Podle premiéra Jiřího Paroubka věc ještě není zcela uzavřena a proto jsou stále otevřeny dveře ke smírnému řešení. "Vláda vynaloží veškeré úsilí, aby k němu došlo. Vláda bude usilovat o to, aby celková bilance sporů, které se vedou v souvislosti s pádem IPB, vyzněla pro ČR pozitivně," sdělil premiér v tiskové zprávě.
Sobotka: Je to zklamání
"Dnešní rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu," uvedl v reakci ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto podle něj však nelze ani nyní vyloučit, že po změně stanovisek jednotlivých stran bude se skupinou Nomura uzavřen smír, který obě arbitráže vyřeší.
Sobotka upozornil na to, že rozhodčí tribunál zamítl svým výrokem argument Nomury, podle nějž Česká republika její investici vyvlastnila. Nomura žádá v této arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu.
"Nomura vítá verdikt, podle něhož Česká republika svým postupem v případě IPB porušila své mezinárodní závazky. S důvěrou očekáváme další jednání, ve kterém bude stanovena výše škody, již nám bude muset ČR uhradit," uvedl Hrabovský.
Podle dřívějšího prohlášení Sobotky neexistuje žádný důvod, proč by ČR měla této bance něco platit. Podle něj je pravda na straně Česka, protože IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu. "Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla Česká republika cokoli komukoli platit," uvedl již dříve.
Hrabovský řekl, že výrok londýnské arbitráže podstatně ovlivní žalobu, kterou Česká republika usiluje o náhradu nákladů spojených s nucenou správou v IPB u arbitrážního tribunálu v Curychu. Česko v curyšské arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách působení této společnosti v IPB. Další spory s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.
Podle Milana Tománka, mluvčího ČSOB, která IPB převzala v roce 2000, jde v případě londýnské arbitráže pouze o spor mezi ČR a Nomurou. ČSOB se tak spor podle něj nijak netýká. "Jde o důsledek toho, že stát připustil prodej, takzvanou divokou privatizaci ex-IPB, chcete-li manažerskou poloprivatizaci banky, jejímž následkem byl vstup Nomury do banky a vyvedení pivovarů do jejího vlastnictví," uvedl Tománek.
Koruna oslabila
Koruna v reakci na zprávu o prohrané arbitráži oslabila o několik haléřů na 28,61 Kč/EUR. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance začali zahraniční investoři korunu preventivně prodávat. Důvodem je pravděpodobný prodej korun státem, aby mohl nakoupit zahraniční měnu a vypořádat tak případnou cenu za arbitráž.
"Prodej tak velkého balíku korun na devizovém trhu znamená ohromný tlak na oslabení koruny," vysvětlila Šichtařová. S penězi požadovanými Nomurou státní rozpočet nepočítá, připomněla.
"Dochází tak na varování, že státní rozpočet je nastaven na doraz a nemá vlastně žádné rezervy pro případ živelných katastrof nebo třeba velkých prohraných arbitráží," poznamenala Šichtařová.
Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank.
Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně. Takzvaná Londýnská arbitráž mezi ČR a Salukou ze skupiny Nomura byla vedena od roku 2001 a vycházela z dvoustranné mezistátní dohody o podpoře a ochraně investic mezi Českem republikou a Nizozemskem.
| Otázky a odpovědi ohledně sporu s Nomurou |
| V čem spočívá spor mezi Nomurou a státem? Poté co byla IPB, kterou vlastnila japonská firma Nomura, zásahem státu v roce 2000 nuceně předána ČSOB, žádají Japonci od české vlády náhradu za poškození investice. Stát naopak Nomuru následně zažaloval kvůli vytunelování IPB. Jaká byla podstata privatizace IPB? Nomura měla zájem získat akcie Prazdroje a Radegastu. Když se jí to nepodařilo přímo, snažila se ovládnout IPB, která majoritu v pivovarech vlastnila. V roce 1998 proto koupila prostřednictvím firmy Saluka (nizozemské společnosti zastupující zájmy Nomury v IPB) podíl v IPB od státu. Za banku s množstvím špatných úvěrů Nomura zaplatila tři miliardy korun. Do IPB se zavázala investovat 12 miliard korun - obojí měla udělat, ale jak vyšlo po krachu IPB najevo, tak minimálně z poloviny z peněz samotné banky. Nomura posléze prostřednictvím firmy České pivo od banky za devět miliard korun odkoupila akcie pivovarů, aby je v říjnu 1999 prodala jihoafrické South African Breweries (SAB) za 22 miliard korun. Firma České pivo měla údajně nakupovat akcie pivovarů za úvěr od IPB, který zřejmě nebyl nikdy uhrazen. Jak se situace v bance poté vyvíjela? Nomura se podle kritiků o chod IPB nestarala - vybírala z ní peníze, vedení rozšiřovalo řadu špatných úvěrů, banka neměla dostateční rezervy. Poté, co lidé začali hromadně vybírat vklady, nařídila Česká národní banka v polovině června 2000 nucenou správu. IPB tak převzala ČSOB, která za ni zaplatila jednu korunu. Jaká byla reakce Nomury? Společnost pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Nomura tvrdila, že IPB jí byla "znárodněna". Později podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně a požaduje 40 miliard korun jako odškodnění za uvalení nucené správy na IPB a její prodej ČSOB. Co tvrdí česká strana? Stát naopak oponuje, že Nomura kupovala IPB za cenu sníženou o adekvátní rizika s tím, že ji bude nutné sanovat. V jiné arbitráži, která probíhá v Curychu, zase stát (ministerstvo financí a Fond národního majetku) po Nomuře vymáhá 263 miliard korun. Nomura měla škodu způsobit tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z transakcí, které krachu předcházely. Jaká je pozice ČSOB? Banka vede s Nomurou také vzájemné soudní spory o desítky miliard korun. Japonská firma proto žádá, aby v rámci případného narovnání stáhla i ČSOB své žaloby (například ve věci kauzy České pivo). Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se ČSOB musí podílet na celkové dohodě o urovnání sporů, jinak by od státu mohla vymáhat náhradu za porušení záruk, které jí v roce 2000 dala vláda Miloše Zemana. Co navrhuje premiér Jiří Paroubek? Kvůli rizikům arbitráží a faktu, že šance obou stran jsou celkem vyrovnané, usiloval o smírné řešení sporů mezi Nomurou a státem. Hovořilo se o takzvané "nulové" variantě, podle níž by ČR i Nomura měly stáhnout své žaloby. S touto variantou počítal již v roce 2002 i tehdejší ministr financí Jiří Rusnok, v tomto návrhu však ČSOB zahrnuta nebyla. Paroubek usiloval o dohodu i bez ČSOB, ministr financí Bohuslav Sobotka však trval na tom, že mezi účastníky dohody musí být i ČSOB. Jednání o případném smíru se později podle tisku zablokovala. Hospodářské noviny nedávno uvedly, že ČSOB podmiňuje možnost mimosoudního vyrovnání státu s Nomurou tím, aby vláda bance dál hradila ztráty způsobené převzetím IPB. |
