Plán, na němž se instituce dohodly, je koncipován na dva roky. Jde o podobnou pomoc, jakou tyto globální banky poskytly i po finanční krizi let 2008 a 2009. "Je to přímá odpověď na přetrvávající dopady, které mají problémy v eurozóně na mladé evropské ekonomiky," uvedly instituce ve společném prohlášení.
ČTĚTE TAKÉ: |
EBRD už během finanční krize iniciovala vznik takzvané Vídeňské iniciativy, jejímž smyslem bylo ochránit bankovní sektor ve střední Evropě před dopady rychlého oddlužování v mateřských bankách z eurozóny.
Státům i firmámInstituce mají v plánu podpořit iniciativu v soukromém i veřejném sektoru, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního sektoru. Pomoc půjde do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, na Slovensko a do Slovinska. Zpráva agentury Reuters neuvádí, jakou částku by měla získat Česká republika. |
Nyní je EBRD připravena poskytnout střední Evropě v letech 2013 a 2014 celkem čtyři miliardy eur.
Největší část pomoci dodá EIB, a to 20 miliard eur. Zhruba 6,5 miliardy eur poskytne Světová banka.
"Tyto země učinily klíčové změny na fiskálním i běžném účtu, zvýšily úspory domácností a zlepšily bilanci bank. Pořád ale čelí vážným těžkostem, včetně pokračujícího dopadu problémů v eurozóně," uvádí zpráva, kterou instituce vydaly.
Slíbená částka přesahuje 24,5 miliardy eur, kterou organizace poskytly v rámci předchozího akčního plánu. Tehdy reagovala na dopady globální finanční krize let 2008 a 2009.
EBRD se zaměřuje na pomoc mladým tržním ekonomikám v Evropě a severní Africe. Banka očekává, že tyto země letos jako celek vykážou růst hrubého domácího produktu o 2,7 procenta, na příští rok jim předpovídá růst o 3,2 procenta. Chorvatsko, Maďarska, Srbsko a Slovinsko se ale letos nevyhnou recesi.
