Hradec Králové Řada plánovaných projektů a investic měst i krajů ponese v blízké budoucnosti označení smart. Takzvaná chytrá řešení se týkají například sdílení a využívání dat ve všemožných oblastech, optimalizace dopravy, inteligentních budov či kybernetické bezpečnosti. O možnostech jejich uplatnění diskutovali v hotelu Tereziánský dvůr v Hradci Králové účastníci konference Smart Region Tour 2018 pořádaná vydavatelstvím MAFRA, která se týkala Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje.
“Co je to smart region? Můžete si vymyslet cokoli, co se týká dat a ono to v podstatě patří do smart regionu. Jde například o chytré budovy, inteligentní zdravotnictví, chytré domácnosti, integrované obchodování či cestování a tak dále. Všechna tato chytrá opatření by měla být zastřešena jednou platformou, jež by přenášela data, která by mohla být vyhodnocována,“ přiblížila Ludmila Navrátilová, poradkyně hejtmana Pardubického kraje a předsedkyně výkonného výboru Energeticko-technického inovačního klastru (ETIK).
Voda poskytuje cenné informace
Pohled Královéhradeckého kraje na projekt Smart Region nastínil Karel Klíma, krajský radní pro oblast vodního hospodářství, životního prostředí a zemědělství
„Náš směr míří k vytvoření jakési pavučiny, mozaiky či puzzle. Je to prostor, ve kterém by se měli svobodně potkávat všichni zájemci o smart řešení a měli by tam dostávat zpětnou vazbu z různých stran. To je to, na čem v tuto chvíli prostřednictvím Centra investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje pracujeme a myslíme si, že to má svůj smysl. Neříkáme, že je to univerzální recept, ale říkáme, že je to jedna z cest, kterou si dovolíme nabídnout jako svůj příspěvek do smart řešení v regionu,“ uvedl Klíma a poukázal na nové možnosti v oblasti vodního hospodářství.
„Na zvážení je problematika vody. Na první pohled možná není úplně věcí, kde by se tříštili všechny digitální nápady, ale my jsme došli k názoru, že voda je skutečně klíčovým prvkem pro společnost. Jde o oblast, která má možná jeden z největších informačních potenciálů. Voda je něco podobného, jako krev v lidském těle. Dnes dokážeme z vody zjistit to, co lékař zjistí ohledně našeho zdraví z krve. A to jsou nesmírně cenné informace,“ upřesnil Klíma.
Karel Šimek z Centra investic, rozvoje a inovací Královéhradeckého kraje promluvil o projektech, které by se mohly uplatnit v Krkonoších.
Horské vlaky na vodík
“Jde o nejvíce navštěvovaný národní park v Evropě, což s sebou nese spoustu specifik a je tam potenciál i nutnost řešit věci efektivně a moderním způsobem. Tamní obce v čele s Vrchlabím jsou velmi aktivní. Nyní se tam tvoří pracovní skupiny a vymýšlejí velmi ambiciózní projekty. Jde například o půjčovny vozidel s alternativním pohonem nebo lepší řešení veřejné dopravy. Mají tam dokonce velmi smělý plán na ekologický vlak okolo Krkonoš, který by propojil tamní staré tratě. Hovoří se dokonce o tom, že by mělo jít o vlak, který by jezdil na vodík. Jsou to zajímavé myšlenky a uvidíme, co bude dále,“ konstatoval Šimek.
Jana Korytářová z oddělení urbánní politiky Ministerstva pro místní rozvoj České republiky promluvila o zkušenostech s projekty Smart Cities a jejich přínosu.
„Měly by být prostředkem k tomu, aby se lidem žilo snáze, lépe, zdravěji, aby města byla čistá, uměla komunikovat se svými občany a věděla, co chtějí,“ řekla Korytářová a kromě jiného nastínila i roli regionů.
„Smart Region by měl být samostatný a neměl by se spoléhat na to, že peníze dostane odjinud. Měl by být naopak schopen se postavit na vlastní nohy, zařídit se ku prospěchu svých cílů a nikoli dělat projekty podle toho, jaká výzva je vypsaná,“ upozornila Jana Korytářová.
