"Všechny východoevropské země mají HDP na hlavu nižší než 15.000 dolarů a velmi nízkou míru decentralizace. Pozitivní výjimku představují jen Česká republika, Polsko, Maďarsko a Rumunsko," uvádí studie. Česko je podle takzvaného indexu decentralizace, který výzkumný institut vypracoval, devátým nejvíce decentralizovaným státem Evropy.
Studie zahrnuje celkem 29 států, včetně těch, které se nachází mimo Evropskou unii. Není žádným překvapením, že nejvíce decentralizovaným státem je Švýcarsko, kde se většina pravomocí soustředí v jednotlivých kantonech.
"Centralizace poškozuje rozvoj zemí na náklady jejich občanů," řekl internetovému serveru EUobserver Klaus Klipp, generální tajemník Sdružení evropských regionů, která zastřešuje regiony z celkem 33 zemí Evropy.
Jako úspěšný příklad decentralizace Klipp uvedl vybudování vysokorychlostní železniční trati mezi Štrasburkem a Paříží. To by údajně nebylo možné bez mnohaletého lobování regionálních úřadů z Alsaska. Šéf rumunského regionu Sedmihradsko zase navzdory odporu centrální vlády prosadil výstavbu mezinárodního letiště v historickém městě Sibiu, v jehož okolí se vyskytuje hned několik mezinárodních průmyslových provozů.
Pozitivní vliv decentralizace je konečně potvrzen
Přestože prospěšnost decentralizace není překvapivá, švýcarští vědci tvrdí, že jsou vůbec první, kterým se to podařilo vědecky dokázat. "Už to není jen neoficiální, nyní je to vědecky prokázáno, a doufáme, že studie zvýší vliv regionálních politiků při jednání s národními institucemi," uvedl jeden z hlavních autorů studie Urs Müller.
Index decentralizace se skládá z několika odlišných faktorů. Vědci posuzovali například, zda jsou úředníci zaměstnanci státu či konkrétního regionu, nebo jestli mohou regiony rozhodovat o vzdělání či o tvorbě mateřských školek a jeslí. Významným ukazatelem je i schopnost regionů ovlivňovat daňovou politiku.
