Bez placení jako on „nakupují“ v Česku stovky lidí a jejich počet strmě narůstá. Nejen kvůli amnestii, ale i kvůli dlouhotrvající krizi, rostoucí nezaměstnanosti a nižším příjmům. Většina krádeží je úspěšná, policie chytí sotva každého třetího lapku.
Jen letos podle odhadů odborníků přijdou české obchody o zboží za více než 10 miliard korun. Už v roce 2011 totiž zloději podle britské agentury Centre for Retail Research ukradli z českých řetězců zboží za 9,6 miliardy korun a v loňském i letošním roce počet krádeží ještě narostl.
ČTĚTE DÁLE: |
„Bohužel počet krádeží v obchodních řetězcích skutečně narůstá, za první tři měsíce letošního roku se zvedla vlna krádeží téměř o třetinu,“ říká mluvčí společnosti Ahold Dagmar Krausová a podobně mluví i bezpečnostní agentury, které mají za úkol v supermarketech hlídat. „Počet krádeží vzrostl letos oproti loňskému roku zhruba o 50 procent,“ potvrzuje Samuel Korbíni, jednatel bezpečnostní agentury Samcor.
Zloději berou vše
V kapsách zlodějů mizí v podstatě vše, co se do nich vejde. Nejčastěji to jsou řasenky, holicí strojky, sladkosti nebo cigarety společně s lahvemi alkoholu, oděvy a obuví. V malých prodejnách tuzemských obchodních řetězců ukradnou zloději každý měsíc zboží za desítky tisíc korun. V těch velkých jdou měsíční ztráty do mnohem větších cifer a celkové roční ztráty řetězců a jiných obchodů se pak kvůli krádežím pohybují v miliardách korun.
Podle asociace bezpečnostních agentur to však může být ještě mnohem víc. „Krádeže v potravinářských řetězcích tvoří osm až deset procent měsíčního obratu. U oděvních řetězců může toto číslo představovat až 12 procent obratu,“ upřesňuje šéf asociace bezpečnostních agentur Jiří Kameník.
Obchody se snaží s problémem bojovat
Ztráty nutí obchody investovat další stovky tisíc do bezpečnostních opatření. Řetězce nechtějí být konkrétnější, ale už teď jsou některé z nich doslova prošpikovány bezpečnostními kamerami.
„Výdaje na ochranu a zabezpečení zboží ze strany řetězců se zvyšují,“ říká Michaela Thelenová z oddělení daňového poradenství KPMG a to, že kvůli zlodějům víc investují do ochrany zboží, potvrzují i samotní obchodníci.
„V posledních letech jsme podnikli jisté kroky k vyššímu zabezpečení zboží na prodejnách,“ říká mluvčí řetězce Kaufland Michael Šperl. Podobně se vyjadřují i ostatní řetězce. „V minulém roce jsme investovali do vylepšení kamerového systému v našich klíčových prodejnách,“ říká Helena Vyhnánková, PR manažerka oděvního řetězce Marks & Spencer.
Kromě kamer ale hlídají supermarkety i speciální pracovníci bezpečnostních agentur. „Na bezpečnost nakupujících i minimalizaci krádeží dohlíží kromě kamer také pracovníci bezpečnostní služby. Také spolupracujeme s policií,“ potvrzuje mluvčí Tesca Jiří Mareček. Ochrana před zloději je ale pro řetězce poměrně drahá. Například náklady velké prodejny, která je zabezpečena dvěma až čtyřmi detektivy a kamerovým systémem, jdou do stovek tisíc korun.
Často kradou sami zaměstnanci
Přesto se obchodníkům podaří odhalit jen část krádeží. Zloději totiž nejčastěji kradou malé zboží, které si snadno dají do kapsy. „Tradičně se jedná o dražší výrobky, které lze kvůli menším rozměrům snadněji pronést skrze pokladny. V sortimentu elektroniky se na pomyslných předních příčkách pravidelně umísťují SIM karty a USB disky. Z oddělení hraček jsou nejčastěji odcizena autíčka. Velmi často je také odcizována kosmetika a holicí strojky,“ říká mluvčí supermarketů Globus Pavla Hobíková.
Oblečení či obuv pak zloději odnášejí bez zaplacení tak, že si je obléknou. V malých prodejnách tuzemských obchodních řetězců ukradnou zloději každý měsíc zboží za desítky tisíc korun, v hypermarketech ve velkých městech se pak každý měsíc ukradne zboží za stovky tisíc korun. Celkové roční ztráty řetězců se tak pohybují ve stamilionech korun.
Jen část kradených výrobků ale využívají zloději pro vlastní potřebu, většinou se pokusí kradené věci prodat. „Například alkohol či sladkosti se často prodávají do nejrůznějších večerek,“ říká Korbíni z bezpečnostní agentury Samcor.
Ne všechno zboží ale ukradnou zákazníci. Velkou část krádeží v řetězcích mají na svědomí samotní zaměstnanci. Podle agentury Centre for Retail Research mají zaměstnanci na svědomí 35 procent všech krádeží, podle českých bezpečnostních agentur je to ale mnohem víc – téměř polovina všech krádeží.