Možnosti šetření energií popsal David Martinek ze společnosti ČEZ ESCO, která se věnuje energetickým službám.
Když děti ve škole usínají
„Často řešíme nehospodárný provoz či nevyhovující vnitřní prostředí budov. To souvisí například s důsledky masivního zateplování, které přineslo i určité zakonzervování těchto staveb a špatné větrání. Například ve školách děti po deseti patnácti minutách výuky přestávají dávat pozor a začínají usínat. Další věcí jsou emise z topenišť a provozů, které trápí všechna města, či emise z dopravy v jejich centrech,“ upozornil Martinek.
Jak by měla v budoucnu vypadat organizace dopravy ve městech, nastínil Jan Edlman ze společnosti ŠKODA AUTO DigiLab, hledá nové formy a způsoby mobility. Zároveň vybral i konkrétní situace, které mohou městskou mobilitu ovlivnit.
„Dopravu ve městě velmi ovlivňuje například počasí. Jakmile začne v Praze pršet, lidé jedou do práce nikoli na kole či pěšky, ale autem. V tu chvíli víme naprosto přesně, že pokud má být patnáct stupňů Celsia a déšť, znamená to nárůst dopravy třeba o deset procent. A to se samozřejmě projeví i v parkování,“ uvedl Edlman.
Činnost firmy Gordic, která se zabývá vývojem informačních systémů pro státní správu, samosprávu a bankovnictví představil ředitel odboru IT IoT a kybernetických agend Ladislav Mazač.
„Naše společnost se staví do role systémového integrátora a snaží se zákazníkovi zabezpečit studie, analýzy, projekce a následně realizaci projektů a integraci metodiky. Snažíme se softwarovou platformou spojit technologie tak, aby si povídaly samy mezi sebou, a aby nenastala situace, která v dnešní době nastává, a to, že organizace například provozuje 18 až 20 separátních systémů. Chceme jim dát organizacím nástroj k vytěžování dat, například z technických sítí, a budou ta data používat pro své rozhodování, ale nebudou zatížené technologií. Snažíme se také například zefektivnit oběh dokumentů na úřadech, eliminovat papírovou formu a digitalizovat dokumenty. I toto se dá považovat za smart city,“ konstatoval Mazač.
Česká zkušenost z Turecka
Zkušenosti z velkého projektu v Turecku přiblížil Libor Kašparovský ze společnosti Incinity.
„Naší největší referencí je zahraniční projekt, který se uskutečnil v Tureckém Izmiru, městě, které je velké zhruba jako tři Prahy. Spoluvytvořili jsme tam unikátní projekt chytré mobility. Myslím si, že je to unikátní řešení, které má globální váhu. Za tento projekt jsme již v roce 2016 získali mezinárodní ocenění na Intertrafficu v Amsterodamu, což bylo poprvé, kdy země na východ od Berlína toto prestižní ocenění získala. V Izmiru je propojeno přes 12,5 tisíce zařízení z třiceti různých technologií. Operátorské pracoviště umožňuje detailní pohledy na veškeré technologie, které město má. Lze tam sledovat například řízení provozu, kamerové systémy, dojezdové časy, přestupkové systémy či parkování. Platforma nabízí také veřejný portál, jakousi nástěnku města, kde se uveřejňují relevantní data pro občany,“ vysvětlil Mazač.
Na závěr setkání v Hradci Králové vystoupil Marek Kasák z Komerční banky.
„Banka jako taková nemůže dodat technologii, ale snaží se nějakým způsobem zamýšlet nad tím, co by tomu městu mohlo prospět z finančního pohledu. Pakliže rozvíjíte smart cities, ale týká se to i jakékoli jiné investice, je důležité se s bankou bavit již na začátku. Je standardní příklad toho, že města, obce či jejich dceřinné společnosti žádají o financování, aniž by s námi ten projekt konzultovaly, a my potom nejsme schopni připravit relevantní nabídku,“ poradil Kasák.
text: Stanislav Ďoubal
