Vyplývá to z aktuální statistiky, zveřejněné Evropskou komisí. Podle této studie je nejdražší mléko na Kypru, kde za něj producenti místním sedlákům platí až 50,6 eurocentu, tedy až 13 korun za kilogram. S velkým odstupem následují Finsko (38,11), Řecko (36,6), Itálie (31,5) a Francie (29,65).
V Česku dostávají zemědělci v průměru 22,42 eurocentu (zhruba 5.80 koruny). V tabulce cen mléka tak České republice patří sedmnáctá příčka z 27 států EU.
Zástupci Agrární komory i zemědělci tvrdí, že velkou roli v cenách hraje i chování spotřebitele. "U nás bohužel je to zejména ze strany obchodních řetězců absolutní honba za cenou, zatímco na Západě lidé většinou kupují domácí mléčné výrobky, sice dražší, ale zavedené," tvrdí předseda Mlékárenského družstva Jih Zdeněk Houška.
Domácí mlékárny tam podle něj mají větší odbyt, tudíž mohou zemědělcům platit více. "U nás to souvisí i se značením výrobků. V Česku běžný spotřebitel, pokud nemá lupu, vlastně neví, odkud určitý jogurt pochází. V sousedním Rakousku i Německu je značení natolik zřetelné, že ho nelze přehlédnout," řekl Houška LN.
SrovnáníCena, kterou zemědělci dostávají za 1 kilogram mléka |
Srovnání cen ale zároveň argumenty zemědělců částečně vyvrací. Mléko je totiž v Česku sice v porovnání s většinou zemí sedmadvacítky levné, přesto ale o trochu dražší než v sousedním Německu. Němečtí zemědělci dostávají za kilogram 22,18 eurocentu.
"Tady ale hrají velkou roli nižší ceny v bývalém Východním Německu, které pak ovlivňují německý průměr. V Bavorsku je zase mléko výrazně dražší, což dokazuje fakt, že bavorské mlékárny dovážejí mléko z jižních Čech," řekl LN poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka.
Ceny ale podle něj ovlivňuje i obchodní politika mlékáren a výše národních dotací, které jsou na západě vyšší než na východě unie. "Záleží samozřejmě na tom, jak se která mlékárna dokáže prosadit na trhu, jaký má dlouhodobě marketing. U nás byly některé mlékárny třeba dvakrát vytunelované, takže těžko mohly budovat marketingovou strategii," tvrdí Záhorka.
Obecně se ale podle něj dá říci, že i když se ceny mléka v EU liší případ od případu, celkově jsou prostě nízké a neodpovídají skutečným nákladům na prvovýrobu. "Dnešní nízká cena se odvíjí od cen na světových trzích. A Evropská unie se svými přísnými veterinárními, hygienickými a dalšími předpisy nemůže konkurovat zemím, kde tak přísná pravidla neplatí."
Úředníci či politici v EU podle něj zároveň nedokážou dostatečně vysvětlit spotřebitelům smysl nejrůznějších opatření, chránících bezpečnost potravin a životní prostředí, ale zároveň vedoucích k dražší výrobě. "To je podle mě ten největší problém nejen u mléka," uvedl Záhorka.
Vlády členských zemí unie dostaly kvůli letošní mléčné krizi, která srazila ceny mléka na úroveň před rokem 1995, povolení k výkupu mléčných kvót, stanovujících, kolik mléka mohou sedláci nadojit. Když tedy někteří zemědělci sníží svou povolenou produkci, což kvůli nižší nabídce může znamenat navýšení cen, dostanou za to zaplaceno nebo získají jinou kompenzaci.
