku na povrchu.
Stejně hodnotí vliv Blanky i pražská primátorka Adriana Krnáčová. „Ve Veletržní ulici je až o čtyřicet procent nižší dopravní zátěž a podobné to je v ulici Milady Horákové, ale i na dalších místech. Výrazně navíc ubyla nehodovost a snížila se i hodnota emisí, takže se ukazuje, že tunel Blanka plní svůj účel. Na příštím jednání zastupitelstva se budeme bavit o pokračování městského okruhu, který už schválila i Rada města a já jsem ráda, že dva roky provozu nám jasně ukazují, že svedení dopravy pod zem je nejlepší možná varianta,“ uvedla Krnáčová pro server Lidovky.cz.
„Za mě je provoz Blanky určitě úspěch, zvládla víc aut, než se čekalo,“ doplnil pro server Lidovky.cz radní pro dopravu Petr Dolínek. „Zmírnilo to provoz, odlehčilo to vedlejším ulicím. Po technické stránce problémy nebyly, ostatní věci se daří odstraňovat po provozu.
