„Čeká nás hodně změn. Na českou a také evropskou energetiku se řítí takzvaný zimní balíček Evropské unie, který bude od roku 2030 požadovat o 30 procent více úspor, padesát procent energie by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů a Unie očekává i čtyřicetiprocentní snížení emisí CO2“, řekl Kamil Čermák generální ředitel ČEZ ESCO. „To všechno bude Českou republiku stát nějakých sto miliard. Což je důvod, proč se velké korporace na tuto dobu chystají. A Smart city je jedním ze způsobů, jak toho pomoci dosáhnout. Třeba pomocí Smart budov. Ty přináší úspory energie.“
Na rok 2030 se už ale chtějí kraje připravovat nyní. Například Moravskoslezský kraj už rozhodl o prvním balíčku peněz na podporu chytrých technologií.
„Chceme využívat chytré technologie a ušetřit tím lidem práci,“ řekl jeden z řečníků konference, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Právě jsme například rozhodli o vítězích pilotního ročníku soutěže o nejlepší chytrá řešení v zavádění chytrých technologií. Na své projekty v pěti kategoriích, debyrokratizaci, zdravotnictví, infrastruktuře, dopravě a úsporách mohli soutěžící dostat 50 až 500 tisíc korun.“
Celkem kraj na podporu chytrých projektů v této vlně vyčlenil 2,5 milionu korun, největší zájem byl z kategorie zdravotnictví. Hned za ním následovaly dopravní projekty.
A ty budou podle Kamila Čermáka v následujících letech z pohledu smart systémů hodně sledované.
„Například Škodovka má po roce 2020 za úkol vyrobit čtvrtinu elektromobilů. A pro tento boom musíme připravit infrastrukturu. Jsou před námi tisíce věcí, na které se musíme připravit. Také legislativně,“ řekl ředitel ČEZ ESCO.
Právě zde se ale stále objevuje stále více otázek. A ty se probíraly i na konferenci pořádané společností MAFRA.
„Už dnes je potřeba se ptát a rozhodnout, jak budou vypadat například dobíjecí místa pro elektromobily. Zda půjde o velké obdoby současných stanic, nebo jednotlivá místa třeba u domů,“ upozornil na jeden z problémů Petr Hojný, product manager České spořitelny.
A nešlo jen o dopravní systémy.
„Jde například také o smysluplnou integraci obnovitelných zdrojů a využívání komunálního odpadu,“ naznačil jeden z možných směrů vývoje Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET Vysoké školy báňské. Odpadové hospodářství chceme využít jako jednu ze základních komodit energetické koncepce. A to souvisí i s plánem omezení skládkování po roce 2024.“
Hlavní náklady na tvorbě chytrých míst zatím mají na svých bedrech samotná města a obce.
Jde to ale pomalu.
„Opavsko zatím chytrým regionem není, ale objevují se chytrá místa,“ rozesmál na úvod své přednášky publikum Jiří Krist, předseda MAS Opavsko. Jeho vstup totiž nesl název Opavsko – chytrý region?
Nejdůležitějším krokem jednotlivých měst a míst, která se chtějí na tvorbě smartregionu podílet, je podle něj spolupráce s ostatními.
V tom s ním souhlasí i třinecká starostka Věra Palkovská.
„Nestačí mít jednotlivé ostrůvky s chytrými technologiemi, je důležité spolupracovat a využívat v co největším počtu,“ říká. „Uvedu to na příkladu. My se brzy chystáme otevřít parkovací věž pro cyklisty. U železniční zastávky v bezprostřední blízkosti náměstí. Bude tam například možnost využití elektrokol. Pokud ta zůstane samotná, bude mít svůj přínos, pokud by se ale podobné parkovací věže postavily i v okolních městech, jejich přínos by se znásobil.“
Autor: Darek Štalmach
