Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Byrokratizace vědy aneb Proč nebudeme mít nobelistu?

Ekonomika

  14:37
Praha - Ve spolupráci s našimi obchodními partnery a odbornou veřejností realizujeme setkání s osobnostmi z byznysu a politického prostředí. Tentokrát jsme se hledali odpověď na otázku Jak dalece ovlivňuje stupeň byrokracie vědeckou práci?

Profesorka Eva Zažímalová a moderátor Aleš Vlk foto: Lidovky.cz

Výzkumníky trápí byrokracie

Přemíra papírování, kontrol, výkazů a nejednoznačný výklad pravidel. To sužuje život českým vědcům a výzkumníkům, kteří kvůli tomu nemají tolik času na samotné bádání a objevy.

Takové výtky – ale i náznaky možného řešení – zaznívaly včera na odborné konferenci Byrokratizace vědy, kterou uspořádaly LN.

„Podíl administrativních činností z roku na rok narůstá, což jde na úkor vědy a výzkumu,“ řekla v úvodu Eva Zažímalová, nová předsedkyně Akademie věd. Vážným problémem, který pojmenovávali i další řečníci, je zdejší nastavení poměru institucionálních (stálých) peněz a účelového financování (grantů, dotací). Některé ústavy mají v rozpočtu jen pětinu jistou, ale o značný podíl musejí v projektech stále soutěžit. „Chcete-li dělat dobrou vědu, potřebujete stabilitu,“ řekla profesorka Zažímalová.

„Je pravda, že administrativy přibylo, ale také se za patnáct let zdvojnásobil objem peněz,“ uvedl Arnošt Marks, náměstek vicepremiéra Pavla Bělobrádka. Z nějakých patnácti miliard korun na počátku 21. století dává dnes stát do vědy a výzkumu přes třicet miliard. Situaci v „administraci“ peněz dle Markse ještě navíc zkomplikovaly strukturální fondy, přičemž se tím řada domácích institucí „inspirovala“ a přenesla další kus byrokracie do systému...

Východ Evropy? Černá skříňka

Tomáš Vyhnánek, náměstek ministra financí, dodal, že Evropská komise vyžaduje ujištění, jak bude s penězi naloženo. I proto plynoucí desetimiliardy důsledně kontroluje, zvláště na východě Evropy, kterou brala za „černou skříňku“. To, že se k příjemcům – dokonce i ve vědě – a priori přistupuje tak, aby dotace nevykradli, řadě badatelů vadí. Práce by měla být založena na důvěře, nikoliv peskování, zdůraznil Luděk Knorr z Technologické agentury ČR, podle nějž by poskytovatelé podpory neměli být pouze zdrojem peněz, ale také partnerem v řešení.

Zlepšování v rámci legislativních možností přislíbila i předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová, kterou několik vědců vyzývalo k přenositelnosti grantů na jinou instituci.

Radek Zbořil, ředitel olomouckého střediska RCPTM, dokonce nabídl náměty k potlačení byrokracie: například zřízení centrální evidence žadatelů, aby ústavy a školy nemusely stále znovu pro jiné subjekty vyplňovat stejná data. Hodně by pomohlo i kvalitní zpracování výzev k čerpání, aby se pak nevršily chyby a stížnosti.
Jako rudá nit se konferencí táhla kritika ministerstva školství, které v aktuálním operačním programu (OP VVV) mění pravidla za pochodu či nezvládá hodnocení. Zástupci resortu i přes opakované pozvání nepřišli. Kdyby tak učinili, mohli si poslechnout Luďka Hanáčka, partnera společnosti Deloitte, který zmínil největší problém, který v prostředí vidí firmy: jde o daňovou nejistotu a protiřečící si pravidla. A to třeba i v jedné a té samé příručce.