Tak ostře, jako nositel Nobelovy ceny za ekonomii Josepf Stiglitz, ještě dolar nikdo ze západních ekonomů nenapadl. Komise, které předsedal a která připravila podkladové materiály pro červnový summit OSN se shodla na zprávě, která říká: "Je jasné, že rezervní měna by neměla být totožná s jednou národní měnou, protože to vede k tomu, že se ve finančním světě ztrácí disciplína. To má pak katastrofální následky pro stát, jehož měna je rezervní, stejně jako pro světovou ekonomiku."
Stiglitz, Čína, Rusko i Brazílie se proto dohodli na návrhu, aby se novou rezervní měnou světa stala zúčtovací jednotka Mezinárodního měnového fondu SDR (zvláštní práva čerpání). Na summitu, který se bude konat 1.-3. června, se tak poprvé v historii vlády amerického dolaru oficiálně nastolí téma nové světové měny.
Stiglitzova komise dále konstatovala, že dolar jako nejdůležitější obchodní a rezervní měna často zaznamenává prudké výkyvy kurzu, což vytváří tlak na rozvojové státy, které mají ohromné devizové rezervy v americké měně. Země jako je Brazílie, Rusko nebo Čína ale mohou chtít novou světovou měnu i proto, aby se zbavily závislosti na americké měnové politice.
Jako první s tímto nápadem přišel koncem května šéf čínské národní banky. V poslední době ho podpořil i americký ekonom Nouriel Roubini a profesor Univerzity v Berkeley Barry Eichengreen.
Američané přitom doufají, že se stávající systém nezmění, protože jinak by už nemusely všechny státy ukládat svoje devizi v bankách ve Spojených státech. V tom případě by se totiž už američtí spotřebitelé, podniky i vláda na rozdíl od jiných už nemohli zadlužovat výhodněji.