Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Online je půl procenta zařízení, která to umí, tvrdí šéf inovací Expa 2015

Ekonomika

  6:00
MILÁN - Letošní Expo v Miláně je technologicky nejvyspělejší světovou výstavou v historii. Na zelené louce zde vyrostl prototyp chytrého města, kde se dá počítačem řídit prakticky všechno. Většinu z aplikovaných řešení přitom stačí okopírovat a mohou být používána jinde.

Technologický ředitel Expa Guido Arnone. foto: Expo 2015

„Bez kvalitní infrastruktury to ale nepůjde,“ říká k limitům rozvoje Guido Arnone, technologický ředitel Expa.

LN: Kdy vznikla myšlenka Smart Expo?

Na vybudování výstavy na konceptu chytrého města jsme se dohodli v roce 2009. Chtěli jsme výstavu udělat stoprocentně digitální, což se povedlo, a ukázat tím, co znamenají a co dokážou technologie v každodenním životě. Jak ho mohou proměnit a zlepšit. Zároveň jsme ale chtěli technologie udělat na první pohled neviditelné, což se nám myslím také povedlo. Technologie jsou na Expu opravdu všude. 

Od každodenního otevření výstavy po její zavření i po něm, kdy probíhá příprava areálu na další den. Předchozí Expo v Šanghaji v roce 2010 bylo skvělé. V pavilonech jste mohli vidět technologie blízké i vzdálené budoucnosti. Když jste ale vyšli ven, ocitli jste se dvacet let nazpátek. Návštěvnická zkušenost n ebyla digitální. V Miláně je.

LN: Jaká úskalí s sebou realizace takto velkého projektu nesla?

Vybudovat chytré město doslova na zelené louce byla příležitost v Evropě ojedinělá. Realizace jako taková už ovšem velký problém není. Nejtěžší bylo všechno naplánovat. Tento obor se dnes pohybuje kupředu tak rychle, že co bylo před pěti lety, je dnes už zapomenuto. Museli jsme tedy myslet hodně dopředu a spolu s partnery, jako jsou Cisco, Telecom Italia, Enel, Samsung a další, stanovit jasné cíle. Co budeme schopni za pět let realizovat, jaké budeme mít možnosti a kde chceme být. Nemohli jsme přemýšlet ve smyslu, jaké technologie máme teď, ale jaké budeme mít. Při slavnostním zahájení prvního května jsem samozřejmě byl nervózní, tlak na nás byl obrovský. Samotnému provedení jsem už ale věřil. Podíleli se na něm ti nejlepší profesionálové.

LN: Na Expu jde o vzkazy, poselství, vizi budoucnosti. Co má tedy světu říct vaše aplikace konceptu chytrého města?

GUIDO ARNONE

  • Vystudoval obor telekomunikace na polytechnice v Miláně. 
  • Kariéru zahájil ve firmě Siemens, kde byl odpovědný za veřejné soutěže a rozvoj pevných a mobilních sítí. 
  • 13 let strávil ve Vodafonu, kde zastával několik řídicích funkcí v oblastech technologie a marketingu v Itálii, Německu a Velké Británii. 
  • V letech 2009 až 2011 byl prvním ředitelem programu Vodafone 360 a od roku 2010 také ředitelem pro retailové IP komunikační služby. V roce 2011 se vrátil do Milána, kde se stal ředitelem pro inovace společnosti Expo 2015 SpA. 

Cílem je ukázat, co to internet věcí je a co dokáže. Od roku 2012 vzrostl datový provoz mezi přístroji o pětinu. Přesto je dnes připojeno jen půl procenta zařízení, která by mohla být online. Dat produkujeme víc než za celou předchozí historii lidstva. Například moderní dopravní letadlo Airbus A 380 vyprodukuje za 30 minut letu 10 terabytů dat, tedy přes 210 DVD disků.

Druhá strana věci ale je, že přestože 94 procent dat, která jako lidstvo vyprodukujeme, také ukládáme, schopni využít jsme jen čtyři procenta. To, co tu světu ukazujeme, je, že umíme nejen všechno pěkně propojit, ale že s tím umíme také efektivně pracovat a profitovat z toho. Většinu z aplikovaných řešení stačí jednoduše zkopírovat a mohou být ihned využívána v ostatních městech.

LN: Jak velké chytré město jste tedy postavili?

