Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

ČT a rozhlas mohou přijít o stamiliony

Média

  5:00
Aby hoteliéři ušetřili na koncesionářských poplatcích za televizory a rádia na pokojích stovku milionů korun ročně, mají veřejnoprávní média přijít už příští rok o víc než půl miliardy. Vyplývá to ze senátního pozměňovacího návrhu zákona o poplatcích. Ten se teď vrací do sněmovny a pokud by prošel, ochromil by provoz České televize a Českého rozhlasu a znemožnil by jim plnit některé z -povinností daných zákonem.

Jeden v ložnici, druhý v obýváku. Někdo má rád dva televizory a nejlépe, jsou-li LCD; hezky jeden za druhým, aby se nic nezmeškalo z oblíbených filmů. foto: Dominik Vlaheko, Home

Po verdiktu Evropského soudního dvora parlament novelizuje autorský zákon, podle něhož se má hotelový pokoj nově považovat za veřejné místo, stejně jako čekárna, výtah nebo bar. Proto by se nově měl za provoz každého televizoru a rádia na hotelovém pokoji platit poplatek autorským svazům. Ale zároveň také koncesionářský, protože podnikatelé musejí platí za každý přijímač, který používají k podnikání.

Aby neplatili dvakrát

Podle senátora Tomáše Töpfer tak poplatky jdou ochranným organizacím ve skutečnosti dvakrát – jednou od vysílatele a podruhé od šiřitele vysílání. „V důsledku se tyto dvě normy potkávají právě u živnostníků, hoteliérů a firem, které souběh těchto poplatků může neúměrně zatěžovat,“ prohlásil Töpfer.

Senátoři proto chtějí, aby podnikatelé – fyzické i právnické osoby – od začátku příštího roku hradili povinné měsíční koncesionářské poplatky jen za jeden přijímač, bez ohledu na to, kolik jich mají.

Z údajů v důvodové zprávě přitom vyplývá, že hoteliéři v celém Česku by v případě, že by měli na každém pokoji televizi, ušetřili dohromady sto dvacet milionů korun. Pro rozhlas i televize to je mnohem větší zásah do jejich chodu. Ten s nimi však prý navíc nikdo předem neprojednal.

Senátor Adolf Jílek (KDU-ČSL) přitom tvrdí, že s ředitelem Českého rozhlasu Václavem Kasíkem jednal o tom, že by se dopad změny zmírnil zvýšením koncesionářského poplatku za rozhlas ze současných 45 na 52 korun. „Dochází tady ještě k jedné maličkosti v pozměňovacím návrhu, který dal výbor, že se přestávají platit poplatky především rozhlasové, za rozhlasové přijímače, které jsou ve služebních automobilech. Je to poměrně velký propad pro příjem Českého rozhlasu na rozdíl od televize. Ta měla navýšení třikrát, ale rozhlas jednou,“ uvedl Jílek. Jeho návrh ale neprošel.

Český rozhlas nyní eviduje na 130 tisíc podnikatelů, které platí celkem za 560 tisíc přihlášených přijímačů a do konce roku očekává další nárůst. ČT počítá, že příští rok ji podnikatelé budou platit za dvě stě tisíc přijímačů. Po minulých letech, kdy razantně zasáhla proti neplatičům z řad fyzických osob, totiž chystá totéž v případě podnikatelů. „Je trochu ironií, že ve chvíli, kdy se nám daří razantně snižovat jejich počty, tak legislativci přicházejí s tímto návrhem,“ podotýká mluvčí ČT Ladislav Šticha.

Poplatky jsou hlavním a nenahraditelným zdrojem příjmů obou institucí. Reklama je v rozhlase omezena na minimum, ČT ji parlament nedávno utlumil výměnou právě za postupné trojí zvýšení poplatků.

Novinkou by už příští rok ČT přišla o 290 milionů korun oproti plánovaným příjmům, do roku 2012 by úbytek činil přes čtyři sta milionů ročně. „V průběhu několik let by se celkový propad pohyboval kolem 1,5 až 1,8 miliardy korun, a to se nutně musí projevit,“ uvedl mluvčí ČT a dovodil: „Máme pětiletý finanční plán a ten by najednou přestal platit, protože chceme zachovat vyrovnaný rozpočet.“ Dál by se sice stavělo nové studio v Brně, které je pro televizi „životní nutností“, ale určitě by se omezila původní výroba.

„Pro Český rozhlas by změna znamenala roční propad příjmů minimálně o 250 milionů korun,“ sdělil LN mluvčí rozhlasu René Zavoral. Propad činí osminu veškerých ročních příjmů rozhlasu a kdyby se měl promítnout do praxe, rozhlas by musel přestat vyplácet třetinu svých zaměstnanců, nebo přestat vysílat dvě z celoplošných stanic, či zavřít dvě třetiny regionálních studií. „Ve svých důsledcích by tak mohlo dojít k zastavení investičních akcí, třeba regionálních studií v Plzni, Olomouci, Brně i obří rekonstrukce historické budovy na Vinohradské,“ dodává Zavoral.

Sněmovna proti senátu

Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) byl zásadně proti senátnímu návrhu. Ten podle poslanců nemá ve sněmovně šanci projít. „Budeme trvat na sněmovní verzi,“ tvrdí místopředseda parlamentní mediální komise Petr Pleva z ODS. Také předseda komise Vítězslav Jandák (ČSSD) věří, že ve sněmovně zvítězí poslanci s tím nechat poplatky, jak jsou.

Autor: