Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb.
„V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Ojedinělá série. ČNB opět zvýšila úrokovou sazbu, čeká se zdražení hypoték |
Zvyšování úrokových sazeb podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není u konce. „Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020,“ uvedla.
Analytik ČSOB Petr Dufek prozatím očekává pro rok 2019 pouze jedno zvýšení sazeb, a to hned v úvodu roku. Zároveň upozornil, že koruna na zvýšení úrokových sazeb a následná slova guvernéra reagovala jen minimálně a dál se pohybuje nad úrovní 25,80 koruny za euro.
Letos by už sazby neměly růst
„Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Rusnok zároveň řekl, že ČNB pracuje i s alternativním scénářem ekonomického vývoje. Ten počítá s tím, že odezva devizového trhu na kroky centrální banky nemusí být taková, jakou očekává nová prognóza. „To může vést ke slabší koruně, a to by samozřejmě nevylučovalo další zvýšení sazeb ještě na konci roku. Je to ale určitá alternativa k hlavnímu scénáři, který předpokládá, že letošní rok je v tomto směru již za námi,“ uvedl Rusnok.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ovšem upozornil, že vzhledem k nastávající obměně bankovní rady nelze prosincové zvýšení sazeb vyloučit. Od prosince vystřídají v bankovní radě Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka ekonomové Tomáš Holub a Aleš Michl.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že srovnatelně intenzivní zvyšování úrokových sazeb se odehrálo naposledy na jaře 1996.
Některé banky zvedají úroky spořicích účtů, pořád ale nepokryjí ani inflaci |
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. V předchozí srpnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Zároveň banka v nové prognóze očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25,60 Kč/EUR a příští rok posílí na průměrných 24,70 Kč/EUR. V roce 2020 by měla koruna podle ČNB posílit na průměrných 24,20 Kč/EUR.
V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,2 procenta. V srpnu počítala se dvěma procenty. Pro první čtvrtletí 2020 odhad banka zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent.
