Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Češi milují sporty, které je moc nestojí. Členství v centrech se nenosí

Evropa

  17:00
PRAHA - Stoupá počet lidí, kteří se po práci převléknou do sportovního oblečení a vyrazí do přírody či tělocvičny. Aktivní trávení volného času pro ně představuje nejen prostředek, jak se udržovat v kondici, ale v dnešní uspěchané době i důležitý prvek psychohygieny. Vedou sporty, které moc nestojí.

Kolik Češi utrácí za sporty. A které to jsou? foto: Lidové noviny

Oblíbeností aktivně provozovaných sportů se v minulosti zabýval nejeden průzkum. Čelné pozice se víceméně shodují. Češi se nejraději rekreačně věnují cyklistice, běhu, plavání, ale i lyžování, fotbalu a turistice.

„Jde o sporty nenáročné jak finančně, tak časově. Můžete je provozovat ve svém okolí a nemusíte kvůli nim navštěvovat žádné speciální sportoviště. Plavání favorizuje, že jde o celoroční kondiční aktivitu, navíc většina lidí umí plavat už ze školy,“ popisuje Marek Tesař, který se dlouhé roky pohybuje ve sportovním marketingu, důvody přispívající k popularitě jednotlivých aktivit.

Utrácíme jako Němci

Zároveň si všímá, že čím víc se lidé sportu věnují nebo na čím vyšší úrovni ho provozují, tím více jsou ochotni za něj utrácet.

Před dvěma lety se průměrné roční sportovní výdaje rodiny pohybovaly do 14 tisíc korun, přičemž téměř polovinu spolklo pořízení výbavy. Náklady rodin se sportujícím dítětem dosahovaly téměř 20 tisíc korun. Vyplynulo to z průzkumu ING Bank realizovaného v roce 2014.

Novější data k této tematice nejsou, Veronika Němcová z ING proto upozorňuje, že od té doby se situace do určité míry změnila. „V době, kdy byl průzkum realizován, byla ekonomická situace v ČR méně optimistická než nyní, což určitě výsledky ovlivnilo,“ říká.

Kolik Češi utrácí za sporty. A které to jsou?

Tehdy se rovněž dvacet procent dotázaných v anketě Sport roku 2014 nechalo slyšet, že sportuje pouze mimo placená sportoviště. Stejná část respondentů uvedla, že nesportuje častěji právě kvůli nedostatku peněz. Osmnáct procent lidí touží hrát golf, ale považují ho za příliš drahý.

Podobně jako jedenáct procent hokej a šest procent lyžování a o procento méně tenis. Daleko frekventovanější příčinou byla ovšem nouze o čas.

Ronaldo stojí jako dva české týmy. Podívejte se, jaké peníze točí fotbalové Euro

Podle analýzy banky UniCredit vydají Češi na sport 1,2 procenta svých celkových ročních útrat. Stejně je na tom – alespoň v procentním vyjádření – i bohatší Německo. „Při porovnání bohatství země s podílem výdajů na sport představují Češi výjimku.

Ačkoli výkon české ekonomiky stále dosahuje jen přibližně 80 procent průměru EU, utratíme za sport stejný díl celkových výdajů jako průměrný Evropan či citelně bohatší Němec,“ uvádí analýza.

Firmy surfují na vlnách zájmu

Zdaleka nejvíc peněz se momentálně točí kolem běhání, jehož obliba nejen v Česku raketově roste. Je to funkční oblečení, kvalitní obuv, chytré hodinky, ale i „nezbytné“ výživové doplňky a startovné na závodech, za co neváháme utrácet.

Například Jiří Čepura, který zastupuje sportovní značku Mizuno, zaměřující se zejména na (běžeckou) obuv, odhaduje, že aktuálně se prodá trojnásobek toho co před pěti až sedmi lety.

Roste také zájem o sportovní elektroniku. „Sportovní elektronika patří k nejrychleji rostoucím oblastem spotřební elektroniky obecně a netýká se to jen běhání, i když nárůst tržeb v segmentu běžeckých GPS hodinek se v období pěti let počítá v řádu stovek procent,“ říká Ivo Steiner z Garminu.

