Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: Od starých kabelů ke zlatým cihlám

Ekonomika

  7:00
PRAHA - Bužírku z vyřazených kabelů rozdrtí na cenou surovinu, z rozmontovaných počítačových desek a dalšího elektroodpadu získávají zlato a stříbro. Plzeňská společnost Replast už dvacet let úspěšně vydělává na recyklaci odpadu.

Zdeněk Blažek, Replast Plzeň foto: MAFRA - Martin Polívka

Tisíce řidičů projíždějí denně kolem výrobků plzeňské firmy Replast. Stojany z tvrzeného plastu pro mobilní dopravní značky, zpomalovací retardéry, vodicí plastové pásy instalované na silnice doplňují podlahové desky pro krytí ploch stadionů při koncertech světových rockových hvězd nebo ve stájích pro zvířata.

U silnice do Německa. Dvě výrobní haly, ve kterých Replast zpracovává drcenou...

Replast vydělává i na výrobě plastových poklopů na kanály a vodovodní šachty. Podnikatel Zdeněk Blažek, majitel firmy, která je dominantním dodavatelem těchto produktů v Česku, má ale dalekosáhlejší plány.

Recyklování kabelových svazků a bužírky z kabelů doplňuje už také o druhotné zpracování dalších surovin. Třeba starých počítačových desek a jiného elektroodpadu. Z něj Replast získává cennou surovinu – zlato a stříbro. Nejnovějším projektem je recyklace zeminy, kterou firma přepravuje a dodává třeba pro rekultivaci dolů a lomů.

‚Úspěch se v Česku neodpouští‘

Z desítek tun elektroodpadu, který plzeňský Replast měsíčně zpracuje, získá za stejné období řádově několik kilogramů zlata a desítky kilogramů stříbra. Podnik se zabývá hlavně recyklací, z odpadu drahé kovy separuje, ale zpracování a odlévání cihel už pro Replast zajišťují specializované hutě v Německu a Švýcarsku.

Blažek, letošní vítěz soutěže Podnikatel roku Plzeňského kraje, nechce sdělit, kolik přesně zlata a stříbra firma vyprodukuje a následně prodá. "Úspěch se v Česku neodpouští," komentuje výsledky své firmy, kterou před dvaceti lety zakládal, tehdy ještě s německým partnerem Ludwigem Langem a jeho společností Alku.

Desky pro stáje i koncerty Replast se stal u nás i v celé střední Evropě lídrem ve druhotném zpracování kabelů a elektroodpadu. Podlahové desky, vyrobené z tun recyklovaných kabelů, jsou ale stále stěžejním programem. Replast je dodal i pro tak prestižní zákazníky, jako je majitel olympijského stadionu v Mnichově, kde pro potřeby koncertů zakrývaly plochu až 14 tisíc čtverečních metrů.

ČTĚTE TAKÉ:

Desky, vyrobené v Plzni z drti z kabelů, zakrývaly tartanové části stadionů při koncertech světových kapel, jako jsou Rolling Stones nebo irská skupina U2. Podlahu z nich skládají i pořadatelé mnichovského pivního festivalu Oktoberfest. Černé tvrzené desky ale mají i prozaičtější využití. Replast je dodává jako podlahovou krytinu do stájí koní nebo do psinců, které pro své služební psy provozují třeba policejní služebny nebo Letiště Václava Havla v Praze.

Zdeněk Blažek, šestapadesátiletý majitel firmy, která má dvoumilionový základní kapitál, není na publicitu zvyklý. O aktivitách jeho firmy se začala média a veřejnost zajímat až nedávno, když získal ocenění Podnikatel roku Plzeňského kraje, udělované společností Ernst&Young.

"Věříme, že vítězství v soutěži bude inspirací pro ty, kteří mají vlastní vizi, aby sebrali odvahu a začali podnikat," říká na adresu Blažkovy firmy Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice.

Největší lis. Zařízení, ve kterém Blažkova společnost lisuje podlahové desky,...

Blažek připouští, že podobné zviditelnění je pro firmu přínosem, ale takováto ocenění mají efekt jen v případě, že podnik má za sebou už solidní historii a renomé mezi zákazníky. "V našem případě se jedná o dlouhodobé působení na trhu. A je to i o tom, že jsem měl štěstí na skvělého partnera v začátku podnikání," říká majitel společnosti, která ročně utrží kolem půl miliardy korun, hospodaří se ziskem desítek milionů, zaměstnává 90 lidí a nedůvěřuje úvěrům. Ten si Replast vzal jen v začátku podnikání a rychle ho splatil. Dnes sice investuje do modernizace mnohamilionové částky, ale jen tolik, kolik si dokáže sám vydělat.

Za všechno může inzerát Blažek, absolvent oboru ekonomiky řízení strojírenské výroby na Vysoké škole strojní a ekonomické v Plzni, se dostal k podnikání z předchozí funkce ekonomického náměstka ředitele tehdejší škodovácké společnosti Obráběcí stroje. Dostal na začátku devadesátých let za úkol vyklidit v areálu nedalekého chotěšovského kláštera sklady starých odlitků, kabelů, obráběcích strojů. Uměl německy a napadlo ho problém řešit s nějakým německým partnerem. Inzerát v bavorských novinách byl osudovou událostí. Ozval se mu podnikatel Ludwig Lang, který se se svou firmou v blízkosti Regensburku zabýval likvidací a zpracováním podobného odpadu. Škodovka tak strojírenský odpad vyvezla za hranice, Lang za něj do poslední marky okamžitě zaplatil.

