Slabší úroveň kurzu pomáhá podle centrálních bankéřů nejen k rychlejšímu návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli, ale i k pokračujícímu udržitelnému růstu ekonomiky.
Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady 6. listopadu.
Bankovní rada se minulý týden rovněž věnovala poměrně výrazně diskuzi ohledně nejistot a rizik souvisejících s vývojem v zahraničí, především v eurozóně. „Bankovní rada se shodovala v tom, že ze zahraničí nelze v nejbližší době očekávat výraznější proinflační impulsy,“ uvádí záznam.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na jednání také podle záznamu zaznělo, že i přes přehodnocení odhadu růstu domácí ekonomiky směrem dolů se výhled české ekonomiky posouvá v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie směrem vzhůru. „Pokles dynamiky růstu v zahraničí tak nemusí znamenat propad ekonomického růstu v České republice, který bude tažen domácí poptávkou,“ stojí v záznamu.
ČNB minulý týden rovněž zveřejnila novou prognózu. V ní banka zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta. Zhoršila i výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na 2,5 procenta.
V předchozí červencové prognóze odhadovala ČNB letošní růst HDP na 2,9 procenta a na tři procenta příští rok. V roce 2016 by ekonomika měla růst podle odhadů ČNB o 2,8 procenta.
Bankovní rada minulý týden opět nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.