Rozloha areálu je 1,1 čtverečního kilometru a pohodlně pojme 250 tisíc lidí. Jsou tu dvě stovky budov, z toho 145 výstavních pavilonů. Na letošní světové výstavě se prezentuje nejvíce zemí v historii. Dohromady jde o 94 procent světové populace. Největší počet jich má také samostatný pavilon. Jednotné řešení, které jsme vytvořili, okamžitě adoptovalo 80 procent vystavovatelů. Když jsme ale celou věc začali spouštět, přišli další. V současné době je tak do chytrého města zapojen téměř celý areál.

LN: Co všechno milánské řešení zahrnuje?

Kdybych tu měl dávat celkový výčet, potřeboval bych na to celé noviny. Zkusím to tedy zkrátit. Jednak jde o internetovou síť. Ta zahrnuje mimo jiné 80 km páteřního optického vedení, díky čemuž mohou být všechny pavilony připojeny rychlostí 10 gigabitů za sekundu. Dál tu máme 700 venkovních a dva tisíce vnitřních vysílačů wi-fi signálu, 18 makro- a 24 mikrobuněk pro pokrytí 3G a 4G mobilním signálem, 1200 IP telefonů a terminálů pro videohovory.

ČTĚTE TAKÉ:

LN: Když zmiňujete wi-fi, to je asi hlavní část celého projektu, ne?

Hlavní jak pro koho. Máme tu spoustu řešení, na která jsme pyšní. Ať už jde o inteligentní odpadové hospodářství, energeticko-ekologická řešení. Posilování hromadné dopravy v závislosti na počtu lidí. Netvoří se nám tu fronty, všichni se do autobusů a vlaků pohodlně vejdou a díky inteligentnímu řízení dopravy i cesta do centra probíhá hladce.

Wi-fi je hlavním měřítkem z pohledu širší veřejnosti, která jinak technologiím moc nehoví. Jakmile je jejich připojení nefunkční, dovede je to naštvat a zkazit zážitek z celé výstavy. Podle wi-fi jsme tedy často hodnoceni, i když se mi chce říct, že někdy nesprávně, na úkor sofistikovanějších nebo důležitějších oblastí. Naši partneři ze společností Cisco a Telecom Italia odvedli skvělou práci a návštěvníci tak mají připojení k dispozici i při přechodech z venkovních prostor do pavilonů a naopak. Šlo nám o jednoduchost, proto stačí jen zaškrtnout souhlas s podmínkami používání a můžete surfovat.

LN: Jak velký je provoz ve veřejné wi-fi síti?

V průměru máme připojeno 35 tisíc uživatelů. V těch nejrušnějších částech dne jsme už ale měli i 57 900. V průměru na uživatele pak připadá zhruba 50 MB přenesených dat.

LN: Vrátíme-li se k jednotlivým složkám chytrého města: něco jste už zmínil, je však něco, co byste ještě vypíchl?

Výrobci výmýšlí chytrý kufr. Čip majiteli řekne, kde má zavazadlo

V provozu máme 25 kilometrů chytrých energetických sítí a tisícovku lamp chytrého osvětlení. Důležitá je také bezpečnostní složka systému, fungující na paralelní síti. Z bezpečnostních důvodů. Máme dva tisíce kamer ve vnitřních prostorách, dalších 500 jich monitoruje vnější prostory areálu. U všech 200 vstupních bran máme systémy na rozpoznávání obličejů.

Ještě k té zábavní části, v areálu je i sto interaktivních totemů, kde návštěvníci najdou spoustu užitečných informací, mapy, videa a další zajímavý obsah. Stejně jako v mobilní aplikaci, která je zdarma a má už 700 tisíc aktivních uživatelů. Kromě toho tu máme i 19 velkých interaktivních panelů E-Walls, na kterých jsme například promítali semifinále fotbalové Ligy mistrů mezi Juventusem Turín a Realem Madrid. To se setkalo s velkým nadšením.

LN: To je ta digitální návštěvnická zkušenost, o které jste mluvil na začátku?

