Problémy se závazky po splatnosti v podobě hypoték, spotřebitelských úvěrů či plateb za vodu a energie mělo loni v České republice podle dat Eurostatu 4,4 procenta domácností. Jde o druhý nejlepší údaj v Evropě – hned za premianty z Německa, kde tento ukazatel činil 4,3 procenta.
Za deset let si přitom Česko polepšilo. Ještě v předkrizovém roce 2007 splácely tuzemské domácnosti hůř než třeba Estonci, Dánové, Nizozemci či Rakušané.
Češi si od bank půjčují čím dál víc. Dluží jim o 110 miliard víc než loni |
„České domácnosti mají dlouhodobě ve srovnání s ostatními zeměmi EU relativně malé potíže se splácením svých závazků. Zatímco podle průzkumů Eurostatu dluží v Česku po splatnosti něco málo přes čtyři domácnosti ze sta, na Slovensku je to takřka osm domácností a v Rakousku sedm domácností ze sta,“ srovnává situaci v okolních zemích Luděk Čermák, předseda úvěrového registru Solus.
Na samém dně žebříčku pak stojí Řekové. V zemi, která se už roky potýká s problémy, dosahuje míra nesplácených závazků skoro 48 procent.
Čechům hraje do karet současný stav ekonomiky. Hospodářství roste meziročním tempem kolem 4,5 procenta, úrokové sazby jsou stále nízko a panuje rekordně nízká nezaměstnanost. Právě lepší hospodářská situace a možnost získat snadno práci motivuje lidi k řešení svých závazků.
„U našich klientů registrujeme zvýšený zájem o rozložení dluhu pomocí splátkového kalendáře. Stále větší procento lidí chce svou finanční situaci řešit a pomocí nižších splátek se postupně z dluhů dostávají,“ říká Markéta Kolářová ze společnosti KRUK, která se na správu pohledávek zaměřuje.
Užít si ano, ale splácet už ne
Češi se mohou příznivou statistikou chlubit ještě z jednoho důvodu. Půjčují si smysluplněji a struktura úvěrů je tak příznivější. Obecně totiž vedou hlavně hypotéky a jiné úvěry spojené s bydlením.
Právě ty dlouhodobě vykazují nižší podíl dluhů po splatnosti než například kreditní karty. Největší riziko pak představují bezúčelové půjčky na spotřebu.
Párty pokračuje, banky v Česku sčítají tučné zisky. Vydělaly přes 40 miliard |
„Pro danou chvíli si zlepšíme životní standard, ale pokud se dostaneme do finančních problémů nebo ztratíme zaměstnání, mohou nás stáhnout do dluhové spirály,“ říká Kolářová.
„Nejvyšší míru nesplácení evidujeme u úvěrů určených na spotřebu, ať už jde o spotřebitelské úvěry, či kreditní karty. Nejlepší platební morálku zaznamenáváme naopak u úvěrů na bydlení,“ potvrzuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Faktem je, že data Eurostatu nemusejí obsáhnout všechny problémové dlužníky. „Může jít například o občany, kteří si vzali půjčky v tzv. šedé zóně, kde malé společnosti neprověřovaly dostatečně schopnost klientů úvěry splácet, a často dokonce spoléhaly na zástavy nemovitostmi, kde skutečným cílem nebylo získat splacenou půjčku, ale dostat se k této nemovitosti,“ říká Čermák.
Takové situace by měl pomoci řešit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který začal platit loni v prosinci. Poskytovatelům úvěrů nařizuje dostatečně prověřit platební schopnost žadatele a výslovně požaduje prověření dosavadního splácení závazků spotřebitelem. Díky zákonu zmizelo z trhu tisíce drobných poskytovatelů půjček a ti, co dnes chtějí na trhu zůstat, si museli požádat u České národní banky o licenci.
„Věříme, že se trh s úvěry pročistí a licenci k jejich poskytování obdrží pouze poctiví hráči,“ říká Novotná z bankovního registru. Podle Čermáka ze Solusu lze očekávat, že z trhu odejdou ještě další poskytovatelé, kteří sice požádali regulátora o licenci, ale fakticky spíše získávají čas k tomu, aby svá portfolia klientů prodali některé z renomovaných úvěrových společností.
„Aktuálně podalo žádost o licenci ČNB více než 100 poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Jen třetina z nich však využívá některý ze zavedených registrů klientských informací. Jejich využívání je základním předpokladem, jak v souladu s požadavky zákona dostatečně odborně prověřit schopnost klienta splácet,“ dodává Čermák.