Dálnice se staví stejně pomalu jako za totality, za 20 let přibylo 560 km

Vyplývá to z údajů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které k rozvoji tuzemských dálnic po revoluci připravilo putovní výstavu fotografií.

Zatímco komunisté věnovali téměř veškeré finance a energii do propojení Prahy s Bratislavou, po revoluci a rozdělení Československa se pozornost soustředila na dobudování základní sítě z Prahy do velkých měst a na hranice. Nejdelší úsek, celkem 122 kilometrů, od té doby přibyl na tahu D5 z Prahy přes Plzeň do Německa; jde o vůbec první napojení českých dálnic na západoevropskou síť.

Nových 115 kilometrů přibylo na dálnici D1, která dnes vede do Kroměříže a ještě pod pracovním názvem D47 až do Ostravy. Dálnice se dočkal také Hradec Králové nebo severní Čechy v podobě D8.

"Kdo by ještě v roce 1989 věřil, že se s automobilem pohodlně dostane z hlavního města do Plzně za 40 minut, případně dále k hranicím s Německem za hodinu deset. Tehdy to byl spíše nereálný sen," uvedl šéf ŘSD Alfred Brunclík. Podobné sny se podle něj vyplnily i občanům Hradce Králové nebo Ostravy.

Boom po roce 2000
Téměř totožnou rychlost výstavby v předrevoluční době a nyní - první dálnice D1 se začala stavět v roce 1967 - zdůvodňuje jednodušším získáváním pozemků za socialismu. V 90. letech se navíc příliš dálnice nestavěly, boom nastal až začátkem tohoto století a především po přistoupení k Evropské unii.



ŘSD je často kritizováno, že staví údajně dráž než okolní země. Ředitelství to však odmítá. Podle údajů organizace stojí jeden kilometr dálnice v nížině mimo město 226 milionů korun, což je srovnatelné s Německem, méně než v Rakousku a na Slovensku a více než v Chorvatsku a Slovinsku.

Jako průměrná cena jednoho kilometru dálnice se uvádí zhruba 400 milionů korun. Při vynásobení počtem kilometrů lze dojít k číslu 223 miliard, které se počítáno v dnešních cenách do dálnic od revoluce investovaly.

Základní dálniční síť má čítat přes 2000 kilometrů, některá velká města tak na komfortní silniční spojení stále čekají. Stát navíc v poslední době snižuje svůj příspěvek na výstavbu, čímž se řada staveb zpomaluje.

Nejkřiklavějším případem jsou České Budějovice, jejichž občané si mohou o dokončení dálnice D3 nechat jen zdát.