„Chytrému“ venkovu brání pomalý internet

PRAHA Středočeské inovační centrum provedlo loni průzkum, ve kterém se 290 obcí regionu vyjadřovalo k otázce, co považují za „smart“ a jestli v tom něco činí. „Všichni odpověděli, že je potřeba dobudovat tvrdou infrastrukturu – aby bylo po čem jezdit, aby měli vodovod a kanalizaci, v čemž je Středočeský kraj desátý nejhorší v republice – a rychlý internet. Všichni, i největší obce pak říkají, že potřebují otevřená data,“ řekla šéfka inovačního centra Rut Bízková na konferenci, kterou ke Smart City uspořádaly vydavatelství MAFRA a LN.
Stát se podle ní musí soustředit nejen na velké aglomerace, ale i¬na malé obce. „To je důležitá zpráva, protože jestli je v něčem státní správa tuhá, tak v poskytování dat a v tom, že co se jednou získalo za veřejné prostředky, mělo by být poskytnuto všem zdarma,“ dodala Bízková.
Na důležitost otevřených dat upozornil také Vladislav Korecký ze společnosti Gordic. Připomněl projekt Tisíc knih, který vznikl ve spolupráci Městské knihovny v Praze a skupiny vývojářů GDG Garage. Na webu si mohou čtenáři zadat knihu, jež se jim líbila, a stránky jim doporučí tisíc podobných literárních děl.
„Byla to jednoduchá věc. Městská knihovna poskytla data a vývojáři pak za jediný víkend udělali celý portál. Takže dejme lidem data a přístup do platforem. Je spousta nadšenců, kteří z toho budou chtít něco tvořit,“ zmínil na konferenci Korecký.
Středočeský kraj má podobně jako Praha koncepci Smart City do roku 2030. „Nazvali jsme to Středočeský kraj – region budoucnosti a cílem je, že to bude místo, kde se dobře žije lidem s každým stupněm vzdělání a v každém místě,“ přiblížila Bízková. Podle ní je mezi Prahou a Středočeským krajem obrovský rozdíl především proto, že ve středních Čechách žije zhruba stejný počet lidí jako v hlavním městě, ale na mnohem větším území.
„Smart řešení a dosažení té vize lze, ale dá to strašnou práci, když máte v kraji 1,3 milionu obyvatel a 1145 malých obcí,“ míní Bízková.
Konkrétní projekt Smart City chce představit Praha na Karlínském náměstí. „Prostor by měl kombinovat chytré veřejné osvětlení s veřejnou sítí wi-fi, mělo by zde probíhat snímání pohybu osob, dopravy, ale i meteorologických dat, měla by tady být i platforma elektronabíjecích stanic,“ přiblížil Michal Fišer, generální ředitel pražské společnosti Operátor ICT, která má projekt Smart City na starosti.
Loni se uskutečnil průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Mimo jiné z něj vyplynulo, že dvěma třetinám českých měst a obcí chybí takzvaná chytrá strategie. Letošní průzkum společnosti E.ON pak ukázal na to, že pojem Smart City zná v Česku jen 19 procent lidí.
„Pro ty, kteří jezdí po světě, sledují technologie a to, co se kde děje a co se děje v Česku, to může vypadat, že to je velmi malé a nepřipravené. Odpověď je ano, je to malé a nepřipravené. Na jedné straně jsme na třetím místě v Evropě v e-shopech nebo v elektronickém bankovnictví. V e-governmentu na 27. místě. Takže asi něco je špatně a nepochybně je něco špatně ve veřejné správě,“ zmínila také Bízková.  (Eliška Nová)