Jablečný průmysl v České republice by se v posledních letech dal přirovnat k horské dráze. Ještě v letních měsících byly ceny za jablka z loňské sklizně kvůli jarním mrazům průměrně 43 korun, jen o čtyři měsíce později jejich cena klesla na 20 až 25 korun. „Ceny jablek v loňském roce byly rekordní, protože sklizeň v roce 2017 byla jednou z nejnižších za posledních 20 let v rámci celé Evropské unie. Letošní úroda je v celé Evropě lehce nadprůměrná, to znamená že jablek je dostatek a ceny se vrací na tu úroveň, která tady byla v minulých letech,“ vysvětlil příčiny velkých cenových rozdílů předseda ovocnářské unie Martin Ludvík.
Červené a zelené. Proč si můžeme koupit jen uniformní jablka a kam zmizely staré odrůdy? |
Podle něj sklizeň oproti loňsku vzrostla o 25 procent, jenže sucho v letních měsících naopak způsobilo, že většina plodů nedorostla do požadované velikosti, které požadují normy obchodních řetězců, aby se mohla prodávat jako konzumní. „Jablka jsou menší, než bychom potřebovali, takže až dvě třetiny úrody v letošním roce skončilo na zpracování, což mělo bohužel významný dopad na tržby podnikatelů, protože cena jablek na zpracování je zhruba desetinová oproti jablkům konzumním,“ nastínil letošní problém s pěstováním a prodejem jablek Ludvík.
Útěchou by tak pro ovocnáře mohlo být, že jablka, byť za nižší cenu udají právě ve zpracovatelských společnostech, která jablka nejčastěji vyváží do zahraničí, kde se z nich vyrábějí mošty a další jablečné produkty. Jenže před pár lety do hry výrazně vstoupilo sousední Polsko, které jako významná ovocnářská země poskytlo tamním pěstitelům dotovaný výkup jablek na zpracování a stanovilo minimální cenu, za kterou stát jablka vykupuje od zemědělců.
Čeští výkupníci teď podle Ludvíka mají obavy, jak jablka nakupovat, protože neví, co tahle intervence na trhu udělá. „Někteří pěstitelé, protože jablka neměli už kam dát, tak je nechali i v sadech. Zpracovatelský průmysl o ně neměl zájem,“ dodal Ludvík.
Nechat jablka ležet v sadech a nic s nimi nedělat, se rozhodlo i vedení ovocnářského družstva v brněnském Starém Lískovci. „Část jablek jsme se pokoušeli prodat firmám na další zpracování, ale ta výkupní cena nepokryla ani náklady na sklizeň, takže bohužel část jablek nám zůstala v sadech nesklizená. Sklizeň by byla jen další prohlubování ztráty,“ řekl jeho předseda Vít Bláha
Nevíte, co s jablky? Dejte je do makového koláče, krásně ho zvláční |
A výkupníci jablek jejich slova jen potvrzují. „Výkup končí, lidem platíme tak korunu. Oproti loňsku je cena čtyřnásobně nižší. Celkový problém je se i uchytit s odbytem jablek, protože Polsko dováží hlavně do Německa a udá je tam za velmi nízké ceny, a je tak větší problém, abychom se tam uchytili i my,“ sdělil Zdeněk Sklenář z výkupní společnosti Santana.
Polovina jablek na pultech je z dovozu
A tak zatímco v sadech leží popadaní jablka na zemi, protože výkupny je kvůli přesycenému trhu nechtějí a pro obchodní řetězce nesplňují normy, na pultech je až polovina jablek z dovozu. „Zhruba třetina dovezených jablek pochází z Polska, třetina z Itálie a poslední třetina ze zbylých zemí dohromady, tedy z Německa, Holandska a dalších zemí,“ uvedl Ludvík. Důvodem podle něj je i to, že se pěstování jablek v Česku nevyplácí.
„Jako Česká republika nejsme v pěstování jablek soběstační, naše produkce a sady se významně snižují, protože je to v porovnání s produkcí řepky a obilovin nerentabilní a je to náročné na práci,“ uvedl Ludvík. Pokles podle něj nastal v roce 2014, kdy Rusko zavedlo embargo na dovoz ovoce a zeleniny z Evropské unie, a jablka z Polska tak končí v jiných zemích v Evropě, což má za následek snižování jejich cen.
Podle Českého statistického úřadu každý Čech v roce 2016 spotřeboval téměř 24 kilogramů jablek, nejvíce z ovoce mírného pásu. V témže roce se do ČR dovezlo 77,7 tisíc tun čerstvých jablek, vyvezlo se 55 tisíc, polovina zamířila do Rakouska, menší část do Německa a na Slovensko.