Kolik Češi utrácí za sporty. A které to jsou?
Kolik Češi utrácí za sporty. A které to jsou?

Podle něj jsou ale Češi v nákupu opatrní a touží po unikátních vlastnostech, ať už jde o vzhled, výdrž baterie, všestrannost, či možnost celodenního nošení. „U českých zákazníků není do určité míry rozhodující cena. Český zákazník je schopen unikátní produkty ocenit a dopřát si je. Je ale současně velmi náročný a je ochotný porovnávat mnoho výrobků mezi sebou, než si vybere ten pravý,“ dodává.

O aktuální náladě lidí utrácet za sport a připlatit si za zážitky svědčí také dlouho dopředu vyprodané atraktivní běžecké závody, z čehož zase profitují jejich organizátoři.

Odborník na sportovní marketing Marek Tesař si všímá, že v běhu se v současnosti profiluje celá řada značek včetně těch, které na první pohled nemají se sportem vůbec nic společného. Podle jeho slov se jim ale jejich vklady vrací, ať už v byznyse, v němž se pohybují, či je využívají jinak.

Členství v Česku nefunguje

Daří se i tuzemskému fitness průmyslu. „Soudě dle našich odhadů, zakládajících se na zhruba jedné desetině trhu, se český trh fitness pohybuje kolem tří miliard korun za rok a meziročně vzrostl o více než pětadvacet procent,“ říká Karel Jarušek, výkonný ředitel České komory fitness.

Podle výzkumu, který komora fitness realizovala, v letech 2013 a 2014 vzrostla návštěvnost jednotlivých fitness center meziročně o osmnáct procent. Počet členů fitness klubů pak narostl rovnou o třiatřicet procent. A zvyšuje se i počet sportovních zařízení, která spadají do této kategorie. Jarušek odhaduje, že o několik desítek ročně.

Český trh je přitom specifický. Pouze sedmnáct procent fitness center funguje striktně na bázi klubového členství, jak ukázal průzkum. Ačkoliv i toto číslo roste, na západ od našich hranic působí ryze na bázi členství více než 90 procent klubů.

„V tomto porovnání mají tedy Češi zatím výrazný náskok v utrácení za vstupy a permanentky. Soudě dle vybavení a nabídky jsou nejoblíbenější skupinové lekce, které nabízí přes sedmaosmdesát procent oslovených fitness center. Z doplňkových služeb má pak největší oblibu výživové poradenství, které je v nabídce více než šedesáti procent center z našeho výzkumu,“ popisuje Jarušek.

Vzdělaní muži sportují víc

Poněkud optimistické výsledky ankety Sport roku 2014 uvádějí, že více než šedesát procent Čechů sportuje minimálně třikrát týdně.

Oproti tomu loňský průzkum značky Rajec zjistil, že vůbec nesportuje deset procent lidí a pouze výjimečně, tedy méně než jednou měsíčně, se vydá za sportem dvacet procent Čechů. Může jít o pozitivní signály, že si lidé skutečně začali uvědomovat, že se vyplatí žít zdravě, neboť průzkum Eurobarometru z roku 2010 ukázal, že zřídka provozuje nebo dokonce nikdy neprovozuje fyzická cvičení či sport až 48 procent Čechů.

Lépe jsou na tom co do četnosti sportování muži. Potvrzují to i statistiky RunCzech běžecké ligy, zahrnující převážně půlmaratonské trati. Většina běžců jsou vysokoškolsky (53 procent) a středoškolsky (38 procent) v zdělaní lidé s nadprůměrnými příjmy. Jejich průměrný věk se pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti lety, přičemž největší části běžců (47 procent) je od 18 do 35 let.

Jak vydělává maratonový byznys? Čtěte c ekonomickém magazínu Index LN. Právě v prodeji ve vybraných trafikách.

Index LN právě teď ve vybraných trafikách.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!