Digitální zkušenost je propojení všech pěti vrstev chytrého výstaviště do jednoduché a uživatelsky přívětivé podoby. Energetika a infrastruktura, ICT, fyzická bezpečnost, vzdělání a zábava i služby, to vše k návštěvníkům promlouvá skrze mobilní aplikaci, web, ale třeba i tištěné magazíny, které vydáváme. To, že jsme aktivní na sociálních sítích, že v reálném čase komunikujeme s návštěvníky, to vše je součástí digitální zkušenosti. Třeba jen speciální twitterový kanál @askexpo zodpoví měsíčně na pět tisíc dotazů. Kromě toho tu máme také Facebook, běžný twitterový účet, Instagram nebo Pinterest.

LN: Velká síť, hodně technologií a připojených zařízení, to je asi velká výzva i z pohledu bezpečnosti, nebo ne?

To rozhodně je. Zatím však žádné vážné bezpečnostní incidenty neevidujeme. Měli jsme tu jeden silnější DDoS útok na web, který se podařilo vyřešit během pár hodin. Kromě toho Anonymous tvrdí, že ukradli terabyte dat včetně hesel, to se však týká systémů prodejce vstupenek, který je naším externím partnerem. Systémů Expa nebo chytrého města jako takového se žádné útoky nedotkly. Stejně jako kybernetické bezpečnosti návštěvníků.

Už na začátku jsme se rozhodli, že celý systém zprovozníme v cloudu. V současnosti tak 95 procent všech aplikací, na kterých Expo běží, funguje v moderním a skvěle zabezpečeném cloudu společnosti Telecom Italia. Na místě máme jen pár specializovaných serverů, především kvůli vstupním kontrolám a offline nákupu vstupenek.

LN: Kolik vybudování tohoto chytrého města stálo?

Budeme-li se bavit čistě o technologiích, tak partnerské společnosti investovaly 150 milionů eur. My jsme přispěli 900 miliony, které jsme získali ze vstupenek, partnerství, merchandisingu, licenčních poplatků a dalších. Celkem ale Expo stálo mnohem více. Vláda do vybudování areálu investovala 1,3 miliardy eur, účastnické země také zhruba miliardu. Pro srovnání, na Expo v Šanghaji šlo z vládních peněz zhruba 1,8 miliardy eur a partneři přispěli třetinovou částkou. Z toho je myslím patrné, jak důležité je Expo nikoliv pro Milán, ale pro celou Itálii.

LN: Vrátí se takhle velká investice vůbec někdy?

Samozřejmě že se vrátí. Pokud se na to díváte čistě z ekonomického hlediska, tedy kdy hodnota úspor převáží objem zainvestovaných peněz, pak samozřejmě jde o delší období, než po které bude Expo probíhat. Města ale takovéto investice dělají v dlouhodobém horizontu, ne na půl roku. Navrácení takové investice záleží samozřejmě na rozsahu konkrétního projektu. Tak například Barcelona začala před dvěma třemi lety se senzory zachycujícími důležité informace z vodohospodářství as řízením energetických zdrojů. A už nyní mají odzkoušeno, že ročně ušetří ve vodohospodářství 58 milionů dolarů. Takže i finanční návratnost může být rychlá.

Návratnost se ale neměří jen penězi. Jde také o spokojenost obyvatel, o jejich pohodlí, životní úroveň. To je to, co zde demonstrujeme chytrým řízením dopravy, energií a dalším. V neposlední řadě jde samozřejmě také o ekologické přínosy. To, že našim potomkům nenecháme vyčerpanou planetu na pokraji kolapsu, že budou moci žít třeba i v čistějším prostředí, než žijeme my, je podle mého názoru k nezaplacení.

LN: Jak důležitá je pro funkčnost chytrého města síťová infrastruktura a její kapacita?

Velmi. Bez kvalitní optické sítě nic podobného není realizovatelné. Na zastaralém metalickém vedení chytré město nepostavíte, třebaže vývoj jde kupředu a datová náročnost klesá. Na HD videokonference, které zde děláme, nám díky inteligentnímu řízení stačí dva megabity za sekundu. Jenže v síti nikdy neběží jen jediný proces a je potřeba všechny datové toky někam poskládat.

Ale není to jen o lokální infrastruktuře. Když pokryjete nějakou městskou čtvrť moderním širokopásmovým připojením a nebudete k tomu mít odpovídající připojení k páteřní síti, bude vám to k ničemu. Síť sice bude moderní, rychlá, s velkou kapacitou, ale data se do ní dostanou pomalu, úzkým a ucpaným průchodem. Sítě jsou asi největší překážkou rozvoje chytrých měst v praxi. V Itálii, v Česku i jinde.