Za první rok provozu elektrárna vyrobila 800.000 kilowatthodin energie. Je to o více než čtvrtinu více, než vedení společnosti odhadovalo. Nyní se plocha panelů zdvojnásobila. Letos provozovatelé očekávají, že elektrárna vyrobí více než 1,26 gigawatthodin. Náklady na druhou etapu dostavby dosáhly 77 milionů korun, řekli zástupci společnosti Korowatt.
"Mezi bavorskými hranicemi a Japonskem není větší elektrárna," řekl majitel společnosti Aleš Korostenský. Místní obyvatelé podle něj rozšíření elektrárny uvítali, protože sluneční energie je naprosto čistá, nijak neznečišťuje okolí a ani nedělá hluk jako větrné elektrárny. "Bušanovice byly zapomenutou vesničkou a najednou se o ní začalo mluvit. Takže místní lidé jsou hrdí, že najednou všichní vědí, kde Bušanovice jsou," vysvětlil Korostenský.
Další dvě podobné elektrárny s fotovoltaickými články chce společnost vybudovat na Prachaticku v příštích dvou letech. Výstavbu nyní zpožďují jednání se stavebním úřadem v Prachaticích.
Elektrárna je nenáročná na údržbu. Panely nepoškodí kroupy ani silný vítr. Při vichřici před několika dny vítr sice čtyři panely utrhl, nijak je ale nepoškodil a pracovníci je přimontovali zpět. Fotovoltaické články jsou umístěny na pilířích a elekrárna nijak nezatěžuje půdu. Trávu v okolí panelů proto může spásat stádo ovcí.
Podmínky jsou dobré, přesto ČR zaostává
Takzvané fotovoltaické panely elektrárny, jež mění světelné částice na elektrickou energii, se rozkládají na ploše 6170 metrů čtverečních. Zabírají tak rozlohu zhruba českobudějovického náměstí. Čtvereční metr panelů přitom vyprodukuje za rok tolik energie, která se údajně rovná spálení zhruba 250 kilogramů uhlí. Uspoří také 750 tun oxidu uhličitého za rok, jenž by se provozem jiné elektrárny dostal do ovzduší.
Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně zaostává za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se pohybuje okolo jednoho megawattu. V Německu to bylo již v roce 2004 bezmála 800 megawattů. V tuzemsku jsou přitom pro výrobu energie v solárních elektrárnách dobré podmínky. Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti je podle odborníků od 1400 do 1700 hodin za rok a na plochu jednoho čtverečního metru dopadne ročně průměrně 1100 kilowatthodin.
Česká republika podle dohody s Evropskou unií musí do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů - dvakrát více než nyní.
"Mezi bavorskými hranicemi a Japonskem není větší elektrárna," řekl majitel společnosti Aleš Korostenský. Místní obyvatelé podle něj rozšíření elektrárny uvítali, protože sluneční energie je naprosto čistá, nijak neznečišťuje okolí a ani nedělá hluk jako větrné elektrárny. "Bušanovice byly zapomenutou vesničkou a najednou se o ní začalo mluvit. Takže místní lidé jsou hrdí, že najednou všichní vědí, kde Bušanovice jsou," vysvětlil Korostenský.
Další dvě podobné elektrárny s fotovoltaickými články chce společnost vybudovat na Prachaticku v příštích dvou letech. Výstavbu nyní zpožďují jednání se stavebním úřadem v Prachaticích.
Elektrárna je nenáročná na údržbu. Panely nepoškodí kroupy ani silný vítr. Při vichřici před několika dny vítr sice čtyři panely utrhl, nijak je ale nepoškodil a pracovníci je přimontovali zpět. Fotovoltaické články jsou umístěny na pilířích a elekrárna nijak nezatěžuje půdu. Trávu v okolí panelů proto může spásat stádo ovcí.
Podmínky jsou dobré, přesto ČR zaostává
Takzvané fotovoltaické panely elektrárny, jež mění světelné částice na elektrickou energii, se rozkládají na ploše 6170 metrů čtverečních. Zabírají tak rozlohu zhruba českobudějovického náměstí. Čtvereční metr panelů přitom vyprodukuje za rok tolik energie, která se údajně rovná spálení zhruba 250 kilogramů uhlí. Uspoří také 750 tun oxidu uhličitého za rok, jenž by se provozem jiné elektrárny dostal do ovzduší.
Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně zaostává za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se pohybuje okolo jednoho megawattu. V Německu to bylo již v roce 2004 bezmála 800 megawattů. V tuzemsku jsou přitom pro výrobu energie v solárních elektrárnách dobré podmínky. Celková doba slunečního svitu bez oblačnosti je podle odborníků od 1400 do 1700 hodin za rok a na plochu jednoho čtverečního metru dopadne ročně průměrně 1100 kilowatthodin.
Česká republika podle dohody s Evropskou unií musí do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů - dvakrát více než nyní.