Pro Blažka to byla nová situace a příležitost se naučit. Langova společnost Alku patří k největším a renomovaným zpracovatelům odpadu v Německu. Blažek objevil byznys, který má budoucnost všude ve světě a na dlouhé roky dopředu. Byznys založili na důvěře Tím začala spolupráce dvou manažerů, která pokračovala založením společného podniku a vyvrcholila předloni odkoupením Langova podílu ve společnosti Replast holding. "Partner odcházel do důchodu a dohodli jsme se na odkoupení jeho podílu. Celé ty roky jsme fungovali na základě vzájemné důvěry. Vše, na čem jsme se dohodli, platilo už na základě podání ruky a nikdy jsme jeden druhého nezklamali," popisuje Blažek dlouholetou spolupráci s německým společníkem. Vzpomíná, jak Lang trval na tom, že při příležitostech, jako byly například pravidelné vánoční firemní večírky, přečte celý slavnostní projev v češtině. "Je v tomhle velmi důsledný. Považoval za nutné k českým zaměstnancům promluvit česky a leckdy mi předem volal, abych mu zkontroloval výslovnost," usmívá se Blažek.

Retardér. Odlitky z tekutého granulátu denně míjejí i tisíce řidičů. Slouží...

O tom, jak moc si oba muži důvěřují (dodnes se i s rodinami setkávají), svědčí i smlouva o převodu podílu ve firmě. Je sepsaná na dvou listech formátu A4, přestože jako vzor měli pro podobnou situaci smlouvu o 76 stránkách. "Víme o sobě navzájem, že jeden druhého nikdy neošidí. Za těch dvacet let, co jsme spolu podnikali, jsme neměli mezi sebou jediný konflikt. To už je snad asi víc než v manželství," komentuje Blažek s úsměvem spolupráci s dnes už bývalým firemním partnerem.

Dnes se plzeňský Replast holding dělí na společnost Replast Produkt, která recyklací kabelů a bužírek vyrábí podlahové desky, kryty a silniční vybavení, na společnost Recyklo, která zpracovává elektroodpad na drahé kovy a zabývá se nově i recyklací zeminy. Tedy rekultivací lomů a dolů. Odtěženou a zpracovanou zeminu dodává třeba pro stavbu železničních koridorů.

Replast v téhle souvislosti usiluje i o jednu z velkých zakázek – využití zeminy z tunelu, který se bude hloubit u Ejpovic na železniční trase mezi Plzní a Prahou. Stavbu má provádět stavební firma Metrostav a z tunelu se bude likvidovat 450 tisíc kubických metrů zeminy, v přepočtu 700 tisíc tun.

Těsto z plastu. Rozemletý granulát z bužírky vyřazených kabelů tvoří základ...

Blažkova firma ale dodává i plastové tvrzené desky třeba pro potřeby stavby větrných elektráren. Přesněji podkladové desky pro pohyb rozměrných jeřábů, které větrné elektrárny instalují. Odolné a přenosné desky snesou velké zatížení na trase, po které se jeřáby pohybují.

Halou projdou tuny granulátu Podlahové krytiny, hlavní výrobní produkt Replastu, vznikají ve dvou halách, které stojí v blízkosti výpadovky z Plzně k hraničnímu přechodu Rozvadov. Tedy na trase do Německa, které je i největším exportním trhem firmy. Kamiony přivážejí k halám denně 25 tun drceného PVC granulátu z bužírek. Ten se zahřívá a roztavená hmota se unikátní technologií, na jejímž vývoji se Replast podílel, vstřikuje do forem. Z černé hmoty po zatuhnutí vznikají kanálové poklopy nebo třeba podstavce, do kterých se u silnic zasouvají dopravní značky.

V druhé hale vznikají lisováním podlahové desky – z roztaveného granulátu v podobě tuhé hmoty připomínající těsto. Lisy, které koupil Blažek před lety v Německu a které dodnes spolehlivě fungují, patří údajně k největším lisovacím zařízením na plast. "I po těch letech to jsou spolehlivé a velmi kvalitní mašiny. U nás bych asi něco podobného nepořídil," soudí majitel Replastu.

Replast svou produkci plastových výrobků ze 65 procent vyváží, především do Německa. Do Německých hutí putují i vytříděné kovy z kabelů, tedy hlavně měď a hliník. Právě v Německu sídlí největší firmy, které se zabývají recyklací mědi.

Firma podle Blažka nemá v Česku svou velikostí konkurenci, ze širšího hlediska ale i na evropském trhu konkurují ve zpracování odpadových plastů třeba čínské firmy.

Zdeněk Blažek, majitel firmy Replast.

Blažek považuje německý trh a německé podnikatelské prostředí za "eticky" na úrovni. "Přestože byznys s odpady patří leckde k dost rizikovým,v Německu mají tyto firmy vysoký morální kredit. Je tam solidnější podnikatelské prostředí, nemáme tam žádné nezaplacené faktury, žádné rozpory," říká.

ČTĚTE TAKÉ:

Během rozhovoru mu několikrát zvoní mobilní telefon, na kterém má nastavený jako vyzváněcí tón úvod písničky Pane prezidente od Jarka Nohavici. Při otázce, jaké nejvážnější problémy musel ve své podnikatelské kariéře řešit, ale chvíli přemýšlí.

"Měli jsme problémy třeba s dluhy některých odběratelů, ale nebylo jich moc a to holt k podnikání patří. Nikdy jsem si nedělal příliš hlavu z neúspěchů. Z těch se člověk musí poučit a jít rychle dál," svěřuje se Podnikatel roku Plzeňského kraje.

Autoři: