Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česká města chtějí být chytřejší. Banky větří šanci a chystají desítky miliard

Evropa

  17:00
PRAHA - Česká sídla by měla podle odhadu do roku 2019 investovat do konceptu „smart city – chytré město“ až sto miliard korun. Banky, které by mohly projekty v energetice, odpadovém hospodářství či dopravě pomoci financovat, větří příležitost.

Parkovací zóna na pražských Vinohradech. foto:  Michal Šula, MAFRA

Může být chytrá i popelnice na rohu ulice? Proč ne. Například v Praze, Brně a ve Zlíně už fungují na některých místech odpadkové nádoby, které jsou schopné vyhozené věci lisovat, a vejde se tak do nich až čtyřikrát více odpadků než do běžné popelnice. Když jsou plné, vyšlou díky zabudované SIM kartě informace o svém stavu a popeláři je přijedou vysypat.

Mezi takzvaná chytrá řešení, jež se stávají investičními hity domácích měst, lze ale zařadit mnohem více novinek, které obce zvažují nebo již testují. Figurují mezi nimi rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, senzory volných parkovacích míst, inteligentní osvětlení veřejných míst i zastávky hromadné dopravy s aktuálními informacemi o spojích, kultuře nebo počasí.

Lítačka není plagiát Opencard. Do jejích 'střev' jsme nenahlíželi, tvrdí tvůrci

V neposlední řadě sem patří také pohodlné odbavování cestujících v MHD pomocí bezkontaktních technologií. U těch je pak cílem do budoucna umožnit občanům platit tak, aby vyřešili všechny své platby za služby, které ve městě využívají, bezhotovostně.

„Potřeba těchto investic je dána demografickými a ekonomickými trendy – narůstá počet obyvatel měst a mění se i dopravní, ekologické, sociální a komunikační požadavky,“ upozorňuje Milan Hašek, šéf úseku veřejného a neziskového sektoru České spořitelny, která zavádění chytrých řešení do měst financuje.

Rostoucí poptávku municipalit podle něj nejlépe charakterizuje odhadovaná suma 100 miliard korun, kterou mají česká a moravská města a obce investovat do chytrých řešení do roku 2019.

Pomůžou i evropské fondy

Chytrým řešením nahrává i programovací období evropských fondů na roky 2014 až 2020, které na rozdíl od toho předchozího nepreferuje „betonové“ investice, ale právě útraty za moderní technologie. Příležitost čerpat na projekty dotace z EU může investiční aktivitu měst dále podpořit.

Celosvětově pak odhady hovoří o tom, že investice do „smart city“ projektů dosáhnou do roku 2019 astronomické částky 1,56 bilionu dolarů (38 bilionů korun).

Obrovský finanční potenciál projektů pochopitelně láká investory. Svědčí o tom například zájem ze strany nejen bank, jako je Česká spořitelna, ČSOB a další, ale i karetních společností MasterCard nebo Visa.

chytrá města

Například největší tuzemská banka podle počtu klientů Česká spořitelna chce v příštích týdnech přijít s projektem Chytré město, který cílí na 132 sídel s více než deseti tisíci obyvateli. Banka plánuje municipalitám pomoct s financováním projektů, poskytnout jim poradenství s dotacemi a v některých případech by ráda nabídla i vlastní vyzkoušená řešení.

„V Praze jsme například umožnili cestujícím odbavování v MHD prostřednictvím platebních terminálů. Bezkontaktní platby v hromadné přepravě jsme zpřístupnili i v regionální dopravě v Moravskoslezském kraji. V Praze, Brně nebo ve Zlíně se můžeme setkat s chytrými popelnicemi, které lisují odpad a po naplnění vysílají signál, že je potřebné je vyprázdnit. I jejich rozmisťování je součástí projektu smart city,“ vyjmenovává Hašek.

Potenciál chytrých měst vidí i další hráči na trhu. „Aktuálně nás v tomto ohledu nejvíce zajímají oblasti veřejné dopravy, parkování, masové zábavy či vstupenek. Příležitosti poskytuje i státní správa,“ uvádí příklady Martina Slavíková z ČSOB.

