Velká Británie je v reálných číslech hned po Německu druhým největším plátcem do bruselské kasy, podílí se na něm asi 15 procenty. A právě s patnáctiprocentním výpadkem počítá i pracovní materiál z Úřadu vlády, který mají LN k dispozici.
Pokud by se brexit promítl do takzvané čisté pozice, tedy rozdílu peněz, které Česko od Bruselu v letech 2014 až 2020 obdrží a které naopak do společné pokladny pošle, příliv peněz z EU by se snížil z 696 miliard na 589 miliard korun. Celkem bychom tak v průběhu sedmi let dostali z Bruselu o 107 miliard korun méně.
Čeští politici komentují brexit. Klaus chválí Brity, kteří se postavili ‚impériu‘ |
Až do konce „sedmiletky“, která se kvůli doúčtování reálně uzavírá až v roce 2022, propad pravděpodobně nenastane. Oficiálně na toto téma evropští úředníci mluvit nesmějí. I pro ně platí, že dokud Britové oficiálně o vystoupení nepožádají, jede se ve starých kolejích. Nikdo si nicméně nedokáže představit, že by součástí brexitu bylo i rychlé odstřihnutí plateb z Londýna do společné pokladny.
„Rozpočtový rámec je nastaven do roku 2020. Jsou na něj po Evropě navázány desítky tisíc položek – od těch vládních až třeba po obecní. Nějaké plošné krácení by vyvolalo chaos,“ řekl LN pod podmínkou anonymity úředník Evropské komise, který sleduje tok evropských peněz v regionech.
