Přesto nejen ekonomové, ale i statistici varují před riziky, která by mohlo přinést jednostranné zaměření těchto investic. Drtivá většina těchto prostředků směřuje do průmyslu - jenom loni šlo do tohoto odvětví 160 miliard korun.
Na nebezpečí z jednostranně zaměřených investic upozorňuje nejnovější studie Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta ukazuje, že i přes vysoký podíl investic nemají tyto prostředky odpovídající efekt.
„Pro ekonomiku je sice dobré, že k nám investice nadále proudí, je ale třeba vytvořit podmínky pro zájemce z ostatních oborů o investování v Česku,“ říká David Marek z Patria Finance s tím, že hospodářský růst by pak mohl být ještě vyšší. Podle analýzy ČSÚ narostl za posledních deset let objem investic o šedesát procent. Při přepočtu na ceny z roku 2000 se ovšem tento objem zvýšil o necelých dvacet pět procent. „To souvisí s nižší vyspělostí ekonomiky a potřebou dohánět ekonomickou úroveň jiných zemí,“ vysvětluje Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Ve srovnání s ostatními zeměmi je tak Česko srovnatelné se zeměmi jako Korea, Čína a Mexiko.
Přestože investice rostou, jejich vliv na bohatnutí společnosti je stále nižší, tvrdí statistici.
„Zdánlivý pokles investic je zřejmě jen výsledkem přizpůsobování cenových hladin. Strojní vybavení z dovozu, které bývalo před deseti lety velice drahé ve srovnání s tuzemskou cenou práce či služeb, je nyní relativně levnější,“ konstatuje Sobíšek.
Podíl investic bude klesat
Analýza uvádí, že míra investic klesla v letech 1995 až 2005 z 28,8 procenta na 27,9 procenta HDP. Takže i při porovnání dlouhodobých průměrů jde o vyšší hodnotu než kolik činí míra investic ve vyspělých zemích.
Průměrná míra investic v zemích OECD se přitom v letech 1995 až 2004 pohybovala v rozmezí 20,6 až 22 procent. Nejnižší úrovně dosahovala během uvedeného období v letech 1995 a 2003 a nejvyšší byla v roce 2000.
Vysoká míra investic ale hospodářství neprospívá. Čím nižší toto číslo je, tím se ekonomice daného státu daří lépe. „Dynamika těchto investic sice bude postupně klesat, ale ne v nejbližších letech,“ konstatuje David Marek z Patria Finance.
Například sousední Německo, které mělo v roce 1977 také vysokou míru investic dosahující 27,5 procenta HDP (průměr OECD byl tehdy 24,8 procenta) se na úroveň OECD dostalo teprve v roce 1996.
Podobnou zkušenost má také bohaté Švýcarsko, kde je rovněž tradičně vysoká míra investic. Ta v roce 1970 činila 31,3 procenta a v roce 1972 dokonce 33,8 procenta a k průměru OECD se přiblížila až v roce 1997.
„Vzhledem k velké potřebě investic do infrastruktury předpokládám, že česká míra investic zůstane ještě řadu let nadprůměrná,“ potvrzuje Sobíšek. Potvrzuje ale, že se s dalším očekávaným růstem české ekonomiky bude snižovat podobně jako v ostatních vyspělých zemích.