Kromě již existujících řešení plateb v městské hromadné dopravě, která využívají v Brně, Plzni či nově v Chomutově a Olomouci, chce ČSOB na začátku léta spustit projekt virtuálních jízdenek v ostravské MHD.

S kartou na hokej

Příležitost pro využití chytrých řešení ve městech vidí banka iv případě trávení volného času. „Například pardubická Dynamo karta (bezkontaktní platební karta určená především pro fanoušky stejnojmenného hokejového klubu – pozn. red.) nahrazuje permanentku, takže fanoušci mohou na hokej chodit jen se svou platební kartou,“ doplňuje Slavíková.

Největší potenciál má však zatím doprava. „To, co my nejvíce podporujeme, je doprava a platba,“ připouští šéf společnosti MasterCard Miroslav Lukeš.

Odbavování v MHD má podle něj tři vývojové fáze. První je platba kartou na terminálu, který tiskne jízdenku. Takový systém dnes funguje například v Plzni.

Druhá fáze, která jízdenku odbourává, je pak v provozu například na Jesenicku. Na 14 autobusových linkách v regionu je dnes možné nejen zaplatit bezkontaktně kartou, ale ke kartě lze i přiřadit časový kupon.

Poslední fází je pak podle Lukeše stav, kdy k jízdě postačí zaplacení přes aplikaci v mobilu. Na spuštění takového systému dnes pracuje Plzeň, která jako první v republice umožnila lidem platit bezkontaktně ve všech vozech MHD. Jen za posledního tři čtvrtě roku se přes terminály ve vozech plzeňské hromadné dopravy uskutečnilo na 367 tisíc transakcí v objemu 5,3 milionu korun.

„Zajímáme se o mobilní aplikaci do smartphonů, která by umožnila koupi jízdenky, a pracujeme na ní. Předpokládáme, že pilotní projekt bychom měli mít odzkoušený do konce roku,“ říká Michal Kraus, předseda představenstva Plzeňského městského dopravního podniku.

„Jde nám o to, aby telefon ve finále mohl fungovat jako náhrada karty, tedy aby se mohl klient u platebního zařízení odbavit bez čehokoliv dalšího,“ říká Martin Chval, ředitel úseku divize Plzeňská karta.

Do konce roku by měl mít dopravní podnik aplikaci, přes kterou by si šlo koupit například jízdenku. Možnost bezkontaktních plateb, tedy placení přiložením telefonu k terminálu, má následovat. „Doufáme, že by to mohlo být někdy v průběhu roku 2017,“ dodává Chval.

Odhalí i parkování načerno

Jedním z průkopníků vize chytrého města je Brno, které zřejmě hledí nejdále.

„Koncept jsme si rozdělili do tří oblastí. První jsou chytré zdroje, tam patří doprava, energetika, rozvoj a budování města.

Další je chytrá kvalita života, kam patří vzdělávání, nabídka služeb a další sociální záležitost,“ říká zastupitel města Jaroslav Kacer a dodává: „Poslední je chytrá veřejná správa, což představuje efektivní komunikaci s občany. Nám jde v prvé řadě o změnu přístupu, kdy je věci třeba řešit nově a vy užívat nových technologií.“

Brno má v současnosti několik pilotních projektů, které zvažuje spustit či už k nim přistoupilo. „Například testujeme parkovací senzory, jak a kdy stojí na Rooseveltově ulici auta. Sledujeme obsazenost, která se porovnává s daty z parkovacích automatů. Zjišťujeme tak počty lidí, kteří parkují načerno,“ říká Kacer.

Důležitá je podle zastupitele takzvaná modularita, tedy aby jednotlivá řešení fungovala jako stavebnice. Pokud se například ukáže, že existuje lepší řešení, neměl by pro město být problém takovou technologii s nepříliš velkými náklady změnit.

Autor: