Tento fond má za úkol rozmisťovat státní peníze do nejatraktivnějších investic po celém světě. Prvním krokem byl nákup významného podílu v americké investiční společnosti Blackstone Group.
Společnost Blackstone Group se zabývá nákupem, revitalizací a následným prodejem firem (private equity). Říše středu zaplatila za desetiprocentní podíl v této společnosti tři miliardy dolarů. Větší podíl ve firmě státní fond nekoupil jen proto, že takto velkou účast zahraničního státního kapitálu by již musely prozkoumat americké úřady.
„Chápu to jako příklad nového trendu,“ sdělil agentuře Reuters o čínské investici spoluzakladatel Blackstone Stephen Schwarzman. Blackstone je podle něj jen první vlaštovkou čínských nákupů.
Pro Blackstone to znamená změnu plánu, podle kterého chtěla firma vložit tisíce nových akcií na světové burzy. Namísto cenných papírů v ceně čtyř miliard dolarů tak firma nakonec vydá akcie v sedmimiliardové hodnotě. Firma navíc poskytla čínskému fondu významnou slevu, když mu slevila čtyři a půl procenta z ceny akcií. Na oplátku zase Číňané přislíbili, že si ponechají cenné papíry v držení alespoň po dobu čtyř let.
Čínské investice v cizině budou také jedním z témat rozhovorů na schůzce prvního muže amerických státních financí s jeho čínským protějškem. Americký ministr financí Henry Paulson se má dnes setkat s čínským vicepremiérem Wu Yi. Dvoudenní debaty se mají týkat především dlouhodobějších rozporů obou zemí v obchodní oblasti.
Američtí zákonodárci již delší dobu žádají vlády obou zemí, aby něco udělaly s rostoucím obchodním deficitem Spojených států vůči Číně. Schodek zahraničního obchodu Američanů vůči této zemi již dosáhl nevídané výše 232 miliardy dolarů.
Důvodem je vedle rostoucí výkonnosti čínské ekonomiky především podhodnocený kurz čínské měny yüanu. Levná měna totiž dovoluje Číňanům prodávat ve Spojených státech více zboží za výrazně nižší ceny.
Dvaačtyřicet amerických zákonodárců již kvůli této „neférové manipulaci s kurzem měny“ sepsalo petici prezidentovi Georgi W. Bushovi. V dokumentu jej žádají, aby v případě, že Čína odmítne přijmout opatření vedoucí k větší flexibilitě měny, uvalil na tuto zemi ekonomické sankce.
Že by čínští vůdcové na tuto výzvu amerických kongresmanů zareagovali, se ale všeobecně považuje za nepravděpodobné. „Musíme odolávat pokusům politizovat čistě obchodní záležitosti,“ vyjádřil se vicepremiér Wu Yi pro deník Wall Street Journal. Současně uvedl, že by se američtí poslanci měli vyvarovat plánů vedoucích ke státnímu protekcionismu.
I přes nesmlouvavá vyjádření ale Čína ve zjevné reakci na americké výtky minulý týden rozšířila hranice směnného kurzu.
Společnost Blackstone Group se zabývá nákupem, revitalizací a následným prodejem firem (private equity). Říše středu zaplatila za desetiprocentní podíl v této společnosti tři miliardy dolarů. Větší podíl ve firmě státní fond nekoupil jen proto, že takto velkou účast zahraničního státního kapitálu by již musely prozkoumat americké úřady.
„Chápu to jako příklad nového trendu,“ sdělil agentuře Reuters o čínské investici spoluzakladatel Blackstone Stephen Schwarzman. Blackstone je podle něj jen první vlaštovkou čínských nákupů.
Pro Blackstone to znamená změnu plánu, podle kterého chtěla firma vložit tisíce nových akcií na světové burzy. Namísto cenných papírů v ceně čtyř miliard dolarů tak firma nakonec vydá akcie v sedmimiliardové hodnotě. Firma navíc poskytla čínskému fondu významnou slevu, když mu slevila čtyři a půl procenta z ceny akcií. Na oplátku zase Číňané přislíbili, že si ponechají cenné papíry v držení alespoň po dobu čtyř let.
Čínské investice v cizině budou také jedním z témat rozhovorů na schůzce prvního muže amerických státních financí s jeho čínským protějškem. Americký ministr financí Henry Paulson se má dnes setkat s čínským vicepremiérem Wu Yi. Dvoudenní debaty se mají týkat především dlouhodobějších rozporů obou zemí v obchodní oblasti.
Američtí zákonodárci již delší dobu žádají vlády obou zemí, aby něco udělaly s rostoucím obchodním deficitem Spojených států vůči Číně. Schodek zahraničního obchodu Američanů vůči této zemi již dosáhl nevídané výše 232 miliardy dolarů.
Důvodem je vedle rostoucí výkonnosti čínské ekonomiky především podhodnocený kurz čínské měny yüanu. Levná měna totiž dovoluje Číňanům prodávat ve Spojených státech více zboží za výrazně nižší ceny.
Dvaačtyřicet amerických zákonodárců již kvůli této „neférové manipulaci s kurzem měny“ sepsalo petici prezidentovi Georgi W. Bushovi. V dokumentu jej žádají, aby v případě, že Čína odmítne přijmout opatření vedoucí k větší flexibilitě měny, uvalil na tuto zemi ekonomické sankce.
Že by čínští vůdcové na tuto výzvu amerických kongresmanů zareagovali, se ale všeobecně považuje za nepravděpodobné. „Musíme odolávat pokusům politizovat čistě obchodní záležitosti,“ vyjádřil se vicepremiér Wu Yi pro deník Wall Street Journal. Současně uvedl, že by se američtí poslanci měli vyvarovat plánů vedoucích ke státnímu protekcionismu.
I přes nesmlouvavá vyjádření ale Čína ve zjevné reakci na americké výtky minulý týden rozšířila hranice směnného kurzu.
