Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Češi se podobají Němcům. Své dluhy splácejí se stejnou pečlivostí

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Přestože Češi jezdí spíše v octaviích než v passatech jako Němci, jsou si v ekonomickém chování se svými západními sousedy více než podobní. Nejenže například investují podobně konzervativně své peníze, blízcí jsou si i ve splácení dluhů.
Peníze – ilustrační foto.

Peníze – ilustrační foto. foto: Shutterstock

Problémy se závazky po splatnosti v podobě hypoték, spotřebitelských úvěrů či plateb za vodu a energie mělo loni v České republice podle dat Eurostatu 4,4 procenta domácností. Jde o druhý nejlepší údaj v Evropě – hned za premianty z Německa, kde tento ukazatel činil 4,3 procenta.

Za deset let si přitom Česko polepšilo. Ještě v předkrizovém roce 2007 splácely tuzemské domácnosti hůř než třeba Estonci, Dánové, Nizozemci či Rakušané.

Češi si od bank půjčují čím dál víc. Dluží jim o 110 miliard víc než loni

„České domácnosti mají dlouhodobě ve srovnání s ostatními zeměmi EU relativně malé potíže se splácením svých závazků. Zatímco podle průzkumů Eurostatu dluží v Česku po splatnosti něco málo přes čtyři domácnosti ze sta, na Slovensku je to takřka osm domácností a v Rakousku sedm domácností ze sta,“ srovnává situaci v okolních zemích Luděk Čermák, předseda úvěrového registru Solus.

Na samém dně žebříčku pak stojí Řekové. V zemi, která se už roky potýká s problémy, dosahuje míra nesplácených závazků skoro 48 procent.

Závazky domácností po splatnosti v Evropě.

Čechům hraje do karet současný stav ekonomiky. Hospodářství roste meziročním tempem kolem 4,5 procenta, úrokové sazby jsou stále nízko a panuje rekordně nízká nezaměstnanost. Právě lepší hospodářská situace a možnost získat snadno práci motivuje lidi k řešení svých závazků.

„U našich klientů registrujeme zvýšený zájem o rozložení dluhu pomocí splátkového kalendáře. Stále větší procento lidí chce svou finanční situaci řešit a pomocí nižších splátek se postupně z dluhů dostávají,“ říká Markéta Kolářová ze společnosti KRUK, která se na správu pohledávek zaměřuje.

Užít si ano, ale splácet už ne

Češi se mohou příznivou statistikou chlubit ještě z jednoho důvodu. Půjčují si smysluplněji a struktura úvěrů je tak příznivější. Obecně totiž vedou hlavně hypotéky a jiné úvěry spojené s bydlením.

Právě ty dlouhodobě vykazují nižší podíl dluhů po splatnosti než například kreditní karty. Největší riziko pak představují bezúčelové půjčky na spotřebu.

Párty pokračuje, banky v Česku sčítají tučné zisky. Vydělaly přes 40 miliard

„Pro danou chvíli si zlepšíme životní standard, ale pokud se dostaneme do finančních problémů nebo ztratíme zaměstnání, mohou nás stáhnout do dluhové spirály,“ říká Kolářová.

„Nejvyšší míru nesplácení evidujeme u úvěrů určených na spotřebu, ať už jde o spotřebitelské úvěry, či kreditní karty. Nejlepší platební morálku zaznamenáváme naopak u úvěrů na bydlení,“ potvrzuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Faktem je, že data Eurostatu nemusejí obsáhnout všechny problémové dlužníky. „Může jít například o občany, kteří si vzali půjčky v tzv. šedé zóně, kde malé společnosti neprověřovaly dostatečně schopnost klientů úvěry splácet, a často dokonce spoléhaly na zástavy nemovitostmi, kde skutečným cílem nebylo získat splacenou půjčku, ale dostat se k této nemovitosti,“ říká Čermák.

Takové situace by měl pomoci řešit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který začal platit loni v prosinci. Poskytovatelům úvěrů nařizuje dostatečně prověřit platební schopnost žadatele a výslovně požaduje prověření dosavadního splácení závazků spotřebitelem. Díky zákonu zmizelo z trhu tisíce drobných poskytovatelů půjček a ti, co dnes chtějí na trhu zůstat, si museli požádat u České národní banky o licenci.

„Věříme, že se trh s úvěry pročistí a licenci k jejich poskytování obdrží pouze poctiví hráči,“ říká Novotná z bankovního registru. Podle Čermáka ze Solusu lze očekávat, že z trhu odejdou ještě další poskytovatelé, kteří sice požádali regulátora o licenci, ale fakticky spíše získávají čas k tomu, aby svá portfolia klientů prodali některé z renomovaných úvěrových společností.

„Aktuálně podalo žádost o licenci ČNB více než 100 poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Jen třetina z nich však využívá některý ze zavedených registrů klientských informací. Jejich využívání je základním předpokladem, jak v souladu s požadavky zákona dostatečně odborně prověřit schopnost klienta splácet,“ dodává Čermák.

Autor: