„Devizové rezervy jsou investovány, pořizujeme za ně nejkvalitnější cenné papíry těch zemí, jejichž měny držíme. Čili budou dále sloužit,“ uvedl k tomu guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Přecenění rezerv může podle analytiků dostat centrální banku do ztráty. „Při posilování kurzu koruny budou velké devizové rezervy ČNB vytvářet ztrátu, nicméně ČNB není banka, která by měla primárně myslet na svůj hospodářský výsledek,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
To tvrdí i samotná ČNB, podle které je její hlavní úlohou péče o cenovou stabilitu. Loni banka vykázala zisk 46,5 miliardy korun.
„Devizové rezervy ČNB se podle našeho odhadu zvýšily ze zhruba 20 procent HDP v první polovině roku 2013 na zhruba 70 procent HDP ke konci března 2017. Posílení koruny bude přinášet ČNB ztráty stejně tak jako budoucí zvyšování základních úrokových sazeb, protože ČNB bude muset platit výrazně vyšší úroky za nově vytvořené koruny, které jsou uloženy u ČNB. Čistě technicky tyto ztráty nejsou problém, jelikož ČNB je v dlouhém období splatí,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Koruna je volná. Hrdý národ má mít silnou měnu, raduje se Zeman |
Nárůst ztrát ovšem podle něj může začít vyvolávat otázky, zda vysoké ztráty plynoucí z intervencí za tuto politiku stály. „Takové debaty by nebyly pro ČNB příjemné, protože by mohly vést k omezení její nezávislosti,“ upozornil.
I hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda očekává, že nahromaděné devizové rezervy přivedou ČNB účetně do ztráty. „Nelze očekávat rychlé umazání ztráty ČNB. Může to trvat až celá desetiletí. Ve ztrátě je však ČNB po drtivou většinu své existence od roku 1993,“ řekl.
Výši devizových rezerv jako problém nevidí ani hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka. „Z pohledu ČNB je to mnohem více účetní než skutečný problém,“ uvedl.
Intervence s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 Kč/EUR ČNB zahájila v listopadu 2013. Ve čtvrtek tento režim zrušila.
