Tato „úřednická“ změna ale nebude jedinou. Řidiči možná mnohem více pocítí to, že na některých silnicích první třídy se budou moci rozjet vyšší rychlostí než dnes. To se týká třeba komunikace mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.
Obecně jde o víceproudé úseky, na nichž je možné pohodlně překročit rychlost 90 kilometrů v hodině. Jezdilo by se na nich zřejmě o dvacet více.
Češi zaplatí za dálnici v Německu 3500 korun. Je to diskriminace? |
Změnu přináší novela zákona o pozemních komunikacích, kterou nyní schvalují poslanci. Ministerstvo dopravy se snaží, aby platila od 1. ledna 2016. Dálniční síť se rozšíří ze současných 750 kilometrů na zhruba 1200 kilometrů.
„Dálnice a rychlostní silnice dnes plní de facto stejný účel, platí na nich stejná pravidla provozu včetně maximální rychlosti 130 km/h. Dřív mělo tohle rozdělení smysl, protože dálnice byly federální a rychlostní silnice národní. Dnes je tato klasifikace nadbytečná,“ řekl ministr Dan Ťok (za ANO).
Dálnicí se stane třeba Pražský okruh, který částečně obepíná hlavní město.
Ťok: Není to trik
Ministr dopravy zdůraznil, že nejde o žádný trik, jak uměle navýšit množství dálnic v Česku, ale logické rozdělení, které má řidičům usnadnit orientaci v tom, co je dálnice a jakou rychlostí mají jet.
Podle Dana Ťoka už nyní 80 až 90 procent rychlostních silnic splňuje parametry dálnic.
„Zbytek se zrekonstruuje a upraví hlavně s ohledem na bezpečnost provozu. V úsecích, kde nebudou tyto silnice splňovat potřebné parametry, omezíme rychlost místní značkou,“ uvedl ministr.
Kvůli změně bude nutné vyměnit zhruba 480 dopravních značek, resort odhaduje náklady na dva až tři miliony korun. S výměnou značení chce začít ihned, jakmile bude novela zákona účinná.
