Podle něho je nynější neústupnost věřitelských institucí vůči Aténám podmíněna „politickým oportunismem“.
„Budeme trpělivě čekat, až instituce přistoupí k realismu,“ tvrdí Tsipras, podle kterého požadavky věřitelů na nové škrty v řeckém penzijním systému, což je jeden ze stěžejních sporných bodů v jednání, jsou politicky účelové. Poslední vyjednávání mezi oběma stranami bylo přerušeno v neděli bez výsledků.
Varufakis odmítá další peníze a odchod krachujícího Řecka z eurozóny |
Tsipras poukázal na to, že jeho vláda přijala mnoho ústupků, což uvnitř jeho radikálně levicové formace SYRIZA vyvolalo značné napětí. „Někteří vnímají jako slabost naši upřímnou touhu po řešení a kroky, které jsme učinili, abychom překonali rozpory (s věřiteli),“ uvedl premiér.
Ve stejném tónu se dnes vyjádřil řecký ministr financí Janis Varufakis. V rozhlasové stanici To Kokkino prohlásil, že Řecko se nikdy nepodepíše pod „prodloužení krize“, tedy pokračování programu zahraniční úvěrové pomoci výměnou za ekonomické reformy provázené tvrdými úspornými opatřeními.
„Jediné, co můžeme udělat, je počkat, až konečně partneři budou moci vést vážnou diskuzi,“ podotkl ministr. Podle něj věřitelé pouze chtějí úspory, aniž by na oplátku přistoupili k jednání o restrukturalizaci, respektive smazání části řeckých dluhů. Nezbývá nyní prý než počkat, zda zádrhel nerozetne vlastní politickou iniciativou německá kancléřka Angela Merkelová.
Řecký státní ministr Nikos Pappas, jeden z členů řecké delegace, která o víkendu v Bruselu předložila protinávrhy věřitelům, dnes prohlásil, že Atény předložily alternativní řešení s rovnocennými ekonomickými prognózami. Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), jedné z věřitelských institucí, to ale odmítli a trvají dál na snížení důchodů.
V této otázce se ovšem dostala řecká vláda do pasti i kvůli rozhodnutí označit za neplatné škrty penzí soukromého sektoru z roku 2012, toto rozhodnutí před necelým týdnem oznámil řecký nejvyšší správní soud. Penze většiny řeckých důchodců se tak naopak mají znovu zvýšit, což znamená pro státní pokladnu novou finanční zátěž ve výši jedné miliardy až 1,5 miliardy eur (27,3 miliardy až 40,9 miliardy Kč).
Opět výstřel vedle. O dalších penězích pro Řecko rozhodnou až ministři |
Místopředseda Evropské komise pro investice Jyrki Katainen v dnešním vydání rakouského deníku Der Standard obvinil řeckou stranu z nedostatku ochoty pro spolupráci, a to navzdory úsilí a dobré vůli komise.
Podle analytika listu Financial Times Wolfganga Münchaua se Řecko dostalo do stádia, že už nemá co ztratit, pokud svým věřitelům „řekne ‚ne‘“. Přijetím podmínek by prý řecký premiér provedl dvojitou sebevraždu, zatímco odchodem z eurozóny by po počátečním šoku měla země naději na rychlejší vzpamatování a opětovný vzestup.
