"Informace o negativním hodnocení naší země Evropskou komisí jenom potvrzuje naprostou nezbytnost reforem veřejných financí v ČR, a to nejen pro rok 2010, ale i pro roky následující. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že ministerstvo financí musí připravit soubor opatření, která v nejbližších letech povedou ke snížení deficitu veřejných financí na úroveň tří až čtyř procent HDP," řekl dnes ČTK ministr financí Eduard Janota.
Aktuální výši českého veřejného dluhu najdete ZDE |
Ministr zároveň připomněl, že dlouhodobým cílem je snížit deficit
pod tři procenta HDP, tedy naplnit maastrichtská kritéria.
Celkový dluh ČR by měl v roce 2010 dosáhnout 37,9 procenta HDP. Pokud by ale Česko s dluhy nic nedělalo, začaly by po roce 2020 růst geometrickou řadou a směřovat celou zemi k bankrotu. V roce 2020 by celkový dluh měl podle scénáře komise dosáhnout 65,9 procenta HDP, ale v roce 2060 už by měl činit 486,7 procenta HDP.
Slovenští premianti na dně
Spolu s Českem se ve skupině zemí s nejrizikovějším vývojem rozpočtů nachází Kypr, Irsko, Řecko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Velká Británie a dokonce i Slovensko, které ještě poměrně nedávno patřilo mezi premianty Evropské unie.
"Náprava (veřejných financí) si vyžádá ambiciózní konsolidační programy na snížení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy sociálního systému," uvedla Evropská komise.
Česko má sice v unii jeden z nejnižších celkových dluhů, ale tempo
zadlužování rostě poměrně rychle. Jen pro letošní rok české ministerstvo financí původně plánovalo, že rozpočtový deficit dosáhne 3,9 procenta hrubého domácího produktu, ale v současnosti odhaduje propad hospodaření až na 5,5 procenta HDP.
Pokud by ovšem čeští poslanci neschválili takzvaný úsporný balíček, deficit by se mohl vyšplhat až na sedm procent HDP a destabilizovat veřejné finance.
Kdo zaplatí důchody?
Pohled na české hospodaření do značné míry ovlivňuje i fakt, že Češi dosud neprovedli žádnou zásadní reformu důchodů, za což sklízí kritiku Evropské komise prakticky každý rok. Náklady Česka na stárnutí populace už jsou v současnosti vyšší než průměr EU.
Výdaje na důchody by přitom v Česku podle EK měly vzrůst o čtyři procentní body do roku 2060 ve srovnání s rokem 2010. V souvislosti s tím porostou i výdaje na zdravotní péči a to o dva
procentní body.
Propad je všude
Rozpočtové deficity se nicméně propadly ve všech členských státech EU a v současnosti neexistuje žádná ze 27 zemí, které by se hospodářský propad vyhnul. Ještě v roce 2007 průměrná výše rozpočtových schodků v EU činila 0,7 procenta HDP, což byl nejlepší výsledek za posledních 30 let. V letošním roce by ovšem tato hodnota měla dosáhnout šesti procent a v příštím roce dokonce sedmi procent.